Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Stránky z historie Liberce - Valdštejn na Liberci

13. června 2012 v 17:38 | Hanka + Věrka |  Historie
Při našem putování v čase se dostáváme ke kontraverznímu " vládci " Liberce Albrechtu z Valdštejna .
Proč kontraverznímu ?
Jedni ho vynášeli do nebe , jiní ho zatracovali .

Za jeho správcovství Liberec přišel na dlouhou dobu o právo várečné . Výnosy z vaření a prodeje piva byly v Liberci dost důležité příjmy . Liberec měl kromě panského pivovaru a sladovny i městský , který si měšťané postavili pro svou potřebu . Z výnosů vaření piva se opravovaly veřejné cesty a mosty , udržovala v chodu škola , kostel i chorobinec .
Měšťané v čele s purkmistrem marně žádali " Jeho Milost " pana Albrechta z Valdštejna o znovupřidělení práva várečného .
Na druhou stranu se za Valdštejna nebývale dařilo soukenictví a vojenské výrobě . Albrecht na své náklady vydržoval císařské vojsko a potřeboval velké množství sukna a vlny na uniformy a jiné potřeby svých vojáků .

Načrtněme si stručný Valdštejnův životopis .
Albrecht Václav Eusebius Valdštejn se narodil 14 . září 1583 v Heřmanicích u Jaroměře jako syn Viléma z Valdštejna a Markéty Smiřické . Jeho otec patřil k nejchudším svého rodu .
Dětství a ranné mládí prožil v heřmanické tvrzi , kde se seznámil s učením Jednoty Bratrské a dostalo se mu základního vzdělání v mateřském jazyce .
Když ve 12 letech osiřel , starali se o jeho další výchovu a vzdělání poručníci a příbuzní .
Nejprve navštěvoval českobratrskou školu v Košumberku, později luteránské gymnázium ve slezském Goldbergu. V r. 1599 se zapsal na evangelickou univerzitu v Altdorfu u Norinbergu a studia ukončil cestami po Evropě .
Po návratu zkoušel štěstí jeko dvořan u dvora císaře Rudolfa , ale více lákala vojenská kariéra .
R. 1606 přestoupil v olomoucké jezuitské koleji na katolictví.
Sňatkem s Lukrécií Nekšovnou z Landeka v květnu 1609 získal značný majetek na východní Moravě .V době české války byl věrným stoupencem krále Ferdinanda II. a jedním z největších odpůrců povstání . Bitvy na Bílé hoře se neúčastnil , protože v té době " dělal pořádek " v severovýchodních Čechách .
Konfiskacemi , které následovaly po porážce českých stavů, získal levně , někdy dokonce zadarmo celou řadu panství a statků . Systemetickými výměnami a jinými machinacemi vytvořil na svou dobu obrovský územní komplex s centrem v Jičíně , nazývaný vévodstvím ( odtud pochází jeho přídomek vévoda frýdlandský , ač se na Frýdlantě objevoval pouze sporadicky a to méně v Liberci ) .
V r. 1623 byl Valdštejnovi udělen titul knížete. Tehdy se také po druhé oženil ( jeho první manželka Lukrécie zemřela 1614 ) s Izabelou Kateřinou, dcerou Karla z Harrachu .
Nejvyšším velitelem císařské se stal r. 1625 neboť byl schopen a ochoten naverbovat , vyzbrojit a vystrojit na své náklady nové vojáky .
Přes všechny pomluvy a intriky trval jeho vzestup až do r. 1630 . Snahy o jeho odstranění však sílily a nakonec byl císařskými vojáky v Chebu r. 1634 zavražděn .

Tato vražda však byla zcela zbytečná . Podle lékařů zbývalo v době jeho vraždy Valdštejnovi stejně asi jen čtyři měsíce života . Trpěl totiž pokročilým stádiem syfilidy , kterou se nakazil někdy v mládí při svých četných milostných avantýrách . A už v době svého největšího vzestupu byl jen těžko pohyblivý , jak se nemoc dostávala do kostí a kloubů a v době vraždy byl téměř úplně odkázán na lůžko .

Valdštejn se snažil rekatolizovat obyvetelstvo na svých panstvích . V Liberci se mu ale valně nedařilo . Liberec byl téměř celý protestantský . Valdštejnovi duchovní za asistence vojáků vyhnali evangelické kněze z far a obyvatelstvu přikázali navštěvovat mše katolické . Vzhledem k blízkosti protestantské Lužice a Saska však měli těžkou práci . Obyvatelé raději chodily na protestatské mše za hranice .
Valdštejn sám nepodporoval používání násilných prostředků při obracení na katolickou víru a později je dokonce zakázal docela . Měl především zájem na nerušené práci svých poddaných , kteří museli uspokojovat nemalé potřeby jeho armády .
I tak musely jeho oddíly potlačit řadu protikatolických a protifeudálních povstání na nejrůznějších místech jeho panství .
Do Liberce se stahovali nejrůznější vyhnanci z okolních vsí , ať už šlo o vyhnané protestatské kněze , nebo o náhodné vrahy , kteří zabili toho kterého jezuitu , či Valdštejnova vojáka .
Dopadnout uprchlíky se však nedařilo . Liberec zůstal až do konce třicetileté války protestantský a jakákoliv drobnost proti katolicismu se hodila . Všichni uprchlíci byli v Liberci v poměrném bezpečí a ztráceli se v něm jako kapka v moři .
Valdštejn chtěl původně Liberec za trest vypálit , ale od toho později ustoupil na přímluvu svého kancléře .
Ale trest Liberec stejně neminul . Valdštejn Liberci odňal městský mlýn , vybírání cla a pět svobodných statků , což znamenalo pro liberecké měšťany další citelnou finanční ztrátu .

Velmi příznivý rozvoj za Valdštejnovi vlády zaznamenala textilní výroba . Pozvolný růst plátenictví probíhal i za války a ani kontakty se zahraničím nebyly přerušeny .
Soukenické dílny rostly za Valdštejna jako houby po dešti . Vévoda frýdlanský byl však skoupý . Platil málo a dodací lhůty byly krátké . Větším zdrojem příjmů byly soukromé zakázky Valdštejnových důstojníků a úředníků .
Prosperita se netýkala jen textilní výroby . Valdštejn potřeboval pro své vojáky i velké množství potravin . Zřizovaly se sklady a byl zaveden dobře fungující systém vykupu od sedláků z okolních vsí a uskladňování , k čemuž sloužily sklady v každém větším městě .( hlavně Frýdlant a Liberec ).
Určitou pozornost však Valdštejn věnoval i svým poddaným . Byl obnoven špitál , založený Kateřinou z Redernu , který využívali především vojáci , ale v době míru ho směli využívat i oststní poddaní a byl vydržován z prostředků panství .
V Liberci byly v té době silnice a mosty v tak špatném stavu , že se potraviny a zboží dostávaly k vojsku velmi obtížně a se zpožděním . Valdštejn rozhodl , že bude Liberec dostávat od formanů za každý vůz a z každé měřice určitý poplatek , který má sloužit na obnovu cest a mostů .
Prosperující soukenický cech si založil celou svou čtvrť . Na pozemcích vykoupených od původních majitelů a na části starého hřbitova , který obklopoval kostel sv. Antonína se začalo stavět Novoměstské náměstí ( dnes Sokolské ) . Osu náměstí tvořila stará obchodní cesta na Žitavu a náměstí dostalo rozměry 100 krát 60 metrů .
Byly postaveny dřevěné domky s podloubím do náměstí . Později za vpádu švédských vojsk a za třicetileté války Liberec téměř celý několikrát vyhořel a dřevěné domy se nedochovaly .

Domky které jsou dnes nazývány Valdštejnské však nejsou z Valdštejnovy doby , ale asi o sto let mladší . Přesto nám dávají alespoň přibližnou představu o zástavbě této doby .


Takto vypadaly tzv. Valdštejnské domky kolem r. 1900 . Toto jsou zadní trakty těchto domků .


A takto vypadaly z ulice , která se dnes nazývá Větrná .Úplně vlevo je část dnes už zbouraného domu .
Dnes už jsou zachované jen přední části domků a má je ve své správě Střední průmyslová škola stavební , která je zrekonstruovala a dala jim dnešní podobu .



Takto domky vypadají dnes .
Jejich osud byl dlouho nejistý . Po druhé sv. válce se dokonce uvažovalo o jejich stržení pro nevyhovující stav . Jejich zadní trakty se zřítily . Zasáhly až nadšenci o stavební kulturní památky a tak domky zůstaly stát . V r. 1950 se město pokusilo o jejich rekonstrukci . Bohužel neúspěšně . Domky chátraly dál až je dostala pod svůj patronát Střední průmyslová škola stavební v r. 1976.
Zachovalo se ve vyhovujícím stavu pouze průčelí . Stavební škola se podílela na jejich rekonstrukci a zařídila si v nich chybějící kabinety učitelů . Dláždění se v původní podobě ve Větrné uličce bohužel nepodařilo dodnes zajistit . Ulička je dlážděná kočičími hlavami a ne plochými kameny jako v původním plánu . To čeká na generace budoucí .

Přese všechno se měli poddaní Albrechta z Valdštejna poměrně dobře . Valdštejn se postaral , aby jeho panství byly ušetřeny válečných útrap , neboť si dobře uvědomoval , že se výroba i zemědělství může rozvíjet a plnit jeho požadavky jen ve válkou nerušené atmosféře . Dokonce i velitelé okolo ležících vojsk měli přísný zákaz plenění pod trestem smrti .A tak mohli liberečtí vypomoci finančně i jinak těm , kteří takové štěstí neměli .

Zcela jiná situace nastala po Valdštejnově smrti .
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 13. června 2012 v 23:15 | Reagovat

Albrecht z Valdštejna byl hodně rozporuplná osobnost.
Zaujaly mě zrenovované valdštejnské domky, je dobře, že nebyly zbourány. :-)

2 Very Very | Web | 14. června 2012 v 18:41 | Reagovat

Ahoj Hanko, taky se mi moc líbí domky, trochu podobné s tím podloubím jsou i ve Vrchlabí. ;-)

3 Jarmila Jarmila | Web | 15. června 2012 v 15:39 | Reagovat

Domky se mi moc líbí. Je dobře, že byly rekonstruovány a stojí dodnes.
Pěkně jsem si početla. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama