Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Přiveden policií

19. února 2015 v 0:13 | Hanka |  Co se děje u nás
Úterní služba začala vcelku ucházejícně.
Přišly studentky ze zdravotky ( budoucí zdravoničtí asistenti ), řečené žákyně, přišly studentky z TUL ( Technická univerzita Liberec , budoucí bakalářky se zdravotnickým vzděláním, v podstatě diplomované sestry ), řečené tulky nebo bakalářky a navíc ještě frekventantky sanitářského kurzu.
Lidí jako much. To bylo na jednu stranu dobré, ale na stranu druhou vládl trochu zmatek.
Naštěstí žákyně měla na starosti profesorka, tulky byly vcelku soběstačné a já dostala na krk sanitářky.Nerozhodný
Byly dvě a snažily se. Jenže byly tak trochu nepolíbené běžným oddělením. To co já považovala za samozřejmost,ony nevěděly. Chodily mi v patách a ptaly se na každou hloupost. Ne že by mi to vadilo, ale trochu mně to zdržovalo, protože jsem si musela udělat svou práci ať se děje co se děje.


NEMOHLA bych být učitelka, asi bych brzy vyletěla z kůže. A nebo bych musela mít svatozář.Nevinný

Snažila jsem se je trochu zatáhnout do běžného chodu oddělení.
Předem jsem je varovala , že někteří pacienti jsou pěkně "vyčůraní ", zjistí velmi rychle, že tu je někdo nový a bude je zneužívat a vymýšlet si hlouposti.
A taky že jo. Paní B. naše chronická pacientka, věčná stěžovatelka a věčná prudička byla přesně ten případ.
Najednou zjistila, že tu jsou dvě nové, které ještě nikdy neviděla a že jsou tady z toho tak trochu " na větvi". Dobře věděla, že u nás starých mazáků z hloupostmi nepochodí, tak hned vyzkoušela svůj herecký talent na těch dvou vyděšených sanitářkách.
Chvilku jsem je všechny nechala a potom jsem musela zasáhnout, protože by je utahala jako koťata.
Poslala jsem obě dělat něco jiného a paní B. jsem usadila do patřičných mezí. Slušně, ale razatně.
Že prý si bude stěžovat.




Dopoledne při tom zmatku uteklo velmi rychle, po obědě odešly žákyně, brzy po nich i obě sanitářky (prý ještě musí do školy).
Odpoledne asi kolem 14,45 sestra V. jde na pokoj č.5 řešit inzulíny s panem K. Musí se naučit dopichovat si inzulín podle hodnot glykemie, aby mohl jít domů. Na pokoji jsou dva další pacienti. Pan S. a pan P. Pan S. se chystá jít koukat na televizi, prý běží nějaký sportovní přenos, pan P. dělá , že spí.

V 15.hodin se strhl poplach. Kde je pan P!!!!
Pan P je tak trochu (dost ) zmatený, alkohol mu zatemnil mozek a podle toho taky vypadá. Hledali jsme ho všude.
Na WC, u televize v jídelně, po celé budově interny, v bufetu, v areálu nemocnice. Po panu P. jako by se slehla země.
Nezbylo než nahlásit útěk policii.
To dostala na starost ošetřující lékařka pana P.
Za chvilku přišla, celá načepýřená, že se jí ptali jestli prý pan P.je ohrožen na životě.
Je to diabetik na inzulínu, ještě nesrovnaný, zmatený a odešel jen v riflích, krátkém triku a v pantoflích. Bundu na sobě nemá, je jen na lehko. Když nic jiného užene si zápal plic.
Ať jdou ti policajti do pr...prskala lékařka. Kdyby nebyl ohrožen, tak ho asi nebudu hlásit, ať si jde třeba ke všem čertům.

Odpoledne se vleče, práce je dost, ale nějak se už nikomu do ničeho nechce, vše děláme jen tak ze setrvačnosti.
Den se pomalu chýlí k večeru, do večeří zbývá asi půl hodiny. Najednou je na chodbě nějaký halas. Jdeme se podívat co to je za hluk.
V hloučku tří policistů jde bohorovně pan P. Zmrzlý je na kost, ale pořád má dost elánu. Zahnala jsem ho do postele, ať se trochu zahřeje. Policisté říkali, že prý ho našli doma , jak se snažil dozvonit na manželku. Ta ovšem nebyla doma a pan P. dost sprostě nadával. Prý si šel domů pro peníze. Asi chtěl jít někam do hospody, odkud ho před několika dny přivezla záchranka ( že prý se choval divně a motal ( ! ) se ).

Zápis v dokumentaci: přiveden policií v 17,15 h.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarmila* Jarmila* | Web | 19. února 2015 v 0:30 | Reagovat

Hani, máte na oddělení někdy pěkné vzrůšo. Být takových pacientů víc, tak je to na mašli.
Dřív nám sestra sebrala oblečení a odnesla ho. To se v noční košili špatně utíkalo. Člověk byl nápadný a stejně bylo většinou všude zamčeno. Na druhou stranu si ale člověk připadal trochu jako ve vězení.
Dnes je vše benevolentnější a pak se občas stane toto. Zvlášť pokud je pacient trochu mimo a paličatý.
Nezávidím ti tvé povolání. Musí ho mít člověk rád, aby vše vydržel. Nápor práce, požadavky lékařů, vymýšlení některých pacientů a já nevím, co ještě. Ale asi tě hřeje u srdce, když se něco dobrého podaří nebo se sejde dobrá parta.
Držím ti palce, aby jsi měla na všechno nervy. :-)

2 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 19. února 2015 v 3:31 | Reagovat

[1]: Budeš se divit, ale i v noční košili a s nahým zadkem nám utekla ( ještě na LDN )jedna trochu pomatená pacientka. Prošla s houfem návštěv kolem vrátnice a jela sama tramvají až domů. Tam ji objevila policie. Zajímavé je, že to nikomu v té tramvaji nebylo divné a na ulici taky ne. Navíc byl dost chladný duben a ona šla bosa.

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 19. února 2015 v 5:33 | Reagovat

Máte pěkně veselo! Alespoň nemáte každý den stejný! :-D

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 19. února 2015 v 7:56 | Reagovat

No jo, vypitej mozek je vypitej mozek. Můj exmanžel skončil jako ležák s občasnou jiskřičkou vědomí doma u rodičů kterým je přes osmdesát, oba jsou dost nemocní. Je to hodně smutnej příběh jedné rodiny. Už přes dvanáct let mu v důsledku alkoholismu atrofuje mozek.
Nemáte to vůbec lehký.....

5 Jarka Jarka | Web | 19. února 2015 v 8:56 | Reagovat

No, tak to bylo úterý, jak vyšité. Když už jste zvládli nápor pomocníků, stane se zas něco jiného. Máš namáhavou a zodpovědnou práci, ale zase nemůžeš říct, že by byl den, jako den a že by byla v práci nuda...

6 Veki Veki | E-mail | Web | 19. února 2015 v 10:39 | Reagovat

Se divně choval a motal? V hospodě? To se tam tak bývá, ne? :-D :-D
Hlavně, že ho našli relativně v pořádku.

7 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 19. února 2015 v 15:46 | Reagovat

[3]: Občas bych klidně uvítala trochu klidu, ale to u nás asi nehrozí. :-?

8 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 19. února 2015 v 15:47 | Reagovat

[4]: Moc dobře znám následky alkoholismu, máme jich u nás 13 do tuctu. :-?

9 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 19. února 2015 v 15:48 | Reagovat

[5]: NUDA? Co to je ? :-D

10 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 19. února 2015 v 15:48 | Reagovat

[6]: Já bych ho tam klidně nechala.

11 Sugr Sugr | E-mail | Web | 19. února 2015 v 18:44 | Reagovat

Hani klobouk dolů před tvou prací. Škoda, že to tu nečtou ty blogerky, které neumějí nic jiného než na zdravotnictví nadávat! O_O A že jich tu je! :-!
Vím též o čem píšeš,
není mi tato práce vzdálena... ;-)

12 Hana Hávová Hana Hávová | 19. února 2015 v 22:41 | Reagovat

[11]: Ještě by si se mnou měnila? ;-)

13 Hana Hávová Hana Hávová | 19. února 2015 v 22:58 | Reagovat

[11]: Jo a protivné blogerky ať klidně přijdou, já je zapřáhnu, že je bude přecházet zrak a domů polezou po čtyřech. ;-)  :-D

14 signoraa signoraa | Web | 3. března 2015 v 9:26 | Reagovat

Při čtení se usmívám, i když ta situace byla vážná. Popsala jsi jí s humorem, včetně prskající lékařky.
Opravdu to vy, holky ve zdravotnictví, nemáte lehké. Neteř si po zdrávce udělala v Liberci nástavbu na anesteziologickou sestru, pak dělala na ARO, brala si navíc služby na interně a jezdila s rychlou. Potřebovala peníze, protože s mužem v Rumburku stavěli dům. Pak manželství zkrachovalo a ona přesídlila do Prahy. Dělá ve Vinohradské nemocnici na hematologii a důvod, proč to píšu - dálkově studuje v Liberci na TUL. Možná byla jednou z těch "tulek". :-D
I když nevím, zda dálkařky chodí také na praxi do špitálu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama