Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Chřipkové období

13. března 2016 v 3:12 | Hanka |  Zpovědnice
Tak od srandiček a zvířátek přejdeme k trochu vážnějšímu tématu.

Nevím jak u vás, ale v kraji Libereckém vrcholí chřipkové období.
Školy jsou poloprázdné, děti i učitelé marodí. Ale zatím ještě nikdo nevyhlásil chřipkové prázdniny.
Zato se plní nemocnice , především staršími lidmi s podezřením na chřipku. Zda jí opravdu mají , potvrdí až laboratorní vyšetření.
Tedy, ne že by v jiném období zela oddělení prázdnotou, ale najednou je jaksi více lidí s diagnozou chřipka.

A teď ale dobrý pozor!!!
Tady nemyslím to, čemu se běžně chřipka říká. To co lidé nazývají chřipkou, ve skutečnosti chřipka není. To jsou různé formy chorob z nachlazení, nebo prostě onemocnění horních cest dýchacích.

- Jak se máš? ptá se jeden druhého.
- Ale blbě, chytil jsem nějakou chřipajznu, odpoví druhý a jako důkaz své choroby, zatroubí hlasitě do kapesníku.

OMYL, VÁŽENÍ, TEN DRUHÝ NEMÁ VE SKUTEČNOSTI CHŘIPKU, ALE JEN NĚJAKOU VIROZU, KTEROU CHYTIL V PRÁCI OD NEMOCNÉHO KOLEGY, NEBO PROSTĚ NĚKDE V TRAMVAJI.

Jak tedy poznáme opravdu pravou chřipku?



Chřipka, běžně se vyskytující v našem zeměpisném pásmu ( je jich totiž víc druhů. stejně jako žloutenek ) většinou člověka přepadá z plného zdraví, obvykle přes noc.
Nebo se nejprve hlásí jako jako začínající rýma a najednou z ničeho nic nemocný člověk " vystřihne " horečku , často stoupající až ke 40°C.
Stoupající teplota se nejprve ohlašuje zimnicí.
Pokud nemáte pevně stisknuté zuby k sobě, tak vám až cvakají, celým tělem projíždí nepříjemné mrazení a třes, máte husí kůži, nemůžete se zahřát a občas můžete i zvracet ( od toho, jak se " klepe " žaludek ). Nepomůže ani teplá peřina. Zimnice trvá tak dlouho, dokud tělesná teplota stoupá. Když dosáhne vrcholu, zimnice ustává.
Následuje nepříjemné horko, prudká žízeň a neuhasitelná chuť na něco hodně studeného, nejlépe zmrzlinu, nebo vodu s ledem.
Jenže to je právě špatně.Pokud tomuto nutkání podlehnete, jen si uškodíte. Pít a hodně ano, tělo potřebuje spoustu tekutin, ale NE studené. Lépe teplé, či vlažné, nejlépe mající tělesnou teplotu ( tedy tu běžně normální ).
Jak tělo bojuje s horečkou, začínáte se potit. Tělo má potřebu se ochladit. Dlouhodobě vysoká teplota způsobuje přehřátí organismu a ten potom kolabuje.
V této fázi uděláte nejlépe, když odhodíte naducané duchny a přikryjete se lehkou a hlavně vzdušnou přikrývkou.Tělo potřebuje dýchat. Ale zároveň pozor! na prochladnutí.
Stále se hodně potíte. Není vyjímkou, že se musíte v noci několikrát převléci do suchého ( a někdy i peřiny ), protože máte pyžamo mokré, že by se dalo ždímat.
Fáze zimnice a horečky se několikrát opakuje. Začínají bolet všechny svaly a klouby ( máte pocit, že by jste se mohli učit anatomii člověka podle vlastního těla ).
Opakující se vysoké horečky způsobují silnou únavu až zchvácenost. Nemáte chuť k jídlu a pokud něco jíte, máte pocit, že jídlo není slané a celkově chutná , jako byste žvýkali polystyren.
Tady se dovoluje jídlo s citem přisolit. Je to proto, že vaše tělo ztrácí s vodou i spoustu solí.

S opravdu pravou chřipkou se OPRAVDU nedá jít do práce. Stěží dojdete na záchod. Bolí vás celé tělo, máte pocit, že na vás stojí celá tíha světa.
Je velmi nutné zůstat v teple, ležet a nejlépe spát. Tělo samo si řekne , co potřebuje.
Budete mít žízeň, sucho v krku, bolet vás bude celé tělo, včetně kloubů a bude se střídat zimnice s vysokými horečkami, budete mít i suchý dráždivý kašel, někdo může i zvracet, budte zchvácení, jako kdyby jste bez přípravy běželi maraton.

Boji s chřipkou můžete přispět několika způsoby, ideálně všemi dohromady.
1) v klidu ležet, nepracovat
2) doplňování tekutin tj. hodně pít nejlépe vlažné tekutiny
3) snižovat horečku tj. teplotu vyšší než 38°C antipyretiky ( léky proti horečce ), studenými zábaly, čerstvým vzduchem ( tím nemyslím procházky, ale občasné vyvětrání , pobytem v přetopené místnosti si nepomůžete ).

S tou horečkou se to má následovně.
Od mala jsme zvyklí, že jakmile si naměříme jen maličko zvýšenou teplotu než je norma ( tj. víc než 37°C ), hned saháme po Paralenu, Pandolu, či jiných lécích snižujících teplotu.
To není dobře.
Uvědomme si, proč teplota stoupá.
Protože tělo bojuje proti vetřelci, který ho ohrožuje.
Má to celou armádu bílých krvinek. Ty však nevidíme.
Jak tedy poznáme, že bojuje?
Stoupá teplota.
Mírně zvýšená teplota je tedy pro tělo prospěšná. Mikroby jsou na teplotu velmi citlivé. Zvýšená teplota je pomůže zabít, nebo alespoň oslabit.
Proto se zvýšená teplota nemá hned uměle snižovat. U nás v nemocnici dáváme Paralen až ve chvíli, kdy má člověk teplotu vyšší než 38°C. Někdy i 37,6 °C ( ale to v případě, že to má takto ordinované např. při oslabeném organismu , nebo snížené imunitě ). Do té doby doporučujeme víc pít. Obvykle to stačí.

ALE POZOR: toto doporučení neplatí u malých dětí. U nich by se měla teplota snižovat už od 37,5°C.
Když by teplota přesáhla 38°C může dostat dítě febrilní křeče, což je stav už přímo ohrožující život. Pokud se to stane, na nic nečekejte a volejte záchranku. Stejně, tak pokud dítě ztrácí vědomí. Ale myslím, že tento stav je natolik dramatický, že to bez rozmýšlení udělá i poněkud liknavější matka.

Podobně to je u starých a hodně nemocných lidí. Několik desítek lidí ročně na chřipku zemře. Proto se starší lidé tak často odesílají s chřipkou do nemocnice.

Pravou chřipku měl jistě každý z nás aůespoň jedenkrát v životě.

Co já si pamatuju, měla jsem ji snad jen dvakrát.
Jako dítě nevím, myslím, že ne a pokud ano, tak se mi to vykouřilo z hlavy.
Poprvé ještě na zdravotce, kdy se na nás jako na studentkách testovaly nějaké nové vakcíny ( na kom jiném , budoucí zdravotnice jsou ten nejlepší pokusný králík ). Muselo nám být 18, což některým ještě nebylo a nesměly jsme být nastydlé.
Kdo byl plnoletý a zdravý, ten to dostal v podstatě dobrovolně - povinně befelem od SSM.
Já byla bohužel oboje.
Naočkovali nás.
Už si nepamatuju, jak na tom byly ostatní spolužačky, ale já do týdne dostala takovou chřipku, že jsem nevěděla jak se jmenuju.Trvalo 3 neděle, než jsem se z toho trochu vylízala a 6 neděl, než jsem byla úplně zdravá. A to jsem měla odjakživa poměrně silný organismus.
Podruhé jsem si přinesla chřipku z porodnice s nejstarší dcerou ( asi odměna za dobré chování Nerozhodný ).
Bylo to přesně v tomhle předjarním období. Vrcholící chřipková sezóna.
Normálně bych to asi ve zdraví přežila, nebo chytla jen nějakou tu rýmu, ale tělo oslabené po porodu mělo zatím co dělat samo se sebou a nemělo už sílu bojovat s chřipkou.
Věrka se narodila 2.3. Domů jsem si ji odnášela 8.3.
Do večera jsem dostala horečku, ztvrdla i prsa, což strašně bolelo a pak následovalo vše, co jsem popisovala výše.
Kromě toho jsem měla doma týden staré dítě, které bylo potřeba kojit.
BRR, když si na to vzpomenu, ještě teď mi běhá mráz po zádech a už je 25 let.
Od té doby jsem pravou chřipku neměla a očkování pod vlivem zkušenosti ze zdravotky striktně odmítám.

A ještě jednu poznámku na závěr.
NEŽÁDEJTE NA CHŘIPKU PO LÉKAŘI ANTIBIOTIKA. I KDYBY PODLEHL A NAPSAL VÁM JE, NEBYLY BY VÁM K UŽITKU. NA CHŘIPKU TOTIŽ NEZABÍRAJÍ. CHŘIPKA JE PŮVODU VIROVÉHO, NE BAKTERIÁLNÍHO. CHŘIPKU PROSTĚ MUSÍTE VYLEŽET.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. března 2016 v 9:04 | Reagovat

Já ti nevím, jestli jsem vůbec tenhle moribundus kdy měla, já byla na angíny. Těch jsem si užila dost to ano. Takže asi na mě teprve někde mrcha čeká za rohem.

2 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 13. března 2016 v 13:15 | Reagovat

Mívám tendenci při nějakém onemocnění začít zimnicí, pak následuje klesání teploty až na 35,4°C. Když mě zimnice přejde, zvedne se teplota na 37,4°, to už mívám smrt na jazyku. :D Víc jsem snad měla jen při zánětu mozkových blan.
Pořádnou chřipku jsem měla snad jednou, už si nepamatuji. Bolel mě celý člověk. Byla jsem ráda, že jsem se dovlekla na wc.
Mám trochu netypické projevy i při nachlazení.
Jednou jsem se nechala očkovat proti chřipce a pak se táhla několik měsíců se zánětem průdušek, zánětem trojklanného nervu a bolestí uší. Od té doby jsem vždy očkování odmítla, přestože bych na něj měla nárok kvůli mým nemocem. Raději baštím Echinaceové kapky a jsem fit. Mám jen rýmu, ale ta je skoro celoroční, a občas náběh na kašel, který zavčas léčím "medvědím mlékem".
Jako dítě jsem trpěla na angíny. Ty jsem měla tak často, že mi vytrhli mandle. Od té doby mi všechno skočí hned na průdušky. :-?

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 13. března 2016 v 19:32 | Reagovat

Dík za přínosný článek. Každý to zhruba zná, ale není na škodu si to zopáknout. Jsem ráda, že pravých chřipek jsem v dospělosti neměla moc. :-)

4 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 13. března 2016 v 20:03 | Reagovat

[1]: Tak to jsi šťastný člověk. Není to nic příjemného. To bych tisíckrát raději měla angínu než chřipku.

5 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 13. března 2016 v 20:06 | Reagovat

[2]: Nic si z toho nedělej. Moje babička nikdy za život ( nebo aspoň co já pamatuju ) neměla teplotu a to ani zvýšenou , natož horečku. Její normální teplota bývala tak asi 34,7. Pokud byla nemocná a měla teplotu 36 + byla na tom tak, jako když my ostatní smrtelníci máme 40 + . Prostě tak bylo její tělo nastaveno, a nikdo nedokázal říci, proč to tak bylo.

6 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 13. března 2016 v 20:11 | Reagovat

[3]: Jen hodně oslabení lidé mají za život opravdu pravou chřipku vícekrát. Proto se také očkují. Nevím jak hodně je to účinné, mám k tomu své výhrady, ale někdo na to nedá dopustit, tak proč mu jeho názor brát. :-(  ;-)

7 Sugr Sugr | E-mail | Web | 13. března 2016 v 20:24 | Reagovat

Hani to je hodně zajímavý článek, třeba s těma teplotama. Většinou skutečně lidé berou Paralen, jakmile mají nad 37.2. Je ale pravdou, že nás závoďák dává antibiotika na jakoukoliv virozu, tedy když si o ně řekneš.Ono vyležet v dnešní době moc nejde, musíme pracovat a tak to mnohé řešíme tím, že si vezmem pátek dovolenou a za tři dny se snažíme z nejhoršího dostat... Ale to možná taky znáš? ;-)

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 13. března 2016 v 20:26 | Reagovat

Na očkování proti chřipce nemám zrovna dobré zkušenosti. Tedy ne osobní, ale od kolegyň v práci. Dokonce jeden starší pán, kolem 50 let po očkování na chřipku zemřel. :-( Snad to byl ojedinělý případ.

9 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 13. března 2016 v 21:06 | Reagovat

[7]: Jo to znám, ale s horečkou do práce nechodím, stejně bych to nedala.Naštěstí jsem nemocná málo, ale když už jsem, tak to stojí za to. Nikdy bych nežádala lékaře o antibiotika. Sám ví, kdy mi je má napsat.
I s dětmi chodím k lékaři jen tehdy,když si sama nevím rady, nebo když mi jejich stav připadá už na antibiotika. Když potřebuju radu, zvednu telefon a poradím se. Buď mi poradí, nebo řekne přijďte. Naše dětská doktorka toto kvituje s povděkem a je mi kdykoliv k dispozici. Většinou když už jdu k lékaři, ať sama, nebo s dětmi, tak toho potřebuju většinou víc, nebo jdu s přesnou diagnózou. Třeba na sobě anginu poznám spolehlivě i v samém počátku. ;-)

[8]: Zklamu tě, není to ojedinělý případ. Občas se to bohužel stává. Bylo by zajímavé projet si nějaké statistiky. :-(

10 Jirka Jirka | E-mail | Web | 18. března 2016 v 10:01 | Reagovat

Já nemám chřipku, já jsem prostě nastydlý. Česky řečeno nachcípaný. Chrchlám a smrkám. Tak to dopadne, když to člověk nerozumně přežene s otužilostí.

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 18. března 2016 v 17:48 | Reagovat

Hani vše jsem přečetla, zaznamenala v paměti :-)
Je potřeba si vše osvěžit, dost často se přeme s mladými, kdy podat dětem lék na teplotu. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama