Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Koupání zakázáno.

4. října 2011 v 22:47 | Hanka |  O zvířatech a lidech
Že naše kočka nesnáší vodu jsem si potvrdila znovu, letos v létě.
Vyjímečně bylo vedro k zalknutí a já měla dovolenou, SLAVA. Děti měly napuštěný bazén a blaženě v něm dováděly. Naše kočka ležela rozvalená na slunci na betonovém chodníčku a dělala, že je mrtvá. Nehnula ani špičkou ocasu a zdálo se že snad ani nedýchá. Povalovala jsem se na dece, chytala vitamin D a přemýšlela , že se taky půjdu namočit, než ze mně bude škvarek. Najednou se Týna zvedla a malátným krokem přišla ke mně a přitiskla svou chlupatou kůži na moje břicho. Cítila jsem jak je horká a bylo to, v tom vedru , dost nepříjemné.
Chudinko, politovala jsem jí, taky ti je asi horko . Napadlo mně že bych jí mohla trochu ochladit. Vzala jsem kočku do náruče , hladila ji a zkusila ji jen lehce namočit tlapky v lavoru , kde si děti oplachovaly nohy než vlezly do bazénu. Jak Týna uviděla větší množství vody , než jaké mívá v misce na pití, znervozněla a snažila se mi utéct. Lehce jsem si ji přitiskla k tělu , aby mi nezdrhla předčasně a opatrně jsem jí namočila ťapky do škopíku. Ale jak známo, každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán. Týna se mi vytrhla a vlivem zemské tíže spadla do škopku celá. Vše událo ve zlomku vteřiny . Nejdříve mně strašně pocákala , potom vystřelila z vody za huronského řevu dětí, jako nějaká chlupatá, dělová koule a začala se zbavovat vody v kožichu. Když se jakž takž usušila , přišla mi uraženě říct , že chtěla jen pomazlit a já jsem jí takhle strašně podrazila a že se mnou nebude nejmíň do večeře mluvit.
Nevrlá nálada jí však brzy přešla. S blížícím se večerem dostala hlad a přišla škemrat o jídlo. Chtěla jsem si ji udobřit, tak jsem jí do misky dala to má hodně ráda , syrová kuřecí játra. Vrhla se hladově na ně , ve chvilce vylízala porci , zapila mlékem a přišla mi říct , že už se na mně nezlobí. Pohladila jsem jí a omluvila se za tu nedobrovolnou koupel. Vždyť jsem to myslela dobře. Tak dobře , já ti tedy odpustím, řekla, stočila se mi v klíně do klubíčka , nechala se hladit a předla a předla. Myslím , že už ji asi nepřesvědčím , že voda nekouše.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 12. října 2011 v 9:33 | Reagovat

Milé povídání a nedá mě to. připíši pro usmání. Nebo- li chceteli vážení pohlazení po duši.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama