V závěru mé dovolené jsme tradičně jeli do vesničky poblíž Lovosic navštívit moji sestřenici a její rodinu. Její děti slaví v červenci narozeniny a svátek, tak jsme přijeli s gratulací a drobnými dárky.
Měla jsem v hlavě rámcový rozpis cesty z minulých návštěv a jen tak pro pořádek jsem si najela na jízdní řády linkových autobusů, abych si osvěžila jednotlivé časy přestupů.
A ejhle ! Koukám jako blázen jak kdosi důkladně zamíchal jízdními řády. Jiné trasy, jiné časy ! Do pytle, co s tím zase dělali! zaklela jsem jako stará čarodějnice.
Nechtělo se mi jet ani přes Prahu , ani přes Ústí nad Labem. Navíc z Liberce je ještě pořád výluka vlaků, musí se autobusem do Jablonného v Podještědí. A kde zůstala Česká Lípa?
Vždy jsme jezdili do Liberce, pak přesoupili na motoráček do Lípy, tam znova přestup na lokálku do Lovosic a nakonec autobusem do místa určení.
Tentokrát jsme jeli už v pátek a ne v sobotu jako jindy, Takže cesta tam byla jednodušší, ale stejně mi dalo dost práce najít nějaký spoj přes Českou Lípu.
Takže jsme jeli autobusem rovnou z Chrastavy a úplně vynechali Liberec z naší cesty.
Toník seděl s tátou na lavici, protože se mu nechtělo stát ve stínu. Jenže ouha, lavička byla na sluníčku a přesto, že měl na hlavě čepici, tak 20 minut sezení ve vedru na slunci bylo asi moc.
) na ohni.
