Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Nejlepší dárek

25. prosince 2015 v 0:52 | Hanka |  Co se děje u nás
Tak je už po půlnoci. Štědrovečerní den je za námi , všichni se už uložili do svých pelíšků.
I naši kočičáci. Ferda rád tráví noci venku , ale tentokrát šel s gustem domů. Venku totiž prší a on , jako všechny normální kočky, vodu moc nemusí.
Každý dostel dárek, který si buď vysnil, nebo vyprosil.

Taťka dostal noční košili s DLOUHÝM rukávem. Věděla jsem, že by jí rád. Má několik nočních košil, ale všechny s krátkým rukávem a když je chladněji, bere si pod ně triko. V noční košili spí už mnoho let. Pyžamo na sobě neměl už ani nepamatuju. Věřím, že mu to je pohodlné, sama nespím v pyžamu, ale v noční košili a taťka mi to vždycky záviděl.
Jeho současné košile už jsou dost , od stálého používání, řídké a rozdrbané ( vidím, co mi dává do prádla ), ale nechtěl se jich vzdát. Bylo vidět, že je spokojený, hned si ji zkoušel a moje obavy, že bude mít úzké rukávy se ukázaly lichými.

Iva dostala knížku o líčení. Jé udělala Růža a hned si knížku chtěla prohlížet. Ivo, že mi ji půjčíš, já bych si chtěla prohlédnout. Půjčila, ale jen na chvilku. Za chvíli se už zajímala , kde je její knížka.

Věrka dostala od dědy mixér a už se těší jak si bude mixovat kokteily. Ode mne dostala vlněnou čepici, chodila s ní celý večer. Jednou totiž čmajzla Růže čepici s tím, že si ji půjčí, protože je taková lehká a vzdušná, ale zároveň hřeje. Růženka se rozčilovala, protože to byla zrovna její oblíbená čepice. Tak jsem se rozhodla, že pro příště zabráním rozmíškám mezi nejstarší a nejmladší dcerou a Věrce jsem koupila podobnou čepici , jen bez bambule.

Toník měl přání víc. Ale myslím, že nejvíc ho potěšila vysněná pistole NERF. Má ji jeho nejlepší kmarád, tak budou moci vést kluci pořádné bitky.
Že ho to potěšilo nejvíce usuzuju podle toho , že si ihned rozbalil a ihned ji zkoušel. Kdepak aby dal najevo nějaké emoce, to se přece pro chlapa nehodí.
A že už je dost velký chlap. Už je o dost větší než já, když se člověk podívá zblízka, začíná mu rašit pod nosem jakýsi jemný chmýří a občas bych i řekla , že začíná mutovat. No jo, můj malý chlapeček už zase tak malý není stává se z něj pomalu, ale jistě kus chlapa.

Já taky dostala od Ježíška spoustu věcí , ale nejvíce mně potěšil temně fialová orchidej a poukaz do kosmetického salonu. Bože, jak dlouho já už nebyla nikde, kde by mně někdo hýčkal a dělal mi samé příjemné věci.

Kočičáci dostaly dárek trochu předčasně. Udělala jsem jim pelíšek ze starého koše.
Jako všechny kočky i ty naše milují krabice, košíky a podobné věci.


Fotka je rozmazaná, ale lepší nemám. Po vlezení do pelíšku se totiž okamžitě začali zabydlovat a umývat se.

A Růženku si nechám na konec. Ta se totiž za emoce ( na rozdíl od Tondy ) vůbec nestydí.
Když byly rozdány všechny dárky, šel taťka jakoby ven a zdálo se , že s někým mluví. Ale nemluvil, to jen dělal. Potom přinesl malou krabičku na které bylo napsáno TONDA + RŮŽA. A že prý mu to dal jakýsi strašně zarostlý chlap v dlouhém kožichu a ptal se po nějakém Toníkovi a Růžence.
Děti se zvědavě vrhly na krabičku ve které byl klíč. Od čeho je ten klíč? ptala se Růža.
Tonda se neptal, protože ten klíč poznal. Celé léto s ním totiž večer co večer zamykal místnost pod garáží. Ve chvíli co si Tonda bral bundu a boty, Růža pochopila též odkud je ten klíč. Vylítla ven jen tak v pantoflích a v triku a v závěsu za Tondou se hnala ven. Taťka Tondu předhonil, vzal mu klíč a odemknul sám. Hned za dveřmi stála dvě kola. Jedno pánské s rámem, druhé dámské. Kola nebyla nová ( byla koupená na inzerát , nemám na dvě nová kola ) , ale dětem to ani v nejmenším nevadilo. Růženčina reakce mně překvapila.
Růženka se totiž ze samé radosti dala do pláče. Potom se vrhla kolem krku tátovi a vzápětí mně. Věděla jsem, že Růža moc touží po svém kole. Dlouho se bála jezdit na kole a když se to letos na jaře konečně naučila , hádala se s Tondou, kdo z nich bude jezdit na Věrčiným kole a kdo na Ivančiným. Věrčino kolo zas tak oblíbené nebylo, protože je větší než to Ivančino a taky hůř brzdí. Tonda z dětského kola už vyrostl, na nové kolo jsem až dosud neměla a tak jezdil na kole některé ze svých sester, většinou ovšem na Ivančiným.
Když se Růža naučila jezdit na kole, přibyl mu nechtěný konkurent. A nedej bože, když Iva uplatnila vlastnická práva a kolo si odvezla, že chce jezdit.

Tak Ježíšek byl po všech stránkách úspěšný a jsem ráda, že mé snažení a dlouhé hledání cenově mně dostupných kol bylo završeno všeobecným úspěchem. Taťka dá do jara obě kola dohromady, promaže brzdy, seřídí atd.
Ježíšku děkujeme, byl jsi letos štědrý, asi jsme byli hodní.Smějící se

Takže všem přeju pohodový zbytek Vánoc, radost z dárků i ze svých nejbližších a pokud možno úspěšné završení končícího roku a příznivý vstup do roku nového.
No a samosebou hodně zdraví, abych příští rok nemusela na Vánoce do práce, protože všichni budou pěkně doma a marodit nebudou.
Dobrou štědrovečerní noc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Olina Olina | E-mail | 25. prosince 2015 v 2:06 | Reagovat

Moc ráda Vás čtu. Jste úplně normální ženská a to se mě líbí. Hezké svátky Vám přeji Olina

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. prosince 2015 v 8:43 | Reagovat

Vždycky jsem si přála kolo, a nikdy jsem ho jako holka nedostala. Dočkala jsem se ho až dospělá když jsme se odstěhovali z Prahy. Takže naprosto chápu co se Růžencei Tondovi honilo hlavou :-)

3 Jarka Jarka | Web | 25. prosince 2015 v 8:45 | Reagovat

Hani, to byly báječné Vánoce! Úplně před očima vidím tu radost obdarovaných i tu pohodu u vás doma. No prostě byly opravdu šťastné a veselé. :-)

4 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 25. prosince 2015 v 10:51 | Reagovat

[1]: Díky za kompliment i za návštěvu, ale pobavilo ně, že vás napadlo, že bych mohla být nenormální.
Ano, jsem úplně normální ženská ve středních letech. Mám 4 děti ( z toho dvě už dospělé ), jsem 25 let vdaná. Mám naprosto všední starosti i radosti. Občas mi ujedou nervy, občas jsem v naprostý pohodě. Mám náročné povolání, které mi občas dává pořádně zabrat, ale zatím to rodina vždycky vydejchala. :-D

5 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 25. prosince 2015 v 10:58 | Reagovat

[2]: To byla od Růženky nečekaná reakce i když že bude mít radost jsme čekali. :-)

6 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 25. prosince 2015 v 11:01 | Reagovat

[3]: Pohoda celkem byla i když těsně před večeři jí trochu zkazila moje prdlá švagrová dost hnusnou smskou.
Taťka ji jako sestru dost proklínal. Musela jsem ho krotit. Byl přece jen štědrovečerní podvečer a to se plní přání ;-) a to i ty , které jsou negativní a nejsou míněna úplně vážně. :-(

7 Intuice Intuice | E-mail | Web | 25. prosince 2015 v 12:49 | Reagovat

Taky jsem si přála celé dětství kolo, a nedostala ho. Až mi ho koupil manžel. Z radosti nad kolem jsem dojetím dostala 3 denní migrénu. :-)

8 Olina Olina | E-mail | 25. prosince 2015 v 20:44 | Reagovat

[1]:
Nemyslela jsem to že jste nenormální,to by mě ani ve snu nenapadlo. Prostě píšete o své rodině, nebo třeba o historii vašeho města atd, prostě tak jak Vám jdou slova a myslím že nic nepřikrášlujete. Někteří takoví nejsou to je můj pocit. Mějte se O.

9 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 25. prosince 2015 v 22:11 | Reagovat

[8]: :-) Tak bohatou fantazii nemám, abych si moc vymýšlela.Většina článků na tomto blogu má minimálně pravdivé jádro. Až na pohádky, ty jsou čistě výmyslem mé fantazie, i když v některých případech jsou inspirované něčím, co jsem třeba kdysi někde četla a dala tomu nový kabát. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama