Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Jak jsme se vraceli z prázdnin.

4. září 2011 v 23:28 | Hanka |  Co se děje u nás
Hurá, konečně dovolená!!! Strávit téměř celé 2 prázdninové a dovolenkové měsíce ve špitále, dá vážně zabrat. Aby nedošlo k mýlce, nebyla jsem tam co by pacient. Jsem sestra na interně a noční služby, víkendy v práci, stres a nevyspání patří k mému dennímu chlebu už více než 20 let.
Takže dovolená, sláva konečně jsem se jí dožila. Uvažuju: když strávím celou dovču jen doma, tak se asi zcvoknu. Abychom někam vyrazili celá rodina na těch pár dní, bohužel nepřipadá v úvahu. Zbytek rodiny váží pracovní povinnosti, dovolenou mám jen já, aby měl kdo hlídat nejmladší děti, 8 letá dvojčata. Rozhodla jsem se, pojedu někam jen s dětma. Ale kam? Co kdybych poctila návštěvou svou sestřenici? Děti souhlasí. Jen aby souhlasila také ona a její rodina. Zavolala jsem jí a domluvily jsme se. Navařila jsem zbytku rodiny, aby mi zatím neumřeli hlady, přikázala krmit domácího mazlíčka, sbalila nějaké věci a vyrazili jsme raním autobusem směr Liberec. Z Liberce nás dýchavičný motoráček " Ondrášek" vezl směr Česká Lípa a České Lípy další, teď už bezejmennou lokálkou do Lovosic. V Lovosicích velím : tak děti a teď vyrazíme jako raketa, máme 4 minuty na autobus. Hodím si dost velkou tašku přes rameno, děti popadnou své batůžky a běžíme přes celé lovosické nádraží, tak rychle jak jen nám to naše zavazadla dovolí. Autobus jsme stihli jen tak tak, ale jedeme a nemusíme čekat další 2 hodiny na další spoj. Píšu sms : vař kafe a pořádně silný. Za 20 minut už zvoníme u dveří. Na stole voní můj životabudič a její děti se vrhají na ty moje. Už se těší, jak budou spolu vyvádět lumpárny. Vyháníme děti na zahradu, abychom si mohly v klidu pokecat. Návštěva proběhla v klidu a já se rozhoduju, pojedeme domů v úterý, nebo až ve středu? Děti rozhodují za mne, pojedeme ve středu. Paní domu mi nabalila 3 litrovou sklenici domácího medu, sklenici povidel, taktéž domácích a košík švestek. Ty si se zbláznila, vždyť to neunesu, odporuju. Poradíš si, odvětila má příbuzná. Poradila jsem si, ale dalo to zabrat. Med a povidla jsem nacpala mezi prádlo to tašky, aby to náhodou nepřišlo k úhoně a taška rázem váží asi 50 kilo. Košík se švestkami jsem svěřila svému synovi, jako jedinému muži naší výpravy. A znovu autobus - vlak - vlak - autobus jen v opačném směru. Až do České Lípy bylo vše v pořádku, děti se cpaly svačinou a mamíí já jdu na záchod, mamíí on mně šťouchá, ne ne ona si začala. V Lípě přestupujeme. Jdu první a ptám se prvního ajzboňáka, jestli to je liberecký vlak. Máte to špatně značené, říkám na nevrlé zabručení a najednou za mnou strašný řev... Syn zakopl a upadl. Švestky se válí po celém peroně. Nebreč, jsi přece chlap, říká starší pán a pomáhá nám sbírat. V hlavě mi bzučí písnička - V tej naší áleji švestky se válejí. Švestky jsme posbírali, vlak nám neujel. Jen jich je asi o třetinu méně. Vlak se rozjel a můj chlapeček ještě potahuje. Podle pravidla, že kovářova kobyla chodí bosa, nemám s sebou ani polštářkovou náplast. Na záchodě namáčím kapesník, abych zjistila rozsah zranění. Není to tak strašné, jak to vypadalo na první pohled. Jen kalhoty má na kolenou děravé. Naštěstí nemá žádnou parádu. Dávám mu kraťasy a kalhoty letí do koše. Domů už jsme dojeli bez dalšího karambolu, jen v Chrastavě nám musel přijít taťka naproti k autobusu, abychom dotáhli domů tu hromsky těžkou tašku. Sčítám škody: 2 rozbitá kolena, vyhozené staré kalhoty a na části švestkách si pochutnávají českolipsští mravenci. Dnes už náš mladý pán chlubí, že sice upadl, ale vůbec nebrečel, protože je přece chlap.
Takže v podstatě takový úplně normální návrat z prázdnin. Hodně štěstí v novém školním roce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lucka345 lucka345 | Web | 5. září 2011 v 14:36

Tak tohle mě pobavilo! Škoda, že to mám do České Lípy z ruky, zaběhla bych si na perón pro pár švestiček! :-D
Dovolená s dětmi je adrenalin. Můj nedávný článek na toto téma k nahlédnutí zde:
http://lucka345.blog.cz/1108/dovolena-mezi-uhlim

2 veki veki | Web | 5. září 2011 v 19:11

:D Naprosto geniální, ta nadsázka mě baví.

3 Lenka M. Lenka M. | 14. září 2011 v 15:13

Jen jedna malá poznámka, nemáme zvonek, ale klepadlo :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama