Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Červen 2015

Den blbec

22. června 2015 v 22:51 | Hanka |  Zpovědnice
Tak jsem zvědavá co se ještě dnes semele.
Teď jsem v práci, už mám nějakou práci hotovou a čekám na půl desátou. To je čas , kdy se chodí dávat pacientům dobrou noc.Smějící se
Dostanou léky na spaní, antibiotika na desátou, případně noční inzulíny, splní se jim všechny možné přání, zhasne se . Jen na přání se nechává svítit noční světlo.

Ale začneme od rána.
Ráno vypadalo celkem slibně. Vypravila jsem děcka do školy, dala prát prádlo a ještě chvilku zalezla do postele.
Sluníčko začalo vykukovat z pod mraků, zdálo se být docela pěkně.
Za chvilku mě to v posteli přestalo bavit. Vylezla jsem a přemýšlím, co že to mám dnes na progarmu.
Ano, už vím, chtěla jsem dodělat další várku bezové šťávy a naložit si ještě likér, pověsím prádlo, pak si dám kafe. Mám rozdělaný vyšívaný ubrus , které plánuju darovat švagrové k 50 - tinám, tak u kafe zase kousek udělám.
Oběd jsem měla částečně připravený, jen ho dodělám, na to mi bude stačit 15 minut.
Vše se zdárně vyvíjelo. Naložila jsem do vodky bezové květy, tam se budou do rána koupat, slila jsem bezový výluh, nasypala cukr a míchám za mírného ohřívání. Zamíchala a plním do lahví a sklenic všeho druhu.

Do teď bylo vše v pořádku, ale dále už nastaly komplikace.


S bouřkou v zádech

13. června 2015 v 23:12 | Hanka |  Co se děje u nás
Tak mívám poslední dobou na ty bouřky smůlu. I když dnes snad byly bouřky úplně všude.

Přišla jsem ráno domů z noční, dala si malou snídani , dala všem pusu a zalezla do postele.
Spalo se mi špatně. Bylo vedro, pod oknem mi křičely děti. Přesto jsem vydržela v posteli až do 15 hodin. Chvílemi jsem pochrupovala, chvílemi četla, ale stálo to za houby.

Když jsem vstávala, začala se dosud jasná obloha zatahovat a zvedal se vítr. Dokonce tak prudký, že z prachu neupravené hliněné cesty zvedal malá tornáda.
Vykoukla jsem ven a zjistila, že na severozápadním obzoru se zvedají těžké bouřkové mraky.
Na autobus jsem už odcházela za plně zatažené oblohy a mírného deště.

Na zastávce jsem se schovala do budky a očima postrkuju hodinovou ručičku. Autobus nejede a nejede. Asi se někde zasekl v bouřce. Bouří čím dál víc.
Konečně... s 10 minutovým zpožděním dorazil autobus. Někde ho asi dohnal déšť, protože byl umytý do zářivé červeně.
Vyjeli jsme na dálnici. Na volné pláni mohu konečně posoudit stav bouřky. Kdesi za námi se hrozivě zvedají bouřkové mraky a srší z nich blesky. Před námi je dešťová clona. Déšť jde od severozápadu, protože Ještěd, který je na jihovýchod od nás je čistý. Tedy ne že by nad ním bylo jasno, ale celý Ještědský hřbet se černě rýsuje proti šedivému nebi.
Řidič jede jak šílenec. Asi se snaží dohnat co někde zameškal.
Dojíždíme do Liberce.
V Liberci sice prší, ale nic hrozného, takový jemný deštík, na který vůbec nemá cenu vytahovat paraple. Zato od Chrastavy bouří. Přemýšlím, zda jsem zavřela všechny okna.
Asi ano. A pokud ne, je doma taťka a děti.
Do Liberce bouřka nedošla, zarazila se asi o Machnínský kopec a buď se vyvztekala nad Chrastavou, nebo se stočila směrem na Frýdlant.

Tak už mám s tou bouřkou snad vybráno.
Jednou jedu bouřce vstříc, podruhé si ji užiju naplno i s průtrží mračen, potřetí ji mám v zádech.

Nyní, když se pomalu blíží půlnoc se konečně počasí trochu umoudřilo. Sice je pod mrakem a tudíž černočerná tma, ale zdá se, že neprší a vzduch se ochladil natolik, že se dá dýchat.
Dobrou noc.

Bezově...

13. června 2015 v 22:38 | Hanka |  Co se děje u nás

....mi to ještě stále voní v kuchyni.
Včera jsem dohotovovala všechny bezové recepty. Zavařila a přes noc mi to všechno vychladlo.

A co všechno jsem dělala?
Bezový sirup - ten už dělám několik let a je velmi oblíben.
Bezový ocet - ten zatím stále ještě odpočívá na sluníčku, má dost času, hotový bude až za dva týdny.
Bezový med - to je novinka a musím říct, že je stejně dobrý jako pampeliškový
Bezový likér - to je prostě bomba. Je lahodný, příjemně sladký, mírně navinulý. Zatím všichni, kterým jsem dala ochutnat mlaskali a pochvalně pokyvovali hlavou.
Bezové želé - a tady jsem se zklamala.

Představovala jsem si, že to bude želé jako je na dortu, nebo jen mírně řidší, ale vyšla mi z toho jen mírně zahuštěná tekutina, nepříjemně kyselé chuti.

Napíšu vám recept, schválně posuďte, jestli to, že se to nepovedlo, je moje chyba, nebo je to chyba receptu, který někdo pustil neověřený do světa.

20 květů bezu
10 snítek meduňky
3 citrony
2 pektogely
1 l vody
250 + 3 lžíce cukru
1 lžička kys.citr.

Bezové květy a meduňku rozdělíme na polovinu. 1.polovinu svaříme v 1 l vody a po vychladnutí přidáme druhou polovinu, šťávu z citronů a necháme louhovat 24 - 48 hodin v chladu.
Potom scedíme, přidáme Pektogel smíchaný s 3 lžícemi cukru, přivedeme k varu a minutu prudce vaříme. Poté přidáme 250g cukru a 1 lžičku kyseliny citronové a vaříme ještě pět minut.
Slijeme do čistých sklenic.

Výsledek mně zklamal.

Napadlo mně, že by se místo Pektogelu dala dortová želatina a místo varu se pouze přivede k bodu varu , ale nevařit. Citrony a kyselinu citronovou buď vynechat , nebo dát všeho méně.

Jenže teď už se mi nechce dělat novou várku, ani předělávat to,co už mám hotovo.

Takže tento recept asi vyřadím jako ten, který se nám neosvědčil.
A to na začátku to vypadalo tak nadějně.Zamračený

Bezový likér

11. června 2015 v 17:19 | Hanka |  Recepty
Tak vážení, konečně píšu z domova.
Tedy, ne že by se můj domácí počítač probral k životu, ale Iva někde splašila noťas. Když viděla, jak jsem nešťastná, že nemůžu psát ( když mám zrovna o čem ), zakoupila od nějakého pána, který se prý zabývá opravou a prodejem podobných zařízení, červený noťásek ( to mám ale hodnou dcerku , že Mrkající ). Sice nemá baterii, musí neustále napojen v síti, ale to mi moc nevadí, nemíním s ním nikde cestovat. Takže zatím mám aspoň na čem psát své kecy.
Tedy ještě do něj neumím vkládat fotky a trochu s ním zápasím, ale to se snad taky poddá.
Tak to byl jen úvod, abyste si nemysleli, že snad píšu z práce a tím pádem zanedbávám své pacienty.Smějící se


Zaručený recept na hubnutí

9. června 2015 v 19:55 | Hanka |  A tuhle znáte ?
Chcete zhubnout a nejde vám to. Vyzkoušejte tento recpt.MrkajícíSmějící se

Snídaně - kakao, keks a sex
Oběd - keks, sex a kakao
Večeře - jen sex

Pokud se vám ani po týdnu nepodaří zhubnout, vyřaďte kakao a keks.MrkajícíSmějící seSmějící se




Tento vtípek přišel Ivě včera meilem a mně se moc líbil. Řekla jsem si, že se musím s vámi o něj podělit.Mrkající

Naplno

2. června 2015 v 19:10 | Hanka |  Co se děje u nás
Tentokrát jsem nejela bouřce vstříct, ale byla jsem přímo v ní a dostala to naplno.

Šla jsem včera večer domů z práce a když jsem koukala na hodinky, bylo přesně 19,32.
Nad Libercem ( tedy nad horním centrem ) seděl obrovský černý mrak. Nad dolním centrem seděl taky mrak, ale o poznání světlejší.
Páni, to bude bouřka, říkám si a jen jsem opustila tuto myšlenku, zablesklo se a za chvilku prásk.
Stojím na křižovatce a čekám na zelenou.
Začalo pršet.
Zpočátku jen pár kapek, ale než naskočila zelená, rozpršelo se víc a zvedl se pořádný vítr. Nemělo cenu vůbec vytahovat deštník, vítr by ho obracel.
Křižovatku jsem přeběhla mírným klusem a pokoušela se kličkovat mezi kapkami.