Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Září 2012

Malá kuchařka

30. září 2012 v 23:16 | Hanka |  Zpovědnice
V pátek jsem dělala švestkové knedlíky.
Jak typické pro tuto roční dobu.
A tak zatímco chlapi ( taťka s Toníkem ) dělali dřevo, já zasvěcovala Růženku do umění kuchařského. Dělala jsem z trojité dávky, aby něco zbylo na Věrku do Olomouce , a to už je nějaké množství. Tady je každá ruka dobrá.
Ale ještě že jsem jí měla , dělala jsem u toho ještě polévku , pekla buchtu a tak Růženka dobrou půlku těsta zabalila sama. A musím jí pochválit. Šlo jí to moc dobře. A takhle se činila.



Tady už dodělává poslední knedlík většina už se vařila.
Byl jich plný vál. A co myslíte , jsou ještě?
Ani náhodou. Už v sobotu odpoledne zbyly 4 poslední. Dokonce nezbylo ani do mrazáku. Budu muset udělat další , aby bylo na zimu .

Svatý Václave , vévodo země České...

30. září 2012 v 4:55 | Hanka |  Zpovědnice
Tento článek měl vzniknout aktuálně , hned v pátek , ale vzhledem k problémům , které provázejí můj počítač s nahráváním fotek do galerie , vzniká až dnes.

Bohužel , přicházím s křížkem po funuse , všichni již víte co bylo u nás v Chrastavě za slávu , kdo přijel otevřít nový most , když ten původní zničila povodeň i co se stalo trochu neplánovaně.
Ale možná , že oceníte postřehy přímého účastníka. A to jak slavnostního otevření nového mostu , tak pozdější události , která obletěla nejen republiku , ale i celou Evropu a dost možná , že se ta zpráva dostala i do Ameriky. Vždyť na prezidenta se nestřílí každý den , byť byla použita jen dětská kuličkovka. Berte , prosím , na vědomí , že jsem byla přímý účastník všech událostí a to z bezprostřední blízkosti. Od toho šíleného střelce jsem stála pouhých pár decimetrů a pohlédla mu přímo do tváře.
Nemám v nejmenším úmyslu zviditelňovat ani sebe , ani město ve kterém žiju , chci jen ukázat událost , která se neodehrává každý den ( i bez střelby ) očima přímého účastníka, nezkreslenou tiskem .

Tak tedy , Chrastava v den sv. Václava ( 28.9. ) otvírala nový , čerstvě dokončený most ( řečený secesní ) a tento den si pan starosta nevybral jen tak náhodou.
1. na státní svátek se dala předpokládat slušná účast obyvatelstva .
2. na tento den připadá 10. výročí uzavření partnerství s německým městem Eichstadt.
3. pan prezident má svátek a pan starosta mu poslal osobní pozvání.

Možná , že těch důvodů bylo víc , ale tyto tři , patrně hlavní , mně napadají.

Před druhou hodinou se začaly stahovat k novému mostu davy zvědavců. Začátek slavnosti byl plánovaný na 14. hodinu. Děti mě popoháněly , mami dělej , ať něco uvidíme. Taťka byl taky trochu nervózní.
Tak jsme tedy vyrazili taky.
Lidí nebylo tolik , kolik jsem předpokládala, pohodlně jsme přecházeli z místa na místo.
Ukazovala jsem dětem jednotlivé představitele města a kraje. Přítomni byli nejen náš pan starosta , ale i starostové všech vyplavených obcí v libereckém kraji , včetně hejtmana libereckého kraje a liberecké primátorky.


Starosta Chrastavy ing. Michael Canov.


Hejtman libereckého kraje Mgr.Stanislav Eichler. Zde se tvářil trochu koženě .


Tady už je to trochu lepší , jen má " uříznutou " hlavu.

Ostatní představitele obcí mi splývají , nevím kdo je kdo a taky je zná jen ten , kdo v té které obci žije , takže fotky ukazovat nebudu.
Pro spříjemnění čekání na hlavu státu nám vyhrávala tato cymbálovka.


Hráli dobře , pěkně jim to ladilo . Jen hráli trochu zvláštní směsici skladeb. Od klasické lidovky přes Offenbachovy
operetky a československou ( opravdu československou , ne českou ) hymnu až po Jožina z bažin.

A potom se najednou vypařil jak starosta Canov , tak hejtman a za chvilku proběhlo davem " už ho vedou ".
Koho ?
No přeci pana prezidenta.
Trochu mi to vyznělo , jako když za hlubokého středověku vedli odsouzence na popravu a davy šílely - už ho vedou.

Pan prezident opravdu šel z náměstí pěšky , auta byla zaparkovaná ve vedlejší ulici . Šel v doprovodu starosty Canova , hejtmana Eichlera a liberecké primátorky Rosenbergerové.
Šel davem a kdo o stál , tomu podal ruku .


Zde podává ruku Toníkovi , který stál hned vedle mě.
Já mu taky podala ruku . Jeho stisk byl pevný , ruka teplá , pohled do očí ( i přes přihmouřené oči ) se zdál upřímný.


Zde pohled do " sprostého " davu. Ten mladý muž asi v třetině snímku v maskáčích je onen šílený střelec. Zatím ještě nikdo netušil , co má za lubem.

Potom se všichni hlavní představitelé ( pan prezident , pan hejtman , pan starosta - náš i z Eichstadtu ) krátce projevili na tribuně , panu prezidentovi byl předán dárkový koš s blahopřáním k svátku...


Dárkový koš ( v pozadí ) připravili mentálně postižení v ústavu v Liberci.

Potom už zbývalo jen přestřihnout pásku a oficiálně tak otevřít nový most .
To zdokumentováno nemám . Tam nás nepustili a fotit přes hlavy představitelů obcí nemá cenu , stejně není nic vidět.


Opět pan prezident v davu .
Krátce potom se stal ten incident se střelbou.
Stála jsem vedla toho střelce , ale moc jsem ho zpočátku nevnímala. Až když jsem slyšela podivné zvuky , které zněly jako Toníkova kuličková pistole ( střelec měl ovšem svou ), jsem si uvědomila , že se děje něco , co by se dít nemělo.
Ten bláznivý mladík z výkřikem - ty za to můžeš , že rozdělili a rozkradli republiku , že lidi mnohdy nemají čím zaplatit nájem - začal střílet . Pan prezident se na něj přímo podíval , stáli od sebe asi 3 metry. Střelec mi nepřipadal opilý. Ruku měl pevnou , netřásla se mu , ani alkohol z něj cítit nebyl. Buď byl nafetovaný , nebo mu prostě přeskočilo.
Asi nechtěl nikomu ublížit , to by nepoužil hračku , ale pravdou je , kdyby měl opravdovou pistoli s ostrými náboji , tak byl už asi prezident mrtvý muž.
Čekala jsem , že se bude něco dít , že ochranka , nebo policajti se na něj vrhnou a bude tóčo ( dětem jsme u oběda zrovna vysvětlovali význam prezidentovi ochranky ) , ale kupodivu se nestalo vůbec nic . Pán vedle mě mu jen vynadal a potom ho odstrčil dál. Mladík potom v naprostém klidu odešel. Až z médií jsem se dověděla , že ho zadrželi až na náměstí , což je sice jen malý kousek, doslova pár metrů , ale vzhledem okolnostem je to dost daleko na nějaký zásah.

Pan prezident si potom u stánku dal s naprostým klidem buřta a pivo ( vlastně jen to pivo ) a potom odjel.


Prezidetské pivo.

A Verunko a Šárko koukejte , jaké pivo pil pan prezident.



Vše údajně platil náš pan starosta Canov . Zda ze svého ,či z městského rozpočtu , to už nevím , ale pivo , buřta a kofolu si mohl dát každý zdarma.

Tak to byly moje dojmy a dokumentace proběhlých událostí.

" Výkonný stroj " na zpracování dřeva aneb bude tuhá zima , indiáni dělají dřevo

29. září 2012 v 21:15 | Hanka |  Zpovědnice
Když jsem dostala nový foťák k narozkám , " vyhrožovala " jsem , že budu jako paparazzi a budu fotit všechno a všechny.
Taťka se nechal tedy slyšet , že bude raději jako Verunky tatínek a nebude chtít , abych dávala jeho fotky veřejně v plen.
Taky vyslovil obavu , zda Verunce nepíšu , že doma nic nedělá a jen se povaluje na kanapi.
Řekla jsem , že jí píšu a říkám jen to co je pravda.
Ale s tím focením by stejně nepochodil .
Už jsem pár fotek uveřejnila , nikdy si nestěžoval a někdy dokonce sám vyžadoval , ať to uveřejním.
Stejně si myslím , že i když nahlas protestuje , v duchu je rád a dělá mu dobře , že je " veřejně známá osoba ".
Stejně tak neprotestoval , když jsem ho fotila při dělání dřeva.
Tady sice dřevo jen odhřebíkovává , abychom nemuseli v zimě z roštu krbovek dolovat hřebíky .


Z práce si privezl nepotřebné palety , vzal pajcr a vytahuje hřebíky.


Mámo , koukej , takhle se to dělá.


Taťko , kuk , vyletí ptáček.
Kupodivu se den předtím oholil , většinou chodí zarostlý s týdenním strništěm. Divím se , že mu to nevadí.

S paletama se dobře topí , jsou měkké a dobře hoří , nenechavají moc popela a je z nich jen minimum kouře.

Pilná jako včelka

28. září 2012 v 21:14 | Hanka |  Zpovědnice
Kdo že byl pilný ?
Já snad ?
Ani náhodou ! No vlastně taky trochu.
Ale hlavně Verunka.
Tohle všechno stihla uháčkovat , uplést , ušít a jinak vytvořit.


Tedy , kromě té postele a gauče , to je moje práce.

A od kdy to vlastně stihla ? Ani nevím, mám pocit , že se známe celou věčnost , ale přitom jsou to necelé dva měsíce co jsme se viděly poprvé ( a zatím naposledy ). Voláme si skoro denně. Pokud zrovna Verunka zapomene , nebo nemůže , Růženka je nervózní a přesně si hlídá , kdy má volat . A proč ještě nevolala, pokud zrovna volat měla. Občas musím nažhavit drát já , abych od ní měla pokoj.
Zrovna tak je nenasytná , co se oblečků na Barbíny týče. Má jich plno , ani je nestačí všechny vystřídat , ale pořád by po Verče chtěla další.
A Verunka , duše dobrá , se nechá od Růži pořád hecovat , aby jí pletla další a další. Až jsem musela trochu výchovně zasáhnout , aby dala už Verunce pokoj , že Verča nemá čas jen na její oblečky.

A teď vám ukážu jedno po druhém trochu zblízka.


Ta hnědá taška je Toníka , aby mu to nebylo líto. Vše ostatní je pro Růženku.


Pečivo ze samotvrdnoucí hmoty , pomeranč a meloun - háčkované.


Plavky a deka.


Čepice s bambulí , červený pulovr a bílé kalhoty.


Kenova školní taška a peřinky.


Druhý červenobílý komplet a zimní kombinéza s čepicí a šálou.


A tady ještě jednou všechno pohromadě.

Trutnovské holky ( Verunka a maminka Šárka ) jste moc šikovné . Nechápu kde na to berete čas , zabývat se rozmary malé holky. Růženka děkuje.


A než Růža připravila všechny panenky a oblečky k focení , já jsem stihla udělat citronovou šťávu.
Je opravdu jednoduchá a rychlá. Myslím , že už jsem někde recept dávala , ale pro toho , kdo se nechce hrabat v archivu ještě jednou.
Vše co potřebujeme je tady.


Opravdu jen citrony , med a cukr.
Citrony vymačkáme , dáme vymačkanou šťávu do rendlíku a na každý citron přidáme 4 lžičky ( kostky ) cukru a 2 lžičky medu. Šťávu zahřejeme , ale jen než se cukr a med rozpustí ( nevaříme ). Potom šťávu přecedíme ( pokud jsme předem vyndali jadýrka z citronů , cedit není třeba ). Nalijeme do lahve a necháme vychladnout. Pijeme ředěné vodou.
Určitě vyzkoušejte , je rychlá a moc dobrá. Vyzkouším též z mandarinek.

Z nedělní procházky

25. září 2012 v 21:47 | Hanka |  Zpovědnice
V neděli bylo nádherné počasí a tak jsem vytáhla část rodiny na procházku. Vzala jsem košík a kbelíček , kdybychom našli něco zajímavého.
Ani jsme nešli do lesa , jen do malého remízku v louce nad Chrastavou. Kromě spousty nejrůznějšího hmyzu a hlemýždích, prázdných ulit a psích exkrementů, jsme taky našli takovouhle nádheru.


Tak tohle bylo na podívání ....



...a tohle byla třešnička na dortu .

Ale abych se nechlubila cizím peřím , musím prozradit , že jako revanš za ozdobné tykve z mojí zahrádky , přiběhla paní školníková z naší základky a přinesla ten nádherný hříbek a kozáčky. Prý jim rostou na zahradě. Ti se ale mají , ze zahrádky šup do talíře . Ani nemusí chodit do lesa.

Až u nebe

25. září 2012 v 17:20 | Hanka |  Zpovědnice
Taťka si v neděli hrál na kominíka a vymetal krbový komín , aby to na zimu bylo připravené. Tonda si dodal kuráže a vylezl za ním. Ještě , že jsem to zjistila až když už byl nahoře u táty , jinak bych nepustila , aby lezl na střechu. Měl z toho takovou radost , že jsem neměla to srdce ho hnát hned dolů. Tak táta dostal nakázáno , aby ho pořádně hlídal.
Ještě , že Růženka má rozum a nechce lézt na střechu. Taky by mně tam nikdo nedostal. Ach ti chlapi , pořád si musí něco dokazovat.



A ještě na mně hulákali , ať je jdu vyfotit , aby celý svět věděl jak jsou stateční .

Specielně pro Verču

24. září 2012 v 22:27 | Hanka |  Zpovědnice
Specielně pro Verunku jsme s Růženkou a Toníkem nafotili pár fotek . Ale to neznamená , že se nemůžou podívat i ostatní .
Verunka má ráda hokej . Tak Toník se převlékl za toho nejlepšího s nejlepších.


Trochu nepovedená fotka , ale Tonda se prostě neumí tvářit a chovat normálně , když ví že ho někdo fotí.

Zato Růženka , to je herečka. Ta se ochotně předvádí a pózuje.



Čepice a la šedivý králíček. Čerstvě přinesená z půdy.
Snad si z toho Verunka něco vybere.

Hádanka ( nejen ) pro Vendy W

23. září 2012 v 0:38 | Hanka |  Zpovědnice
Včera jsem na zahradě kromě dýněk a podzimní výzdoby vyfotila ještě něco . Schválně kdo uhodně , nebo se aspoň přiblíží . Myslím , že ten , kdo se aspoň trochu zabývá botanikou by s tím neměl mít velký problém . Jen upozorňuju , že to není to co si myslíte a jak to na první pohled vypadá .


Nejprve celkový pohled . Odmyslete si ten čurbes v pozadí , to je ještě popovodňový stav . Snad brzy zmizí.


Trochu zblízka .


Ještě víc zblízka .


Co foťák dovolí .

Jedna malá nápověda . Je to rostlina příbuzná s tou , kterou všichni dobře známe . V raném stadiu růstu , brzy zjara se dá dokonce i jíst . Ale ještě jsem neměla odvahu to vyzkoušt .
V tomto stavu je vlastně už přerostlá .

Podzimní romance

21. září 2012 v 20:57 | Hanka |  Zpovědnice
Dnes byl u nás krásný , byť chladný den .
Podzimní sluníčko se činilo , tak jsem překonala lenost a vydala se na zahradu .
Po chvíli mi však bylo jen v pantoflích zima , tak jsem se byla přezout .Přitom mi padl zrak na košík s kaštanama , které nasbíraly moje děti . Co s nima , mohla bych aspoň část z nich použít na podzimní výzdobu . Jak jsem chytla slinu , tak už se mi začaly rodit v hlavě nejrůznější nápady na výzdobu . Vrhla jsem se na krabici , ve které skladuju nejrůznější blbůstky , kramařila a kramařila .
Jak už je mým zvykem když se do něčeho dám , nevím kdy přestat . Ozdobila jsem nejen okno a truhlíky v okně druhém, ale i vchodové dveře a dokonce i předzahrádku .
Už jsem myslela , že toho je dost , ale pak jsem se na zahradě málem zamotala do šlahounů ozdobné dýně , o které taťka loni tvrdil , že to jsou ozdobné papričky . Hmm , to je pěkná úroda , co s tím vším nadělením ale budu dělat .
Ostříhala jsem je a ty pěkné ještě použila .

Teď už jsem byla celkem spokojená a vy se teď podívejte , jak to celé dopadlo .


Tady ještě bez ozdobných dýněk .


Tady již s dýňkami . Toník pilně pomáhal ( tomu aby něco uteklo ) .

x

Druhé okno ( toto je z kuchyně do ulice ) .


Ještě jednou z větší dálky a z nadhledu .


Toto jsou vchodové dveře .


Do předzahrádky jsem dala " zbytkové " dýňky . To jest malé a nedozrálé , kterých mi nebude líto , pokud zmizí . Sem dávám pouze rostliny , ozdoby aj. kterých mám přebytek , nebo mi jich nebude líto , vzhledem k velkému počtu nenechavců , kterým se hodí kdeco i to co nemá prakticky žádnou cenu .



Semena těchto dýněk přinesl taťka loni odkudsi a tvrdil , že to jsou ozdobné papričky . Tak jsem ty semínka na jaře zasadila , po zmrzlých sazeničky zasadila do hlíny a čekala co s toho vyroste . Vzhledem k tomu , že jsem bláhově věřila tomu , že to jsou papriky , jsem jich zasadila asi osm a čekala , že mi vyrostou keříčky paprik . Leč rostlinky rostly a rostly a více než keříkům se podobaly chobotnici . A to velmi pichlavé chobotnici . A když začaly kvést , tak mi začínalo být jasné , že z toho asi papriky nebudou . Vyrostlo z toho obrovské nadělení , které mi zaplavilo celou zahradu a kdybych jim trochu nepřistřihla křidýlka , byly by mi vlezly snad i do baráku .
Dnes jsem je ostříhala pořádně , nechala jen ty , které mají ještě šanci dozrát úplně . Ty které jsem ostříhala jaksi omylem a byly již pěkně velké a vybarvené , jsem použila na výzdobu truhlíků a ty malé do předzahrádky . Ostatní zatím čekají a dozrávají . Však on jejich čas přijde .

První fotky novým foťákem

20. září 2012 v 23:22 | Hanka |  Zpovědnice
K narozeninám jsem dostala nový foťák . Zatím se s mím tak trochu nesměle seznamuju .
Nedalo mi to , abych hned za tepla neudělala pár fotek .
Nazvala jsem to pracovně - koutky .




Spací koutek - kočičí .


Dekorační koutek - podzimně narozeninový .


Vědecký koutek , soví .


Pracovní koutek .

Tak to jsou moje úplně první fotky úplně novým foťákem .

Jen doufám , že při mém IQ tykve co se techniky týče , brzy pochopím , co to má všechno za funkce a naučím se aspoň část z nich používat .