Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Dopis tatínkovi.

30. září 2011 v 22:56 | Hanka |  Děti řekly ( udělaly )
Mám nejmladší děti ve 3.třídě. A jak se u dvojčat velmi často stává, oba jsou dyslektici a dysgrafici a ještě spoustu dalších dys..., neboť jak známo nejen neštěstí , ale zřejmě ani poruchy učení , nechodí po horách , ale po lidech. Už jsem to vydejchala a přestalo mně rozčilovat, že ve třetí třídě čtou jako prvňáci na konci listopadu, neexistuje pro ně interpunkce, ani při opisování ( ! ) textu, při čtení vynechávají nebo zaměňují písmena , v matice klidně pletou plus a mínus a krát a děleno.
" No to je normální ", řekla mi psycholožka v pedagogiko-psychologické poradně, " vždyť to jen o jednu malou tečku, nebo čárku víc nebo míň, pravděpodobně to vůbec nevnímají jako chybu". Obě děti se ale opravdu poctivě snaží a dělají vše, co je v jejich silách, aby stíhali stále náročnější učivo, tak se snažím nebýt na ně moc ošklivá když přinesou z diktátu horší známku.
Syn se v zápalu nadšení přihlásil hned do několika zájmových kroužků, až jsem ho musela trochu přibrzdit, aby měl vůbec čas na své školní i domácí povinnosti. Mezi jinými se přihlásil i do turistického oddílu. No jo, to by ho mohlo bavit, řekla jsem si a přihlášku mu nevyhodila, ale naopak vyplnila a podepsala.
Když absolvoval první schůzku přinesl si samozřejmě spoustu letáčků a rad jak a čím vybavit KPZ ( krabička poslední záchrany ). Jenže nastal první a zdaleka ne poslední problém. Kde seženu tu správně velkou krabičku. Ani příliš malá, ani příliš velká, musí se vejít do menší kapsy batohu, Nesmí být příliš těžká a musí obsahovat vše potřebné, kdyby člověk někam zakufroval a nevěděl kudy a kam.
Takže jsme začali řešit problém č. 1 tedy krabičku. Taťka ochotně naklusal do své vetešárny, kde skladuje vše, od špendlíku po lokomotivu a začal se přehrabovat ve svých pokladech, aby našel jedinému synovi kýženou krabičku. Asi za půl hodiny vylezl s plnou náručí krabic a krabiček nejrůznějších tvarů a velikostí. Syn nadšeně vykřikl a vrhl se na to nadělení. Za chvíli začali vzduchem létat podivné předměty, ve kterých taťka poznal své krabičky. Věřím, že mu srdce krvácelo, když viděl jak 8 - letý kluk zachází s jeho pracně nasysleným majetkem.
Bylo už dost pozdě, tak jsem děti zahnala do postele. Můžu si vybrat krabičku zítra odpoledne?? No samo, ubezpečila ho přečetla pohádku, rozdala pusinky na dobrou noc a zhasla.
Druhý den, hned jak přišel ze školy se vrhnul znova na krabičky. pořád nemohl najít tu optimální. Nakonec ji našel a protože taťka měl odpolední a přicházel domů až když děti už dávno spí, napsal mu dopis, aby věděl kde má hledat zbytek krabic. Opíšu ho doslova se všemi chybami, schválně jestli uhodnete, kam krabičky odložil ?
Tato maš krabičk-u. Maš vevrandě. Aprosim uřizmi svičku. Tonda. ( psacím ).





Dopis má znít správně asi takto: Táto, krabičky máš ve verandě. A prosím tě uřízni mi svíčku. Tonda. Po té jsme řešili problém č. 2-xx. Jsem zvědavá, jestli se krabička osvědčí, když už stála tolik úsilí ( i překladatelského ).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 veki veki | Web | 1. října 2011 v 11:10

Tak až budu potřebovat lokomotivu, vím kam mám jít. Toníček je ale dílo! :D

2 Helena Helena | Web | 3. října 2011 v 21:35

Náhodou to bylo pochopitelné, já to přelouskala a díky za typ, jak má kpz být velká.Ondra ji také bude muset vytvořit, přihlásila jsem ho do turisticko vodáckého a móóc ho to tam baví.
Držím palce s dětma, ať jim jde učení jen lépe a lépe!

3 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 4. října 2011 v 8:43

[2]: V oddíle na první schůzce určitě dali chlapci nějaký leták, co vše má být KPZ, stačí vybrat správně velkou krabičku, lepší je plechová nebo z pevné umělé hmoty. Ať se mu v oddíle líbí, určitě to je lepší než když se děti poflakujou po ulici a vymýšlí z dlouhé chvíle lumpárny.

4 lindadnila-panenky lindadnila-panenky | Web | 18. října 2013 v 15:18

co je to KPZ ??? ?

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama