Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Květen 2014

Dnešní den kočičíma očima

21. května 2014 v 23:13 | Hanka |  O zvířatech a lidech
No, tak to je dost, že mně sem taky panička pustila.
Nebo lépe, ukořistila jsem klávesnici, protože když panička něco píše, tak jí obvykle sedím na klíně a čtu. A dobře koukám jak co dělá, abych se toho mohla taky chopit sama. Tak jsem si vyčíhala, když páníček dnes opustil židli a počítač nechal zapnutý.
Panička teď dlouho nic nenapsala, pořád tvrdí , že nemá čas, nebo že jí nic nenapadá.
No, nevím, ale já to vidím trochu jinak, ale to by zase panička řekla, že šířím drby.
Tak jsem si řekla, že to taky zkusím. Když to dokážou lidi, tak proč ne my, kočky. Lidi neumí spoustu věcí, které zvládá i maličké kotě, třeba podrbat se zadní nohou za uchem.
No schválně, zkuste to , dvojnožci...

Ale já se nechci vytahovat, co my kočky umíme a lidi ne, chtěla jsem psát něco úplně jiného.


Plněné brambory

15. května 2014 v 15:55 | Hanka |  Recepty
Jako obvykle, když zbývá do výplaty pár dní , mám ve šrajtofli průvan a bankomat jako na potvoru stávkuje a nechce mi vydat ani mizerné tři stovky.Nerozhodný

Chjo. No, to je asi tím že majitelem účtu je taťka a já mám druhou kartu. A ta má menší limit na výběr. Protože ty peníze tam jsou, jen je před výplatou. A tudíž se hotovost krátí.
Jenže všichni chtějí jíst a jsou zvyklí, že je většinou neodbydu oukropem a bramborama na loupačku.

Tak jsem koupila jen pečivo a doma jsem vysmejčila lednici, špajzku a sklep a snesla si všechno, co jsem našla, na jednu hromadu.
Toho bohdá nebude, abych z toho něco nevyčarovala k obědu. Ne nadarmo jsem stará, zkušená čarodějnice.
Nakonec z toho čarování vylezly plněné brambory.

Uvaříme si středně velké brambory se slupkou, necháme vychladnout, ale pozor NELOUPÁME.
Rozkrojíme je napůl. odkrojíme případné kazy na kráse a vydlabeme.
Vydlabeme opatrně, nesmíme se dostat na slupku. Vzniknou nám takové lodičky.
Vydlabanou dužinu dáme do misky, rozmačkáme a přidáme k tomu co máme zrovna doma.
Já dala nastrouhaný godhaj, kousek nivy a trochu nastrouhané cihly, najemno nakrájenou cibulku a trochu pažitky. Určitě dosolíme, přestože všechny přidané ingredience jsou dost slané. Když to neuděláme, výsledek bude dost mdlý. Kdo má rád ostřejší, může ještě přidat trochu pepře, nebo co má rád. Pokapeme trochou oleje, nejlépe olivového ( já ho normálně nerada, ale sem se báječně hodí), nebo rozpuštěným máslem a dáme zapéci do trouby předem rozpálené naplno. Pečeme jen tak dlouho, aby na povrchu vznikla zlatá kůrčička.


Podáváme s tím, co máme doma. Zeleninový salát, kyselá zelenina, syrpvá zelenina, popř.kompot.

Já udělala zeleninovou oblohu.


Neškemrejte, nezbylo. Jen se po nich zaprášilo.Smějící se

Co si myslím o volbách do EU

14. května 2014 v 22:41 | Hanka |  Zpovědnice
Že za několik dní budou volby do Evropského parlamentu, to víme všichni.
Upřímně řečeno, je mi to fuk. Nemíním se zúčastnit. Mám na ten víkend ( konečně volný ) lepší program. A navíc neznám nikoho, koho bych tam poslala.
Ty zprofanované strany, co chtějí urvat kus vlastní slávy i na území Evropy a naše vlastní zemička je jim malá? Ohánějí se tím, že dokážou to, co za 10 dlouhých " evropských " let nedokázali jejich předchůdci a jak moc jim leží na srdci blaho naší země , potažmo jejích obyvatel.
A co teprve strany, které vlastně nikdo nezná, snad jen těch několik desítek ( či snad stovek ) jejich členů. Ohánějí se čistým štítem, ale jejich volební spoty čiší naivitou a neprofesionálním provedením, které i laika, co se politiky týče, jako jsem já , praští do očí a uší.

O bouřce

9. května 2014 v 5:13 | Hanka |  Zpovědnice
Mám ráda bouřku. Ráda se na ní koukám. Samozřejmě z bezpečí nějakého domu.
Ale sledovat jak setmělou oblohou křižují blesky a počítat vteřiny , za jak dlouho udeří hrom a podle toho hádat , jak je asi bouřka daleko se mi vždy líbilo. A ten vzdoušek po bouřce. To je panečku paráda.

Ale jednou jsem fakt bála.
Ač schovaná v bezpečí cihlového domu, chráněném hromosvodem.
Hned vysvětlím proč.

Jsem křtěná vodou z Labe, narodila jsem se a ranné dětství strávila v Děčíně, než jsme v mých necelých 11 letech odstěhovali do Liberce. V rodném městě vzdáleném od LIberce asi 75 km jsme zanechali zbytek rodiny. Babičky, tety a strýce a samozřejmě bratrance a sestřenice. Babička se s tím nemohla dlouho smířit, že nemá celou rodinu pod jednou střechou. Tudíž jsme zpočátku jezdili každý pátek 75 km tam a v neděli 75 km zpátky. Později už jen jednou za čtrnáct dní ( tedy hlavně v zimě ) a někdy taky jednou za měsíc.


Už si to neumím představit

6. května 2014 v 21:59 | Hanka |  Zpovědnice
Dnešní den měl být poměrně nabitý, ale znáte to, člověk míní , Pán Bůh mění.
Ráno jsem jela do Liberce, Tondovi pro spravené brýle.Potom jsem se stavěla na tržnici, koupit nové kytičky, které mi spálil mráz.
Měla jsem ještě hodinu čas než mi jel autobus domů. Volám naši babi, jestli je doma.
Byla doma.
Známe naší babi, rozdala by poslední a do výplaty důchodu má potom sotva na chleba.
- Babi koupím ti aspoň půlku chleba, nebo potřebuješ ještě něco jiného ? volám jí.
- Ale prosím tě, co bys kupovala zní " překvapivě " z telefonu.
Po chvilce přemlouvání si dala říct.
- Ale jen půlku chleba, jo.
- No, jo víš , že jo.


Dorty

5. května 2014 v 20:14 | Hanka |  Zpovědnice
Tak jen tak procházím galerii a narazila jsem na dorty, které jsem vyráběla členům rodiny k nejrůznějším příležitostem. Nebudou všechny, co jsem kdy dělala,ale myslím, že i tak jich je docela slušná várka. Jen už si u většiny z nich nepamatuju komu jsem je dělala.
Bude minimum textu, zato hodně fotek.Usmívající se


Tenhle už nevím, ale myslím, že byl Věrčin.

Ptačí příhoda

4. května 2014 v 22:32 | Hanka |  Co se děje u nás
Všude čtu a koukám na ptáčky a o ptáčkách, tak jsem se rozhodla , že taky přihodím polínko.

Seděli jsme tuhle s taťkou na zahradě a pili dopolední kafčo. Sluníčko nám hřálo do zad a bylo moc příjemně.
Na obzoru už se sice chystala právě probíhající studená fronta, ale zatím ještě bylo teplíčko.
Najednou frrr, něco kolem nás proletělo. Podívám se pořádně a vidím většího ptáka s šedorůžovým bříškem a s modrými peříčky na křídlech .