Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Proč má osel dlouhé uši

22. prosince 2011 v 3:50 | Hanka |  Pohádkový svět nejen pro děti
To bylo kdysi dávno, když svět byl ještě mladý a všechna zvířátka se učila v tom světě žít , žil, byl jeden malý Oslík. Zvířátka chodila k Matce přírodě do školy.
Musela toho umět hodně. Matka příroda byla přísná učitelka. Za každou nepozornost tahala za uši a to moc bolelo. Tak zvířátka raději dávala pozor.

Jen Oslík ne. Ten pořád někde poskakoval a pořád někoho pošťuchoval. Nedbal o tahání. Měl tvrdou hlavu a nic si z toho nedělal. A zvířátka se zatím učila. Už věděla , proč je tráva zelená , jak ptáci zpívají ráno a jak večer, co má které zvířátko jíst , aby mu nebylo špatně a ještě spoustu dalších užitečných věcí.

Jen oslík neustále chyběl. Poskakoval po louce, ochutnával kde co a myslel si jak na všechny vyzrál. On si hraje a ostatní musí chodit do té protivné školy. "ÍÍÍÁÁÁ jsem ten nejchytřejší Oslík na světě, proč mám chodit do školy , když na louce je to léépšíí. A ještě dělat domácí úkoly. BBBRR. "
Jednou potkal Matku přírodu když se vracela domů ze školy. Matka příroda věděla , že s Oslíkem po zlém nic nesvede. Zkusila to tedy po dobrém . Domlouvala mu , nejdříve mírně , ale potom už přísněji.
Když nepochodila, rozhodla se , že Oslíka potrestá.
Tak víš co, milý Oslíku, řekla Matka příroda, když si nedáš říci ani po dobrém ani po zlém, uděláme to jinak. Za každý den , co nebudeš ve škole , ti o kousíček poporostou uši. A za každý den, kdy ve škole budeš se ti o stejný kousek zase zmenší.

Oslíkovi to však bylo jedno. Aťsi budu mít dlouhé uši , hlavně že nemusím do školy.
A od té doby Oslíkovi každý den poporostly uši o malý kousek. Zpočátku mu to nevadilo, dokonce se mu zdálo, že lépe slyší. Ale později už to začínalo být horší. Oslíkovi se uši začaly plést do dlouhých stébel trav na louce a do větví stromů v lese . Až nakonec měl uši tak dlouhé, že si po nich šlapal. A to bylo něco jiného, než vytahání od Matky přírody. Oslíka uši pořádně bolely, když si je přišlápl kopýtkem. Ale do školy stále ještě jít nechtěl. " Co bych tam dělal " , říkal si Oslík a dál si vesele poskakoval na louce. Jenže uši rostly dál. Pomalu se Oslík už nevešel ani do svého domečku. "Achich , achich, co budu dělat , už ani v domečku si nemohu odpočinout. " Ale zatím pořád ještě odmítal jít do školy.

Až jednou... Oslík skotačil v lese a uši se mu zamotaly do větví tak důkladně , že je nemohl rozmotat. Zůstal zamotaný v houští celé dva dny, než ho našly Opičky a pomohly mu jeho dlouhé uši rozmotat. Oslík už ani hlady neviděl. nemohl se napást šťavnaté trávy , přesto , že ji bylo všude dost . Nemohl se napít , přestože nedaleko tekl zurčivý potůček.

Začal uvažovat o tom , že se do školy přece jen podívá. Jednoho dne se odhodlal a do školy opravdu šel. Najednou zjistil , že vlastně neumí vůbec nic z toho , co umí ostatní zvířátka.

Oslík se velice zastyděl. Pomalu , pomaloučku se začal učit to, co ostatní zvířátka už dávno uměla . Najednou přišel škole nachuť. Zjistil , že škola není jen učení a povinnosti, ale také spousta legrace s kamarády. Mnohokrát snědl špatné jídlo a bylo mu po něm špatně , ale konečně přišel na to proč. Zjistil, že to co považoval za nejlepší jídlo pro oslíky , nebylo vůbec vhodné, dověděl se odkud se bere ta báječně čistá voda , kterou tak rád pil, zjistil, že hrát si při bouřce venku , je velice nebezpečné, přestože to byla dosud jeho oblíbená zábava. a zjistil ještě spoustu dalších věcí. Naučil se zpívat, běhat pomalu a zase rychle, naučil se dělit se s kamarády.

Matka příroda opravdu splnila slovo. Za každý den , který Oslík ztrávil ve škole se mu uši o kousek zkrátily. Netrvalo dlouho a měl uši zase skoro takové jako předtím. Ale ne úplně. Matka příroda mu je přece jen nechala o kousek delší , než byly předtím. To proto, aby nezapomněl.
Od té doby všichni oslíci na světě mají delší uši než ostatní zvířata , to proto, aby nezapomínali chodit do školy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 22. prosince 2011 v 8:57 | Reagovat

To byla ale krásná pohádka! A dokonce s ponaučením. Moc pěkně jsem si početla. Děkují. ;-)  :-D

2 Amelie Amelie | Web | 23. prosince 2011 v 17:59 | Reagovat

Nádhera...akorát bych v posledním odstavci napsala strávit čas se "S"...který Oslík ztrávil ve škole.... ;-)

3 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 23. prosince 2011 v 19:39 | Reagovat

[2]: Aha promiň , to mi nějak uniklo, obvykle když si to po sobě přečtu , tak chyby vychytám , tato mrška utekla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama