Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Tajemství

25. května 2012 v 23:35 | Hanka |  Děti řekly ( udělaly )
Moje mladší sestřenice ( snad se nebude zlobit , že to píšu , pamatovat si to nemůže , možná tak z vyprávění ) byla jediná dcera a vnučka svých rodičů a prarodičů .
Není divu , že z ní byli babička s dědou a prababičkou celí pryč .

Její děda ( z maminčiny strany ) byl řezník . Chlap jak hora , věčně vyhrnuté rukávy u košile , prase dokázal porazit úderem pěsti ( když na to přišlo , jinak to dělal jateční pistolí ) , měl pro jedinou vnučku obzvláštní slabost .
Když přijela s rodiči na víkend , nebo jen na návštěvu , byl z toho celý pryč a hned popadl holku a běžel se pochlubit kamarádům do hospody ( kam taky jinam na vsi ) , jak malá od minule vyrostla .

Jednou , když přijela na prázdniny ( byla malá , asi 2 roky ) se vydali spolu na obvyklou odpolední procházku .
Babička říká , dědku , ne abys tu holku vodil do hospody , je tam plno kouře a vůbec ji nevoď mezi ty ožralý chlapy . Běžte k rybníku krmit kačeny a labutě a pak se vraťte na svačinu , upeču borůvkový koláč . Děda něco zavrčel a babička si to vyložila jako souhlas .
Obešli spolu rybník kolem dokola , poctivě naházeli starý chleba kachnám , labutím a rybám a pak děda dostal chuť na pivo .
Povídá malé , koupím ti lízátko a limonádu , ale nesmíš říct babičce , že jsme byli v hospodě . Neřekneš ? Bude to naše tajemství , strašně moc tajný , jo . Babička by se zlobila a nedala by nám borůvkový koláč .
No , jo dědo , je to moc velký tajemství , souhlasila nadšeně .
Děda samozřejmě sledoval kromě piva také to , že se musí pochlubit vnučkou , jak je ve dvou letech bystrá a jak už pěkně mluví .
Děda slib skutečně splnil . V hospodě si poručil jedno pivo a limonádu a návdavkem k lízátku byl ještě nanuk .

Když dorazili domů , babička se už škaredila , kde ten dědek s tou holkou zase lítá .
Sotva zavřeli dveře , babička už se vyptávala , kdepak že to všude byli .

Babičko , my jsme nakrmili kačenky a rybičky a pak mi děda v hospodě koupil limonádu a lízátko , ale pšššš ( ukázala prstíčkem na rty ) to je naše strašně moc velký tajemství a nesmíš to nikomu říct , protože děda říkal , že by ses zlobila a nedala nám borůvkový koláč .

Babička se tak smála té dětské upřímnosti , že zapomněla i dědovi vynadat , že porušil její zákaz .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 26. května 2012 v 8:16 | Reagovat

A tahle upřímnost, je právě na malých dětech nejhezčí, to až léty se naučí zatloukat a jiné kulišárny. ;-) S tím borůvkovým koláčem, jsi mi udělala hrozitánské chutě. :-P  :-)

2 Jadvinka Jadvinka | 26. května 2012 v 8:51 | Reagovat

Hani hezky jsem si početla.Jelikož často hlídám svou dvou letou vnučku Elinku mám s tímto bohaté zkušenosti,navíc už ty starší dvě jsem odhlídala takže těch podobných zážitků mám habaděj a taky se jim celá rodina smějeme :-D

3 Šavrda Šavrda | Web | 26. května 2012 v 15:19 | Reagovat

Tak to je krásné! Příhody s dětmi jsou ty nejlepší! :-D My si s Týnkou a Nikou také užíváme. :-D

4 Very Very | Web | 26. května 2012 v 21:00 | Reagovat

Ahoj Hani, jak já se těšila na Tvé další vyprávění, no a nezklamala jsi. Jsem si přitom vzpoměla na něco, co jsem  jako malá provedla ta´tkovi, znám to jenom z vyprávění, ale někdy o tom taky napíšu ;-) Mějte se doma moc prima

5 Jarmila Jarmila | Web | 27. května 2012 v 11:57 | Reagovat

Není nad dětskou upřímnost. Babička udělala dobře, že dědovi nenadávala a všechny pohostila borůvkovým koláčem. Mňam, dala bych si. :-D

6 signoraa signoraa | Web | 28. května 2012 v 9:51 | Reagovat

Hani, tvoje vyprávění je jako pohlazení a dokládá čistotu dětské duše. :-)
Připomělo mi to dobu, kdy byly moje děti malé. Mám narozeniny v červenci a ony mi chtěly koupit dárek. Vypravili jsme se spolu do Břevnova, děti chodily od výlohy k výloze a nevěděly co koupit. Pak začalo pršet a děti vešly do drogérie. Já musela zůstat v dešti venku. Promoklá jsem čekala asi čtvrt hodiny. Pak vyšly ven a šlo se na tramvaj. "Mami, hádej, co dostaněš k narozeninám?" Nechtěla jsem hádat, chtěla jsem se nechat překvapit. "Ne, mami, musíš hádat!" "Mýdlo?" "Ne, mýdlo ne. "Hřeben?" "Ten taky ne." "Šampon?" "Ano, tělový šampon Avela duo". A bylo po tajemství. Jejich nákup, kvůli kterému jsem promokla byl prozrazen po ujetí dvou stanic tramvají. :-)
Děti jsou čisté duše, nezkažené. Ted' podobné situace zažívám s vnučkami a užívám si je, i když jsem zatím ještě nezmokla. :-D

7 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 29. května 2012 v 5:48 | Reagovat

Krásné povídání. I můj muž míval s vnuky podobné tajemství :-D Jen co přišli domů už jsem vše věděla - kolik vypil piv, zda měli nanuka - to tvrdili, že neměli vůbec žádnej a pusa byla ještě zmazaná. :-D Počet piv ukazovali počtem prstíků a to před tím dědy lákali: No dej si pivečko dej, já to neřeknu :-D

8 Petra Petra | Web | 29. května 2012 v 19:16 | Reagovat

Dětská upřímnost je fajn:-)

9 annapos annapos | E-mail | Web | 4. června 2012 v 1:25 | Reagovat

A když už jsem tady byla, tak tedy čtu a moc hezky jsem si početla, a také pěkně poděkuji, neb to byl zážitek a tak troch vzpomínka na mého dávno nežijícího tchána, byl naprosto stejný typ, řezník a dělal podobné věci, mé mladší dceři říkal bramboro, starší salámku, podle toho co rádi jedli. Hezky jsem si početla a asi se mě nezbavíte.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama