Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Leden 2014

Ruská zmrzlina

31. ledna 2014 v 12:28 | Hanka |  Recepty
Tuhle jsem koupila dětem v Penny ruskou zmrzlinu. Mají ji rádi . taťka také, tak jsem si řekla, že jim udělám radost.
Vrhli se na ni. Dej mi kousnout, žádám Tondu.
Nerad, ale dal.
Kousla jsem a... fuj, co v tom je.
Vylovila jsem obal a čtu složení. Ztužený tuk 15% , voda 10%, sušená syrovátka 10% , sušená smetana 5% , nějaké ty éčka a dochucovadla. Brr, není divu, že byla hnusná.
Kupodivu ji snědli a dokonce to přežili všichni ve zdraví.
Počkej, říkám si, já ti předvedu ruskou zmrzlinu.
Už před nějakou dobou jsem si našla někde, ani už nevím kde, recept na ruskou zmrzlinu. Teď přišla vhodná příležitost uvést ji do života mé rodiny. Myslím, že tu z Penny za 6,50 už nikdy chtít nebudou.


Přišlo mi meilem...různost

31. ledna 2014 v 11:20 | Hanka |  A tuhle znáte ?
Tak tuhle legrácku jsem hledala dlouho. Před dost dlouhou dobou mi to Věrka poslala meilem, já si to opsala, jako, že se mi to líbí. Jenže pak jsem nějak neměla čas, papír odložila a zapomněla kam.
Za čas jsem si vzpomněla a nutila Věrku, ať mi to najde na FB, odkud to údajně pocházelo. Jenže ani ona už to nedokázala najít.
Až teď. Taťka si vzpomněl, že bude dělat debordelizaci v šuplíkách. A najednou mi podává nějaké papíry a já našla, konečně , mezi starou korespondencí, to, co jsem už dlouho hledala.
Tento vtípek pojednává o tom, jak různí lidé a zvířata v závoslosti na tom, kde žijí, vnímají okolní teplotu. Je to vtip, berte to s nadsázkou.


Čokoládový likér

29. ledna 2014 v 12:55 | Hanka |  Recepty
Občas se nad ránem, při nočních službách, když už je vše hotovo a i ti , kteří celou noc nemůžou spát a tak pořád něco chtějí , konečně usnou a bývá klid, toulám po blozích.
Je to taková chvíle útlumu, kdy i ostřílený kozák , jako jsem já , má co dělat, aby se ubránil spánku.

Na jednom z blogů mně zaujal recept na čokoládový likér. Mám ráda takové domácí recepty na nejrůznější vychytávky a dobroty. Recept mně zaujal natolik, že jsem ho hned následující den vyzkoušela.
Doma měl velký úspěch a to ve verzi pro děti ( bez alkoholu ), tak i pro dospěláky. Děti si okamžitě poručily, že chtějí, abych jim ho udělala až budou mít za měsíc narozeniny. Věrka s Ivou vyzunkly půlku várky samy a taťka jen smutně koukal a vylizoval skleničky a dožadoval se repete.
Tak po úspěchu na poli domácím jsem se rozhodla, že půjdu s receptem do světa, tudíž do práce, a přinesu ochutnat i kolegyním. Pomlaskavály a dožadovaly se receptu. Napsala jsem ho asi 5 krát. Potom se mi už nechtělo psát další, tak jsem je odkázala na blog, kde jsem plánovala recept napsat. Jen zájem tolika ženských to trochu uspíšil, protože jsem k tomu chtěla přidat i fotky.
Je dost možné, že si někdo pozná svůj recept , je totiž opsaný z nějakého blogu.

Takže kdo má rád, takové husté likéry, pište si.

ČOKOLÁDOVÝ LIKÉR.
400ml smetany k šlehání
150ml mléka
100g čokolády s více než 60% kakaa ( 1 tabulka )
lžička skořice
100g moučkového cukru
200ml rumu ( pro děti bez něj, ale dáme víc mléka )

Smetanu a mléko svaříme ve vodní lázni a odstavíme. Přidáme nalámanou čokoládu a cukr a mícháme až se vše rozpustí. Nakonec přidáme skořici a rum a důkladně promícháme. Nalijeme do sklenic a necháme dobře vychladit.
Na trvanlivost se neptejte, protože vzhledem k úspěšnosti, je naprosto nulová. ( Leda by měl likér zuby a uměl kousat Smějící se ).
Pokud chcete udělat likér na nějakou domácí oslavu, doporučuju udělat asi dva dny předem. Odležením likér zhoustne, všechny dobroty v něm se propojí a je naprosto mňamózní.

Herečka

25. ledna 2014 v 16:05 | Hanka |  Děti řekly ( udělaly )
Minulý týden řádila u nás v práci asi nějaká střevní chřipka, či co. Polovina pacientů měla běhavku a druhá polovina zvracela, nebo aspoň jim nebylo dobře od žaludku.
Při poslední večerní kontrole jsem vyhlásila jako povinnou výbavu na sjíždění , kromě čistého prádla, gumových rukavic a plen , také blicí pytlíky. Dobře jsme udělali.
Sestřičko , mně je na zvracení, oznámila pacientka a šup, dostala blicí pytlík. Rozdaly jsme všechny.
No, paráda, ještě něco přitáhneme domů, říkaly jsme si, ale zároveň jsme se utěšovaly, že už jsme tak prolezlé vším možným, že už se nás hned tak něco nechytne. Ale můžeme být přenašeči.
Chyba lávky. I mnozí z personálu dostali průjem.
Já ovšem také, abych náhodou o něco nepřišla. Naštěstí to bylo volném víkendu, takže se noc ztrávená střídavě na záchodě a střídavě ve sprše, dala vykompenzovat pospáváním přes den. Naštěstí to trvalo jen 24 hodin. Po zkonzumování asi 6 tablet živočišného uhlí si tělo dalo říci a vše se srovnalo, takže jsem mohla fungovat normálně.


Domácí trdelník

25. ledna 2014 v 0:07 | Hanka |  Recepty
Trdelník, prodávaný na poutích a jarmarcích a jiných příležitostech jistě není třeba představovat. Je to především dětmi oblíbená pochoutka a jistě ani dospělí jím nepohrdnou.
Naše Růženka je velkou milovnicí trdelníku a Tonda se také nedá zahanbit Na poslední chrastavské pouti škemrala , abych jí ho koupila. Mám ho taky ráda, tak jsme se rozdělily. Růža si posteskla, že by chtěla , abych jí ho udělala doma, když bude mít chuť , tak že si dá. Copak o to , těsto asi žádná velká věda nebude, ale těžko ho upeču, nemám na to ty trubky a lávový gril , nebo na čem ho ti lidé dělají.
A najednou...., mi přistane v meilu recept na jeho výrobu. Díky, Jindro, moc se mi hodí. Až jednou přijedete, tak vám ho upeču.
A vlastně ani ty trubičky nepotřebuju a na upečení mi stačí obyčejná trouba.

Zvyk je železná košile

23. ledna 2014 v 18:04 | Hanka |  Zpovědnice
Konečně jsem všechny vypudila aspoň na odpoledne z baráku a jsme tady s Týnou samy. Týna někam zaleze do teplíčka bude spát. Chvilka klidu neuškodí.
Dojdu si v klidu na nákup, dám si kafe a prohlédnu si, co pěkného jste napsali.

Jdu na nákup a zároveň jsem vyprovodila Věrku s dětma na autobus. Jeli do ZOO vyrábět nějaké hračky pro zvířata.


Jako sendvič...

21. ledna 2014 v 3:39 | Hanka |  Děti řekly ( udělaly )
Taky spí, či spaly vaše děti obložené plyšákama?
Moje ano. A když to nejsou plyšáci, tak aspoň polštářky všech velikostí. Občas se divím, jak se do té postele ještě vejdou i samotní majitelé těch plyšáků.

Takhle spí náš Tonda.


Ještě na fotce není vidět jeho oblíbená opička . Tu má nejspíš někde pod tělem, nebo za krkem, ale zaručeně v té posteli je taky. Bez ní totiž nedá ani ránu.
Ještě že má tvrdé spaní. Tohle bylo foceno někdy kolem půlnoci, když šel taťka spát. Je o dost vyšší než já, takže se mu to lépe fotilo. Já bych musela na židli, abych ho vyfotila z tohoto úhlu. Tonda totiž spí na palandě.

Až se mi podaří nějaká pěkná fotka Růženky, tak ji hned taky ukážu. Ta totiž spí všelijak zkroucená, takže pomalu není vidět, kde má vlastně hlavu. Samosebou , že je taky obložená plyšákama a polštářkama a ještě má spoustu drobností, i přes zákaz , pod polštářem. Divím se, že má ještě v té posteli místo.Překvapený

" Chcíplá " kočka

19. ledna 2014 v 12:23 | Hanka |  O zvířatech a lidech
Naše Týna se moc ráda rozvaluje u krbovek. Někdy zaleze do zásobníku na dřevo, ale vzhledem k tomu, že většinou bývá plný, rozvaluje se před kamny.Teď se rozvalila před kamny a dělá předložku před postel.


A víte co se mi na téhle fotce nejvíc líbí?
Ta čára na břiše. Vypadá jako by Týna měla kožich na zip.Smějící se

Přišlo mi meilem...

18. ledna 2014 v 20:15 | Hanka |  O zvířatech a lidech
Věrka mi poslala takovouhle legrácku.
Víte jek se pozná , že má vaše kočka dobité baterky?






Tak už to víte. Tak si hlídejte vaše zvířata, co když i psi fungují na baterky?Smějící se

Spor o Adama

16. ledna 2014 v 21:49 | Hanka |  A tuhle znáte ?
To byla včera zase v práci sranda. To zase u nás nebývá tak často. Zrovna se sešli na jednom pokoji dva srandovní dědové. Tak jsme při odpolední kontrole pacientů zvané sjíždění tak nějak zabrousili i do oblasti vtipů. A ten jeden povídá, víte sestřičky jaké národnosti byl Adam? Ne , to nevíme, řekly jsme obě unisono.
A děda ze sebe vysypal tento vtip.

Hádá se Američan , Francouz a Čech o to jaké národnosti byl Adam.
Američan povídá, no to musel být jedině Američan, protože to je možné jen u nás v Americe, aby vznikla ze žebra žena. Jsme přece země neomezených možností.
Francouz říká, ale kdepak, to musel jedině Francouz. Jedině Francouz umí nosit fíkový list s takovou elegancí a navíc je ještě milovník. To nemohl být nikdo jiný.
Čech povídá, ale pánové, to jste oba vedle, jak ta jedle. To byl Čech, protože nikdo jiný se neumí radovat s holou prdelí a ještě mít pocit , že je v ráji.Smějící se