Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Naplno

2. června 2015 v 19:10 | Hanka |  Co se děje u nás
Tentokrát jsem nejela bouřce vstříct, ale byla jsem přímo v ní a dostala to naplno.

Šla jsem včera večer domů z práce a když jsem koukala na hodinky, bylo přesně 19,32.
Nad Libercem ( tedy nad horním centrem ) seděl obrovský černý mrak. Nad dolním centrem seděl taky mrak, ale o poznání světlejší.
Páni, to bude bouřka, říkám si a jen jsem opustila tuto myšlenku, zablesklo se a za chvilku prásk.
Stojím na křižovatce a čekám na zelenou.
Začalo pršet.
Zpočátku jen pár kapek, ale než naskočila zelená, rozpršelo se víc a zvedl se pořádný vítr. Nemělo cenu vůbec vytahovat deštník, vítr by ho obracel.
Křižovatku jsem přeběhla mírným klusem a pokoušela se kličkovat mezi kapkami.


Sotva jsem ušla pár kroků po protějším chodníku, nastalo boží dopuštění.
Proudy vody dštily z černé oblohy ( byla tma jako by byla půlnoc ), přes hukot vody nebylo slyšet hrom. Blesk se dal zaregistrovat jen tak , že se na pikosekundu trochu " rozednilo "
Neviděla jsem na cestu. Měla plné oči vody a neviděla na krok. Chodník jsem ohmatávala nohama. Vyhnula jsem se jedné louži a spadla do druhé. Co jsem nestihla " pochytat " shora , nabrala jsem ze spoda. Než jsem došla na zastávku ( asi 500 m ), nebyla na mně nit suchá. Připadala jsem si a vypadala, jako když jsem zahučela do rybníka se vším co jsem měla na sobě a s sebou. No myslím, že hastrman by byl sušší než já.

Autobus kupodivu přijel na čas. Vlastně dnes bych mu zpoždění i odpustila, v tom lijáku asi nebylo úplně snadné řídit velkou karosu ani pro profíka.
V autobuse jsem si ani nesedala, promáčela bych sedačku. Stačilo, že po mně zbyla celkem slušná louže.
V Chrastavě už nepršelo.Domů jsem to vzala sprintem. Byla mi zima, v botech mi čvachtala voda, za krk mi stále ještě stékaly potůčky vody z vlasů a navíc se mi strááášně chtělo čůrat, což spolu vlastně souvisí. Čím víc je vám zima, tím víc potřebujete čůrat a opačně.

Doma jsem shodila vše co mi překáželo a
1) mazala na záchod ( kde jsem se rovnou i svlékla )
2) napustila si plnou vanu horké vody
3) poručila si u Růženky pořádný hrnec horkého čaje.

Vykoupaná a zachumlaná do chlupatého županu jsem teprve likvidovala tu spoušť.
Promáchané mokasíny jsem dle možností vyždímala a dala sušit, z kabelky vyndala všechny nezbytnosti, které s sebou pořád tahám a kabelka putovala do koupelny na věšák, mokré svršky a spodky skončily v lavoru a nakonec jsem utřela všechny louže, které po mně zbyly.
No brr, takhle zmáchaná jsem už hodně dlouho nebyla.
Až za několik minut opustím náš ústav, budu doufat, že sluníčko, které zatím svítí se v několika minutách nezmění na průtrž mračen.

Vaše případné komentáře si přečtu zítra odpoledne ( samo, že v práci, neboť můj domácí kompík je stále v klinické smrti. Snad někdy v půlce června, až se Věrka vrátí z Polska a přivede k nám svého přítele ajťáka se rozhodne, zda se s tím křápem ještě dá něco nebo ne. Tajně doufám, že ano, protože na nový nemám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dáša dáša | E-mail | Web | 2. června 2015 v 19:49 | Reagovat

Byl ten déšť aspoň teplý ?
Já bych se bála těch blesků, zastávky jsou většinou vyrobeny ze skla, které je spojené železem :-| Jednou jsme zažili s manželem obrovskou vichřici s úplným chrlením vody. Naskočili jsme do trolejbuse a po pár metrech spadl velký strom těsně před čumák trolejbusu - řidič měl větev v kabině 8-O Dál se nejelo. Utíkali jsme na navštěvu, kde jsme se setkali s některými spolužáky.
Všichni jsme byli mokří, jen z nás teklo.Dostali jsme všichni noční košile a moc jsme se nasmáli, protože kluci vypadali kouzelně, skoro holý zadek. :D
Až doma jsem zjistila, že kožené boty mám zničené a manželovi přestaly jít švýc. hodinky, které ode mě dostal k výročí a nešly opravit, zrezivěly a bylo po nich :-( Ale byli jsme rádi, že jsme pád stromu nezabil a ještě jsme se nasmáli :-D Jo a zůstali jsme tam všichni spát,vše jsme měli nacucané vodou.
Hani, přeji Ti příjemný večer a dobré spaní :-)

2 intuice intuice | E-mail | Web | 2. června 2015 v 20:23 | Reagovat

Příroda prostě pořád dokazuje, kdo je tady pánem! :-) Hlavně, žes ve zdraví přežila. :-)

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 2. června 2015 v 20:46 | Reagovat

Plná vana horké vody, jéje, to je sen Pražáka! :-D
Drží palce ať máš brzo počítač v pořádku. :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. června 2015 v 20:56 | Reagovat

Doufám, že to nezakřiknu, když napíši, že jsem už dlouho  nezmokla, natož tak hrozně. Nic příjemného, věřím. Tak teď ať to neodstůněš. Ono to člověku nepřipadne a rýma se dostaví...
Nestačilo by počítač nechat ,,vyčistit?" Odborník to prý dělá tak, že vytáhne obsah a pak vše vyčistí a vrátí programy jak byly. Stálo to kolem 900.

5 Veki Veki | E-mail | Web | 2. června 2015 v 23:10 | Reagovat

:-D Víš co, mám pocit, že v našem případě je lepší mít v rodině ajťáka než třeba právníka. :-D :-D

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. června 2015 v 8:10 | Reagovat

Jak jsem včera v televizi viděla bylo to opravdu dost pěkné boží dopuštění!

7 Hana Hávová Hana Hávová | 3. června 2015 v 17:16 | Reagovat

[1]: Studený to nebylo, aspoň z počátku, zima mi byla až potom. Ten déšť vzduch neuvěřitelně ochladil.

8 Hana Hávová Hana Hávová | 3. června 2015 v 17:17 | Reagovat

[2]: Mě hned tak něco neporazí

9 Hana Hávová Hana Hávová | 3. června 2015 v 17:18 | Reagovat

[3]: Copak v Praze neteče horká voda. Já taky nemám studnu, ale občas si to dopřeju. ;-)

10 Hana Hávová Hana Hávová | 3. června 2015 v 17:19 | Reagovat

[4]: Ten počítač je 13 let starý. Pořídili jsme ho v době , kdy XP byly horká novinka. :-(

11 Hana Hávová Hana Hávová | 3. června 2015 v 17:40 | Reagovat

[5]: Hmm, to asi jo, ale ani právník by nebyla špatná partie, třeba by něco udělal s naší milou sousedkou. ;-)

12 Hana Hávová Hana Hávová | 3. června 2015 v 17:44 | Reagovat

To můžu potvrdit, zkusila jsem to na vlastní kůži. :-?

13 Jarka Jarka | Web | 5. června 2015 v 8:53 | Reagovat

V podobné průtrži jsem kdysi běžela od autobusové zastávky domů. Rovný chodník k nám, je asi 200 metrů dlouhý, takže žádná velká dálka. Celou cestu jsem běžela, deštník jsem taky neotvírala, nejen proto, že by mi nebyl nic platný, ale i proto, že jsem se bála blesků, které švihaly jeden za druhým a já je nechtěla lákat na kov. Že jsem byla mokrá od hlavy až po paty, snad nemusím psát. 8-O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama