Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Autentická výpověď vyplavené krysy - nastalo peklo na zemi

6. srpna 2012 v 23:18 | Hanka + Věrka |  Co se děje u nás
7. srpna uplynou dva roky od povodně , která vzala domovy několika desítkám lidí a dodnes jsou patrné její následky .


Snažila jsem se usnout , ale v hluku , který dělala moje rodina , to dost dobře nešlo .

Náhle se mnou někdo prudce zatřásl .
Byla to Věrka .
Mami , vstávej , máme vodu pod oknama .
Vyletěla jsem z postele , naházela na sebe nějaké oblečení a vletěla do holinek . Popadla jsem v předsíni paraple a vyběhla jsem ven jako by mně honili sršni .
Ne , nejednala jsem ve zmatku , běžela jsem ven , podívat se co dělá řeka . Bylo krátce po 11 hodině .
A co jsem viděla mi vyrazilo dech .



Přilítla jsem domu a křikla na děti , balíme , Věrko , batoh .
Věrka podala svůj veliký 70 l batoh . Naházela jsem do něj nějaké nejnutnější oblečení , dětem přikázala vzít si holinky a naplnila kdejakou lahev vodou , popadla trvanlivé potraviny , jaké jsem jen dokázala doma najít . Vynesli jsme co se dalo do ještě nehotového patra , sbalili nejdůležitější doklady .
Teď už nezbylo než čekat , co se bude dít .

Řeka pozvolna stoupala . Jak nám začala čvachtat voda pod nohama zavelela jsem , pryč , k sousedům .
Než jsem se otočila , byly všechny čtyři děti pryč .
Vzpomněla jsem si . Kruci , kde je Týna . Přece jí tady nenechám utopit .
Popadla jsem její transportní bedýnku a hledala kočku . Našla jsem jí v komoře zalezlou úplně vzadu pod regálem . Neměla jsem čas přemlouvat ji laskavě aby vylezla dobrovolně . Popadla jsem jí za ocas a vytáhla ven . Chudák malá . Vrčela na mně a syčela . Nacpala jsem jí do boxu , zavřela a šla jsem taky . Taťka se nechtěl hnout . Táto pojď , přece nechceš aby tě na poslední chvíli zachraňovali vrtulníkem , kdoví , kam ta voda ještě bude stoupat . Naštěstí si dal říct .

A řeka stoupala a stoupala .



A řeka stoupala a stoupala .


Takto vypadala moje malá skalka okolo staré vany ( malá kamenná chlouba ) v době , kdy řeka kulminovala .

Ze zahrady jsem měla jezero , v obýváku ( jen ) 35 cm vody .
Naštěstí nepřešel přes nás hlavní proud . Voda vystoupala a zase poklidně odtekla . Jinak bychom se už asi s naší perníkovou chaloupkou neshledali a mohli se odstěhovat rovnou do paneláku .
Ale i tak , jak voda postupně opadávala , zjišťovali jsme jakou spoušť nám nechala .
Byla to hrůza . Jedním slovem - apokalypsa .

Ta hromada prken je sousedova stará kůlna .




Po čerstvě natřeném plotu nebylo ani památky . Zbytky některých polí jsme našli až když voda opadla úplně , na spodní zahradě a to jen ty , které se zachytily do větví stromů nebo narazily na jinou překážku . Zbytek si odplaval až někam do Německa .
Některé harampádí je naše , některé připlavalo odjinud . Sousedova kůlna ve které údajně přechovával stavební materiál nám přistála na zahradě a rozbila se o věšák na prádlo . Obsahovala však podstatně více , než jen stavební materiál .

Největší legrace je , že v Liberci , který je vzdálený pouchých 10 km málokdo věděl , že se něco děje . Mnoho lidí sice slyšelo houkat sirény a létat vojenský vrtulník , ale málokoho napadlo pustit si televizi nebo rádio .
Volala jsem kolegyni se kterou jsem měla mít další dvě noční , aby si za mně našli náhradu , že se v žádném případě nedostanu do práce .
Proč ? ptala se .
Jsme zaplavený , Jeřice se vylila z břehů , nedostanu se přes most a autobusy určitě taky nepojedou .
Naštěstí ji tato odpověď stačila .

A to jsem ještě netušila , že se nedostanu přes most nejen proto , že je pouze pod vodou , ale prostě proto , že žádný není . A ten který náhodou přežil je nepoužitelný .

Jak dopadl zbytek naší ulice , mosty a jiné domy si ukážeme zase zítra .
Ale varuji , jak dopadla naše zahrada a náš dům , je ještě procházka růžovým sadem . Jinde na tom byli mnohem hůř .
Ale to zase až zítra . Dnes už bylo dost povodní .
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | 7. srpna 2012 v 0:46 | Reagovat

Oheň a voda, těžko jak nejde toto vzít pod naší kontrolu. ;-)

2 VendyW VendyW | Web | 7. srpna 2012 v 8:13 | Reagovat

No není to pěkné....běhá mi mráz po zádech....já mám hrůzu z toho jak se stěhovat s tím naším zvěřincem, copak kočky, máme sice čtyři a jen dvě přepravka ale vešly by se, psi po svejch ale papouši....i na ně máme přepravky ale ty už odchytávat narychlo by znamenalo mít pěkně proštípaně prsty, a možná i horší úraz....brrr, nechci to zažít ani náhodou....

3 Jadvinka Jadvinka | Web | 7. srpna 2012 v 9:23 | Reagovat

Hani co na to říci-jedním slovem hrůza,vím jaké to je,ale jen tak skromněji,u nás byla předloni blesková povodeň,ve sklepě jely dvě čerpadla a my až do půlnoci velévali plné kýble vody naštěstí jen ze sklepů.Zahrada byla jako hučící řeka,všechna ornice u plotu,bylo mi do breku a já pár dnů pojídala dvojitou dávku antidepresiv a to už jsme tu měli za těch 17let co bydlíme v našem domečku podruhé.Ale u vás to bylo mnohem horší,je mi to jasné i my pak když jsme projížděli vesnicema které to zasáhlo mnohem hůře tak mi bylo do breku,jako po válce :-(

4 Jarka Jarka | Web | 7. srpna 2012 v 9:25 | Reagovat

Pamatuji si na ty hrozné záběry z televizních reportáží a pamatuji si i na to, že některé domy, které voda neodnesla hned, musely být pro narušenou statiku stejně ztrženy. Záběry na valící se vody, jsou hrozné, ale ještě hroznější je ta spoušť, která se odkryje po jejím opadnutí. ???

5 Very Very | 7. srpna 2012 v 12:26 | Reagovat

Když to teď takhle čtu , tak to je ještě horší, než když se člověk na to dívá z domova pěkně na televizi. co to muselo být, si nikdo z nás, kdo to nezažil nedokážeme ani představit, ta hrůza, strach, beznaděj z toho jak to bude dál, kdy to skončí a co bude potom. Jste všichni dobří, co jste tím museli projít a pak ještě dlooooho bojovat s následkama. Fakt klobouk před váma dolů.Všechny vás tam zdravím a kdyby jste se chtěli stavit, až teď pojedete kolem, tak se ozvi, není v tom žřádný problém, vzkazuje mamka ;-)

6 signoraa signoraa | Web | 7. srpna 2012 v 13:00 | Reagovat

Hani, mám z toho mrazení. Mě osobně se to nedotklo, bydlím na jednom z nejvyšších míst v Praze, ale když se otočím, mám za zády na bílých cihlách proužek, kam voda před deseti lety dosáhla. Bratranec, o kterém jsem ti psala v komentáři u předchozího povodňového článku se sesypal, měl zrekonstruovaný dům a voda dosáhla do stropu v přízemí. Zhroutil se a dva roky se nestříhal a neholil a vypadal jako poustevník.
Voda je hrozný živel.

7 Šavrda Šavrda | Web | 7. srpna 2012 v 13:04 | Reagovat

Haní, ty fotky mluví sami za sebe. :-(
Mě tedy dojala slova, kde jsi si v tom neštěstí a stresu vzpomněla na Týnu!!!! Nádhera. ;-) Ne každý v těchto chvílích myslí na své čtyřnohé kamarády, hlavně, aby se zachránili lidi. Takže děkuji! :-)
Jinak je síla, ani si to člověk neumí představit, co vše jste museli zažívat. :-( Když jsme koukali v televizi, jak to lidem strhávalo domy - no neštěstí. :-(

8 Lucie Lucie | Web | 7. srpna 2012 v 15:23 | Reagovat

Hani, to je síla! :-( Z těch fotek mám úplně husinu, dovedu si představit, jakou hrůzu jste v tu dobu prožívali... Byli jste ale skvěle pohotoví a utekli jste dřívi, než by bylo pozdě. Líbí se mi, že jsi myslela i na Týnku :-) I když té se zjevně z vlastního úkrytu vůbec nechtělo :-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama