Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

U nás straší

13. května 2012 v 1:25 | Hanka |  Zpovědnice
Tak vám nevím , byl to jen živý sen , nebo u nás doopravdy straší ?

V pátek jsme absolvovali narozeninovou návštěvu u kamaráda . Má sice narozeniny až 10 dní , ale já ostatní víkendy v květnu pracuju , tak jsme se domluvili na tomto pátku .
Nebo spíše jsem to domluvila já a pátek jsem zvolila hned z několika důvodů .
1 . Je to všední den a tudíž doprava vcelku slušná .
2 . Na víkend hlásili velké ochlazení a bylo lépe , když jsme byli v altánu na zahradě .
3 . Na sobotu jsem měla jiné plány .
Kamarádovi to nevadilo , byl po noční a jinou už nešel , já byla též po poslední noční a taťka měl ranní a končil ve 14 hod. Dětem jsem napsala lístek do družiny , aby šly domů po obědě .
Nastal jeden problém . A to s nějakým dárkem . Kamarád sice vždy tvrdil , že nechce žádný dárek , že mu stačí , když přijdeme , ale znáte to , na takovou oslavu nejde přijít s prázdnýma rukama .
Tak co s tím . Nakonec jsem koupila bonboniéru s oříškama ( ty jsou nejlepší ) a protože jako správný chlap miluje uzeniny , tak jsem ještě koupila čabajské klobásky .

V pohodě jsme stihli autobus v půl třetí a do tří hodin jsme byli na místě . Podle mého předpokladu jsme se usadili v altánu . Dostali jsme obligátní kafe a výborný nepečený dort a nakonec bylo ještě kuřátko pečené v alobalu na grilu . Jako vždy jsme se přejedli , Růženka si dokonce stěžovala , že jí bolí břicho , ale protože si stále stěžuje na nějaké bolesti ( o kterých v následujícím okamžiku neví ) , nebrala jsem to v potas a doporučila jí , ať se příště tolik nepřejí .

Odcházeli jsme na autobus až se soumrakem . Na ten , kterým jezdím domů , když mám denní . Už jsme docházeli ke křižovatce , když najednou už frčí proti nám náš autobus . Kruci jede nějak brzy , měl ještě pár minut čas .
Taťka se ho sice snažil stopnout , ale řidič zrovna koukal na druhou stranu . Kdyby nás viděl , určitě by zastavil , jel známý řidič .
Tak a máme na výběr . Buď budeme hodinu a půl čekat na další autobus , nebo jdeme na vlak .
Rozhoduju to . Jdeme na vlak , budeme doma o hodně dřív , než když budeme čekat . Děti frfňaly ( taťka asi v duchu taky , máme to od vlaku dost daleko ) , ale čekat se už nikomu nechtělo .
Do Chrastavy jsme už potom dorazili bez problémů ( ještě že jezdí ty vlaky ) . Ale v půlce cesty z nádraží se poprvé zablesklo a začal se zvedat vítr. O Hrádku se zvedaly hrozivé mraky a hrozilo , že se každou chvilku překulí přes kopec .
Tak pohněte , nebo dostaneme plaváka , popoháním loudaly .
Sotva jsme dorazili domů , začalo boží dopuštění . Bouřka sice nic moc i když to zpočátku vypadao hrozivě ) , ale zato pořádný slejvanec . Z nebe snad nepadala voda , ale hodně tlusté provazy .
Zkonstatovala jsem , že jsme měli pořádnou kliku a svatý Petr určitě s tou průtrží čekal , až dorazíme pod střechu .

Pak už to šlo ráz naráz . Děti vykoupat , jednak byly zpocené po celodenním vedru , jednak se šplouchaly v bazéně a jednak smrděly kouřem . Pravda , do postele sedostaly o hodně později , než chodí spát normálně , ale v sobotu nikam nešly a mohly se vyspat , takže se nic nedělo .
Když zalezla do pelechu i kočka , šla jsemse sprchovat taky . To je nejlepší když už všichni spí a já se můžu v klídku šplouchat a nikdo mně neruší svým věčným ...mamíí , on mě strčil , mamíí , já mám hlad , udělej večeři apod . a nebo ... mamčo , pojď se na něco podívat , to bude takhle dobrý , ne ...
Vykoupala jsem se , vlezla si do postele a potichu si pustila televizi . Zapnula jsem časovač , aby se mi televize sama vypla . Touhle dobou , tak kolem půlnoci se ráda dívám na ČT 24 a obvykle u toho usínám .
Najednou slyším , naprosto zřetelně , jak se otvírají dveře na záchod ( tak zvláštně vržou ) a po chvilce i spláchnutí . No jo , děti , nebo taťka šli na záchod .
Ale jedna věc je velice zvláštní . Neslyším vůbec žádné kroky . To je divné , vždycky dupou jako králíci , většinou mně to probudí . Vylezla jsem z postele a jdu se podívat . Je něco kolem třetí hodiny a všude je absolutní ticho , všichni spí , taťka dokonce lehce chrápe . Jdu se podívat na záchod . Je v tom stavu , kdy jsem ho naposledy opustila já .

Vždycky poznám, kdo tam byl naposledy . Taťka vždy zavírá poklop a dveře jsou pečlivě zavřené , Růženka nechává dveře pootevřené , půlku papíru vymotanou a zbytek je na zemi , Toník zásadně nechává prkýnko nahoře , dveře rozcapené dokořán a někdy zapomíná zhasnout . Jedině holky zavírají záchod stejně jako já , ale ani jedna není doma .

Vracím se do postele a v hlavě mi vrtá myšlenka na strašidlo . Už jednou se mi stalo něco podobného , ale to bylo za bílého dne a byla jsem doma sama a nad hlavou , v patře , jsem slyšela kroky . Ne nějaké dusání , jen takové lehké . Tenkrát jsem sebe sama přesvědčila , že prostě dřevo pracuje ( přece jen bydlíme v roubence ) , ale tentokrát to bylo naprosto zřetelné a byla jsem přesvědčená , že jsem vzhůru ....

Aby tak nějaký duch některého předchozího majitele ...brr , to se budu bát chodit spát .

Tak doteď nevím , co si mám o tom myslet .
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 13. května 2012 v 8:24 | Reagovat

Jéjda, to se nám to pohodové vyprávění rázem změnilo na horor. ??? Možná, už jsi ale skutečně začala zabírat na spaní a ty zvuky už patřily do říše snů. Mě se párkrát stalo, že mě brzo ráno prodilo jasné zvonění zvonku u dveří a když jsem vyskočila a šla se podívat kdo otravuje, bylo všude ticho po pěšině. :-D Ten tvůj zážitek, je ale vážně dost nepřijemný a asi by mi nějaký čas taky večer před spaním, "seděl za krkem". 8-O

2 Jadvinka Jadvinka | 13. května 2012 v 9:17 | Reagovat

brr,jelikož jsme si s mužem postavili domeček nový tak nám žádný předchozí majitel nehrozí,tudíž ani jeho strašidlo :-D ,musí to být zvláštní žít v domě s "minulostí" ??? no rozhodně to strašidlo asi trpí prostatou :-D .Ale i já občas těsně po tom co ulehnu a všude pozhasínám slyším jako by někdo dole rozsvítil,nebo kroky,dlouho po tom co nám zemřel pejsek jsem ho ještě dole slyšela chodit :-( .Kdo ví co to je a jak to je :-?

3 Šavrda Šavrda | Web | 13. května 2012 v 12:11 | Reagovat

No Haní, brrrrr!!! Já bych se zbláznila, kdybych slyšela takovéto zvuky. :-x
Ale může být fakt, že už jsi třeba usínala a ve skoro spánku uslyšela ten zvuk! I když i tak bych se zbláznila, já totiž na duchy věřím a takovéto příběhy mě úplně mrazí! Asi bych v tom domě nemohla být, když píšeš, že už jsi takovýto záhadný zvuk slyšela podruhé! Ty kroky v patře, no ježkovi voči!!!!!!!!! Ne tak to teda ne, fuj a teď na to budu myslet celý den! :-x Já ti povím, že v přízemí bydlela paní, už nevycházela ven, protože silnou cukrovkou jí tolik otékaly nohy, že odmítala chodit i na lavičku před dům. Na chůzi dostala takové to chodítko, takže když šla v noci na záchod, tak tě vždy vzbudila prvně BUCH! rána chodítkem a pak její šoupání nohama a tak se to opakovalo, než došla na záchod a pak zase do postele. Sousedi si dost často stěžovali (já ne, na zvuk jsem si zvykla, naopak, bylo mi jí líto, že je uzavřená v bytě :-( ). Dokonce jedna sousedka přes den jezdila lžící po topení a mlátila do trubek - aby tu paní naštvala!!!!! Tak tu jsem vážně nechápala. Když paní v přízemí umřela, tak jsem ty kroky slýchávala ještě aspoň měsíc. :-x Říkala jsem si, že její duch se do bytu vrátil. :-( Pak jsem to vyprávěla bratranci - on je doktor. A ten my vysvětlil, že zato může určitá část mozku, kde se uchovávají vzpomínky. A někdy ty zvuky sám vypustí do prostoru v hlavě! A prý na to nemám tolik myslet, že to samo přestane. Měl pravdu, naštěstí zvuky už neslýchám! Byla jsem z toho dost nešťastná. :-( A také se mi stává, že dost zřetelně slýchám hlasy, třeba vysloví mé jméno, nebo něco nezřetelného, ale opět prý za to může ten mozek (já jsem tvor s bujnější fantazií, mám to na papíře. ;-) A tak všechno prožívám více). Ale k věci, jen tím chci říci, že jsi třeba ty zvuky někde zaslechla, mozek si to uschoval a teď tě takto sám straší. ;-)

4 Veki Veki | Web | 13. května 2012 v 13:02 | Reagovat

Tak tady na kolejích straším tak leda já a meluzína, když venku fouká.

5 signoraa signoraa | Web | 13. května 2012 v 14:48 | Reagovat

Hani, je možné, že jsi už možná usínala a ten zvuk byl jen součástí snu, stává se to. :-) Jestli byla u vás bouřka, mohla zvuk způsobit i vaše roubená chaloupka.
V dubnu byl muž pracovně v Berlíně a já byla doma sama. Náš dům je starší, v podlahách jsou dřevěné trámy, tak jak se stavělo ve třicátých letech a tak občas dům zvláště zavrže nebo zapraská. Často slýchám zvuky z vedlejšího domu, jsme v podstatě dvojdomek a mezi námi je "fuka", která zvuky rezonuje, jako hudební nástroj. Tak občas slyším, jako by u nás někdo chodil a dupal. Když je muž doma, jsem v klidu, ale když byl pryč, hned jsem se po svém návratu z práce zamkla v bytě. Na chodbě máme závěs z dřevěných korálků, který odděluje záchod a koupelnu. Byla jsem v kuchyni a slyšela zvláštní neznámé  škrábavé zvuky, které mě vyděsily - vždyt' jsem zamčená. Jako blbec, s nožem v ruce, jsem šla opatrně do chodby a tam jsem zjistila, že jeden díl závěsu je volný a velký korál se šoupe po podlaze. Dodnes ale nechápu, proč se nešoupal hned po mém příchodu, kdy jsem se šla umýt, ale asi až po hodině, když jsem seděla v kuchyni u kafe. Okna byla zavřená, nebyl průvan a závěs se pohyboval a škrábal. Asi tu máme nějakého ducha manželových předků. :-D
Do loňska jsme měli kočku a ta si běžně otevírala dveře, skočila si na kliku, rozhoupala se a pak do škvíry strčila packu - ta mě také párkrát notně vyděsila. :-D

6 Very Very | Web | 13. května 2012 v 15:20 | Reagovat

Ahoj Hanko, já mám moc ráda, tyhle tvoje články ze života.
My zas doma máme lampičku, která se sama o sobě občas rozsvítí, už jsme jí zkoušeli dát i do jiné zásuvky, taťka k ní udělal jiný vypínač a stejně se i po těch změnách zas sama rozvítila. Bylo to vždycky, když jsem něco provedla a mamka mi hubovala. Tak jsme pak udoudili, že to byla babička Věrka. Teď už to neudělala dlouho, asi jsem hodná , né fkat taky nevíme proč se to dělo, měl ji i známý elektrikář na zkouknutí a říkal, že je v naprostým pořádku. Tak nevíme, asi něco mezi zemí a nebem opravdu je.
Jinak mě se dost často zdá, že něco držím v ruce a najednou mi to začne padat a tak sevřu pěst a v tu chvíli se probudím.Prý jako malá jsem se i časti ze spaní na plné kol smála :-D
Moc už se těším na další podobné vyprávění, tak koukejte zas brzo někam jet .
Hani mějte se doma moc hezky. U nás je zataženo a fouká a je jen osm stupňů a zas nám pustili topení ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama