Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Objevila jsem novou mňamku

27. srpna 2014 v 0:38 | Hanka |  Recepty
Ráno mě probudil budík. Nejprve jsem z toho byla trochu mimo.
Potvoro plechová, mám dovolenou!
Jenže pak jsem si vzpomněla, že jsem chtěla jet do Liberce, kvůlivá brýlím a taky , když už jsem v Liberci, abych si vyzvedla nové pracovní boty. Původně jsem se chtěla stavět i na tržnici, ale vzhledem vytrvalému a protivnému dešti jsem tržnici vzdala.
Vyřídila jsem, co jsem potřebovala, nakoupila , co si děti poručily k obědu a natřásám se ve zpátečním autobuse. Tentokrát jsem se dobře rozhlédla, zda neobjevím zase nějaké hlášky, ale nic. Citáty nebo něco podobného zde nebyly. Asi jsem neseděla v tom správném autobusu.
Abych neseděla jen tak nadarmo, přemýšlím, co jsem dnes chtěla udělat.



V první řadě si dám hned doma kafe, mám už úplně absťák. Potom vysypu kočce hajzlík, už jí strašně smrdí. Potom usmažím řízky, které si děti poručily k obědu.
Po obědě mám v plánu dodělat ostružinovou marmeládu, kterou mám už od předchozího dne připravenou k dodělání, udělat domácí hořčici, lečo a naplnit papriky. Před dvěma dny jsem koupila v Penny asi 3 kilový pytel paprik na lečo. Dokoupila jsem k tomu cibuli a rajčata hned jsem měla o zábavu postaráno.
Ale úplně nejvíc jsem se těšila na dokončovací práci s kandovanou pomerančovou kůrou.
Vlastně tu koupenou já vůbec nemám ráda. Má takovou divnou chuť, vlastně spíše pachuť, takový divný " ocásek". Vlastně ji kupuju jen na Vánoce do vánočky, tam se ta divná chuť tak trochu ztratí.

Jenže o mně je všeobecně známo, že nerada vyhazuju, co je ještě jakkoliv k použití, zvláště jedlému.
Protože jsem před dvěma dny dělala domácí , pomerančovou šťávu a zbyla mi spousta kůry ( a octového čističe už mám půl sklepa a v podstatě už skoro nevím co s ním, přestože zásobuju celou rodinu a půlku ulice ), hledala jsem ( a našla ) novou dobrotu z pomerančové kůry.
Vlastně jsem objevila Ameriku.
Mám takovou starou kuchařku. Možná ji má někdo doma. Veliká, tlustá bichle, mající asi 600 stran, ve žlutých deskách s názvem Kuchařka naší vesnice a rokem vydání 1965.Vlastně je ještě o něco starší než já.Psána v době , kdy elektrická lednička byla poslední výkřik techniky a kdo ji vlastnil, byl takříkajíc IN a COOL, zkrátka pan Někdo.

V rejsříku této obrovské a těžké bichle jsem si našla odkaz POMERANČE.
A hle , na zpracování kůry tam byly hned odkazy dva, každý trochu jiný.Ale ten pravý, byl jen jeden.
Vlastně kandování je velice jednoduché.
V receptu se psalo, že potřebujeme 250 g pomerančové kůry, 250 g cukru písku, 1/8l vody, 70g moučkového cukru.

Čtu dál.
Pomerančovou kůru nakrájíme na přibližně stejně velké kousky, namočíme do vody a necháme dva dny máčet na chladném místě. Vodu 2 krát vyměníme. Po dvou dnech znova propláchneme, dáme čistou vodu a v této vodě kůru uvaříme do měkka. Mezitím si svaříme 250g pískového cukru s vodou do sirupu. Do tohoto sirupu vložíme přecezenou, měkkou, pomerančovou kůru a vaříme až do odpaření vody. Když kůra dostane sklovitou " kůrku" a voda se odpaří, přendáme všechnu kůru do talíře, či misky s moučkovým cukrem a důkladně promícháme. Moučkový cukr obalí uvařenou kůru a vlastně z ní odsaje přebytečnou vodu. Když máme obaleno, dáme kandovanou kůru sušit. Trvá to asi 2-3 dny na přirozeném teple v místnosti. Dobré je, aspoň jednou za den, sušící se kůrou trochu zatřepat a promíchat, aby se sušila stejnoměrně. A hotová mňamka je na světě.
Samozřejmě, že jsem byla zvědavá, jestli je doma kandovaná kůra chutnější než ta koupená ( která je mimochodem taky nekřesťansky drahá ). Opatrně jsem ochutnala a ...málem bych zbaštila celou várku. Mňam, to je jiné kafe.
Honem schovat než mi to mlsná rodina spořádá!
Tak jsem vlastně objevila Ameriku v domácím kandování. Proč to budu kupovat za draho, když si to můžu sama vyrobit prakticky z toho , co bych jinak vyhodila.
Využití jistě netřeba zveřejňovat. Asi budu vesele kandovat celoročně a ne jen před Vánoci.
A vo tom je!!!Smějící se
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. srpna 2014 v 1:27 | Reagovat

Tak to by mohlo být dobré. Nešlo by to i s jiným ovocem, mám výborný recewpt na domácího přítele a tam je kandované ovoce žádoucí. ;-)

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 27. srpna 2014 v 5:36 | Reagovat

Recept vypadá moc dobře, pro jistotu jsem si hned uložila. :-) Ale kam všude dáváš pomerančovou kůru? Nebo ji jíte i jen tak na misce?

3 Hanako Hanako | 27. srpna 2014 v 13:20 | Reagovat

Tuhle dobrotu mi dělávala maminka. Za mého dětství bývaly pomeranče v obchodech jen kolem Vánoc, byly to ty španělské, velké šťavnaté. Měly však silnou tu bílou vatovitou vrstvu, ta se musela odstranit před namočením, nebo po něm, jinak by byla kůra hořká :-)  :-)  :-)  :-)

4 Babsy Babsy | E-mail | 27. srpna 2014 v 15:37 | Reagovat

Mohlo by to být výborné, kdyby citrusové plody nebyly tak vydatně chemicky ošetřované...

5 Hana Hávová Hana Hávová | 27. srpna 2014 v 21:36 | Reagovat

[1]: Asi šlo, však se kanduje nejrůznější ovoce, ale asi nesmí být úplně vyzrálé, abys z toho při proslazování neměla kaši. Mně šlo hlavně o to, že využiju kůru, kterou bych jinak vyhodila. ;-)

6 Hana Hávová Hana Hávová | 27. srpna 2014 v 21:42 | Reagovat

[2]: Kandovanou kůru můžeš dávat do kynutého těsta ( vánočky, mazance ), do jablečného závinu, do domácího müsli, nebo jen tak na mlsání. Možná by bylo dobré i obalit v čokoládě a baštit jako bonbony. ;-)

7 Hana Hávová Hana Hávová | 27. srpna 2014 v 21:47 | Reagovat

[3]: To já měla pomeranče a jiné , jindy nedostupné ovoce, kdykoliv. Teta dělala ve skladech ovoce a zelenina, tak jsem měla ovoce kdykoliv. Ale nepamatuju si, že by toto maminka dělala. Třeba jo, ale já to nějak nezaregistrovala. :-)

8 Hana Hávová Hana Hávová | 27. srpna 2014 v 21:54 | Reagovat

[4]: Stačí je důkladně umýt. Někde jsem četla, že chemikálie použité na ošetření jsou rozpustné v tucích. Takže je stačí potřít olejem, nechat chvilku působit a potom umýt nějakým odmašťovadlem a důkladně opláchnout. Tato kuchařka vznikla v době, kdy se o takových věcech, jako chemická ochrana ovoce buď nevědělo, nebo se o tom aspoň nemluvilo. A nebo se ovoce nestříkalo, takže vlastně bylo bio. ;-)

9 Vlaďka Vlaďka | 28. srpna 2014 v 7:30 | Reagovat

Hani,
  patříš prostě k hospodyňkám, co pro pírko přes plot skočí. Jinak zajímavý recept. Jen kolikrát žasnu, jaké rabaty si častokrát prodejci na různé zboží dávají. :-!

10 Hanako Hanako | 28. srpna 2014 v 11:06 | Reagovat

[7]:Hano, já jsem o generaci starší, válečné dítě. Kandovaná kůra v čokoládě, to mamka také dělala, dokonce jsme vyráběly i domácí cucavé bonbony a karamelky, měla sešitek válečných receptů. :-)  :-)  :-)  :-)

11 Intuice Intuice | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 11:56 | Reagovat

[6]: Dík! Určitě vyzkouším! Ale vypadá to, že to sníme jen tak nebo do toho müsli. :-)

12 hanka hanka | E-mail | 4. září 2014 v 14:51 | Reagovat

Ahoj jmenovkyně,jsem tu poprvé a určitě né naposledy.Také zpracuju všechno,co se dá a pokud možno nic n evyhodím.Zaujal mě OCTOVÝ ČISTIČ.Je tu někde recept?Díky Hanka :-)

13 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 5. září 2014 v 0:01 | Reagovat

[12]:Ahoj,recept na octový čistič tu samozřejmě je. Hledej v rubrice recepty. ;-)  :-)

14 hanka hanka | E-mail | 5. září 2014 v 0:15 | Reagovat

No vidíš jaká jsem trubka............mělo mě napadnout,že tu je,ale byla jsem hrrrrrrrr ;-) Díky,už mám všechno přečtené a budu u Tebe stálým hostem :-)

15 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 5. září 2014 v 21:16 | Reagovat

[14]: To mně těší. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama