Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Nové ohniště a vše co bylo kolem toho

29. března 2015 v 21:28 | Hanka |  Co se děje u nás
Ač počasí posledních dní tomu nenasvědčuje, stihli jsme začátkem týdne, kdy bylo ještě pěkně, poprvé zapálit naše nové ohniště.
Tuším, že to bylo úterý. Vyprala jsem asi tři várky prádla a šup s tím ven. Sluníčko svítilo, mírný větřík trochu pofukoval, schlo to jedna báseň. Nebylo sice zrovna moc teplo, ale na sluníčku bylo už docela příjemně a když se vzala teplá bunda, dalo se sedět i venku.
Však jsme toho hned využili a plnými doušky si užívali slunného odpoledne.
Mamčo, co když si opečeme buřty, vznesl taťka návrh. Tak jo, na tyhle návrhy já slyším.
Mazala jsem koupit vyhlášené Kloučkovy špekáčky.
Sousedka Romka má venku prádlo. Dobrá , je ještě brzy, počkám až si ho sundá. Má ho tam od rána, brzy ho bude mít suché.
Čekám skoro do půl pátý. Prádlo tam visí pořád. Hmm, tak to má smůlu, déle čekat nebudu, jak půjde sluníčko k západu , bude dost chladno.
Připravila jsem si drobné roští, trochu papíru a větší kousky dřeva.
Jistě o mé činnosti věděla. Ta totiž ví úplně všechno, co se u nás děje. Má přehled z vysoké zídky.



Sotva jsem zapálila oheň a vyskočily první plameny a trocha kouře, hned vylítla a začala nadávat. Podle mně na to vyloženě čekala.
Možná si říkáte, že jsem mohla dojít k ní a upozornit , že chci dělat oheň. Jenže já se už před lety zařekla, že do sousedního domu nevkročím a na jejich pozemek ( byť patří městu ) taky ne. Stejně dobře věděla, že se k tomu chystám, jinak by nevyběhla tak rychle.

Připravila jsem si foťák, že si vyfotím slavnostní zapálení a najednou slyším : No vy to snad děláte schválně, ne? ( až to budu dělat budu přikládat mokrý listí a jehličí ) Koukejte jak to kouří. ( trošku to kouřilo, ale v bezvětří kouř stoupal přímo vzhůru ).
Fouknul trochu větřík a maličký pramínek kouře zamířil přímo k ní, ale než se dostal k prádlu, dávno se rozplynul.
Její hlas se dostával do hysterické fistulky.
Vytáčelo jí, že jsem nereagovala. Hlavou mi letělo tisíc reakcí. Nakonec jsem si řekla, že jí nejvíc vytočím, když ji budu ignorovat. Otočila jsem se k ní zády, fotila zapálené ohniště, nahlas jsem se rozčilovala, že mi docházejí baterky a dělala jsem, že neexistuje.
Růža seděla na lavici a zděšeně koukala co se bude dít. Potichu jí říkám ( aby cikánka neslyšela ) nevšímej si jí, prostě tady není. Na očích jí bylo vidět, že rozumí.
No vy jste ale kráva, ječela cikánka a klidně si běžte stěžovat ( ani mě nenapadne, nejsem bonzák, jako někdo ). Jak můžete pomáhat lidem v nemocnici, když se tady chováte takhle (nic, žádná reakce ).
Vás tady byl čert dlužen, brblala ( no bodejď že byl, kam pak by sis holka chodila půjčovat zahradní nářadí, kabel, občas vejce a taky kam si chodit stěžovat , že tě tam píchá a tuhle bolí ).
Růženko, běž a řekni tátovi, ať připraví pruty na buřty.
Jak zaslechla řeč o tátovi, sklapla, sebrala si prádlo a uraženě odkráčela.

Přinesla jsem buřty, chleba, kečup a hořčici a vše co k tomu patří. Nové ohniště jsme slavnostně uvedli do života, bez ohledu na kyselé ksichty naší ctěné sousedky.

Druhý den, v 6 hodin ráno, jdu na autobus do práce. A koho nepotkám na konci ulice? Naši drahou sousedku. Kde byla takhle brzy, když do práce nechodí , to snad ví jen Bůh, nicméně, mně to poskytlo příležitost pomstít se jí za tu krávu její vlastní zbraní.
Cikánka jindy zdaleka zdraví, přesto, že je o 10 let starší než já, haleká na mně už zdálky dobrý den, ale teď nic. Mlčí , jako když má plnou pusu vody.
Když jsem jí byla na doslech udělala jsem na ní BÚÚÚ. Na tváři bylo vidět překvapení. No co , říkám jí, řekla jste , že jsem kráva, tak vás jako kráva zdravím. Nezmohla se na slovo.
Věřte mi, škodolibě jsem si to vychutnala.

A teď vám ukážu naše nové ohniště. A zkusím najít nějakou starší fotku, abyste viděli ten rozdíl.




Toto jsou ( pro srovnání ) fotky z loňského léta, když jsme vařili na otevřeném ohni. Všimněte si velikosti ohniště a nepravidelných kamenů .


Čerstvě dokončené, ještě neposkvrněné ohniště.


Zapáleno. V této chvíli mi sousedka nadává do krav . Stojím k ní zády a dokonale ji ignoruju.


Růženka připravená s hráběmi, kdyby to moc kouřilo, že to rozhrábne.



Tyto dvě poslední fotky byly foceny dodatečně, až když byly opět nabité baterky ve foťáku.
Pozorný pozorovatel jistě poznal, že přibyla druhá lavice.Mrkající

Celkově je nové ohniště ( jak jsem psala v minulém článku ) o kousek posunuté, radikálně zmenšené a vydlážděné. Až hlína kolem opět zaroste trávou, nebude po minulém ohništi již ani památka.
Bylo fajn, ale bylo moc velké.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 29. března 2015 v 21:32 | Reagovat

Pěkné ohniště. My ho už dávno zrušili a mladí nám pořídili přenosný gril. Nějak už nezbyl nikdo kdo by na ohništi cokoli opékal :-D
Hani, přeji ti pohodový týden :-)

2 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 29. března 2015 v 21:36 | Reagovat

Gril máme taky, dostali jsme ho od dcer  předloni k Vánocům, ale otevřený oheň, je otevřený oheň. :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. března 2015 v 22:17 | Reagovat

Vypadá to dobře. Jo, není nad to mít ,,dobré" sousedy. Douám,že si uvědomila, že si k vám už nebude moci chodit něco půjčovat? ;-)  :-)

4 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 29. března 2015 v 22:34 | Reagovat

[3]: Taky doufám a kdyby na to náhodou zapomněla, tak jí to už doopravdy připomenu. Na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí. ;-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. března 2015 v 22:39 | Reagovat

Být dobrá je chvályhodné, ale odsuď posud, člověk musí mít i hrdost.

6 Jarka Jarka | Web | 30. března 2015 v 9:14 | Reagovat

Nové ohniště je hezčí a určitě i praktičtější, to staré bylo tak velké, že jsi asi do rendlíku u tak tak, dosáhla. Opečené buřtíky na ohýnku už jsem neměla snad sto let. Mňam. :-P  :-D

7 Hanako Hanako | 30. března 2015 v 11:20 | Reagovat

Na hrubý pytel hrubá záplata, říkávala naše babička. Tetka si ten pozdrav zasloužila. :-)

8 Intuice Intuice | E-mail | Web | 30. března 2015 v 17:24 | Reagovat

Ohniště je krásnější. Ale zážitky tedy máte. :-(

9 Sugr Sugr | E-mail | Web | 30. března 2015 v 18:09 | Reagovat

Ono si nevybereš! Ani v paneláku nemáš klid! Nad námi bydlí velmi silný kuřák, který kouří na balkoně, takže máme trvale smrad v bytě a špačky na balkoně. Pod námi bydlí bubeník, takže denně posloucháš bubny - furt a furt! O_O Tak nevím zda-li bych tu jednu sousedku s tebou neměnila! :-D

10 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 30. března 2015 v 21:24 | Reagovat

[5]: Už jednou jsem se zařekla, že s ní končím. To bylo loni, co se mi za můj dobrý skutek ( zryla jsem jí záhonek ) dostalo nařčení, že jsem jí sebrala nějaké vzácné cibule. Žádný samosebou neměla. Kde by je vzala.
Myslíš , že jsem to vydržela? Asi jsem nepoučitelná, ale tentokrát to přehnala. 8-O

11 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 30. března 2015 v 21:25 | Reagovat

[6]: To byl taky důvod, proč jsem ho chtěla upravit. A jestli máš chuť na buřtíka, přijeď, určitě na tebe nějaký zbyde. ;-)

12 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 30. března 2015 v 21:30 | Reagovat

[7]: Už se s ní nebudu mazat. Ona se mi jednou stejně dostane do ruky. Má cukrovku a když se bude ještě chvilku takhle rozčilovat, tak ji za chvilku klepne. To víš boží mlýny melou pomalu , ale jistě. Já jsem stará čarodějnice a ona ještě neví, že jsem ji zaklela a bude jí ta kletba provázet až do smrti, nebo do té doby, dokud se nechytí za nos a nepřestane mi nadávat. Omluvu nečekám, to bych asi chtěla moc. ;-)

13 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 30. března 2015 v 21:32 | Reagovat

[8]: Jo, jo ať žijou sousedské spory. Až jí začnu opravdu dělat naschvály tak se bude divit. Jenže na blbosti já nemám čas.

14 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 30. března 2015 v 21:37 | Reagovat

[9]: To je taky prima, když ti horní soused hází na balkon špačky a spodní bubnuje. Ještě že nemáš malé děti , které by ti bubny vzbudily.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama