Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Jak jsme dělali "debordelizaci"

17. dubna 2016 v 0:39 | Hanka |  Co se děje u nás
Tak jsme za poslední týden uklidili půdu.
Lidi, tam se toho našlo ! Překvapený Od hraček po dětech, přes hromady oblečení a bot až po absolutně nepotřebné krámy. Tedy nepotřebné pro mou maličkost, taťka v nich zřejmě nějaký smysl viděl. Občas byl nějaký ten pytel, či krabice prokousané od myší ( kam až se ty potvory nedostanou ? ).
Takže se vše ( postupně samozřejmě ) sneslo dolů a přebralo. No naštěstí i taťka dostal rozum a skoro všechny krámy vyházel. Popelnice chrochtala blahem.
Něco však bylo ještě použitelné. Když ne pro nás, tak pro druhého.
Z dobrých skutků, co se sousedů týče, jsem už vyrostla, takže dobročinnost v podobě krabice, či pytle vyhozené před branku a jaksi k dispozici všem, kdo má zájem ( a že by zájem byl, protože určitým lidem se prostě hodí všechno ) se nekonala.



Zbyl mi tam pytel hraček po dětech ( schovávané pro budoucí vnoučata ) v podobě plyšáků, panenek + oblečků na panenky, autíčka, hry, různé skládačky..., dále několic krabic letního oblečení, kvůli kterým byla celá ta akce spuštěna, dva pytle bot různých velikostí a různých účelů.

Začala jsem botami.
Svolala jsem ke všemu neochotné puberťáky a ať se jim to líbilo, nebo ne, museli povinně zkoušet boty a vyřadit ty, které jim jsou malé, nebo je nechtějí.
Zjistila jsem, že malé jim jsou skoro všechny. Karamba, zase budu muset šáhnout pěkně hluboko do kešeně a nakoupit jim oblečení a obutí, protože mi ze všeho vyrostli, nejen z bot, ale i z oblečení.
Takže začalo velké třídění. Ty horší šly rovnou do popelnice, ty, které děti nestihly okopat a vyšlapat v nich díru apod., byly pečlivě prohlédnuty a pokud byly shledány slušnými, šly do jiného pytle označeného nálepkou BÉTEL.

To samé se stalo s oblečením. Vyzkoušet, to dobré a dobře padnoucí do koupelny k pračce, to malé a jinak ještě dobré do pytle BÉTEL, to malé a nic moc vyhodit. Do prázdných krabic šly zase zimní věci a zimní boty a ty už čekají na zpáteční cestu na půdu.

Hračky jsme přebrali, mrňavé plyšáky, které jsme kdysi od někoho dostali a které měly zřejmě ( soudíc podle aktuálního vzhledu ) původ někde v pytli Armády spásy, šly do popelnice, panenka bez oka a s " vykuchanými vnitřnostmi " , se kterou se Růženka svého času nemohla rozloučit ( dnes nechápala proč ) tam skončila taky.
Růža dostala úkol.
Vybereš 1 - 2 panenky, které necháme + oblečky a zbytek dáš do pytle BÉTEL. Všechny panenky, které jdou do pytle samozřejmě umyješ, ty co se vrátí na půdu nemusíš. K mému překvapení vybrala na uschování panenku, se kterou jsem si hrála ještě já. Byla dobrých 40 let stará. Jmenovala se Vlastička ( aspoň za mně, holky si ji pojmenovaly jinak, ale už si nepamatuju jak ).
Tonda udělal to samé s klučičíma hračkama a s puzzlema. Ty přebral, poskládal, ty úplné a " pro velký " dal do krabiček, popsal a dal do krabice na vrácení na půdu, ty úplné a " pro malý " dal do krabiček a do pytle s hračkama do BÉTELU , ty neúplné obou kategorií vyhodil.
Vzhledem k množství to byl úctyhodný výkon.

Největší sranda byla s oblečkama na panenky. V pytli s oblečkama nebyly jen oblečky na klasické panenky, ale i spousta vyřazeného oblečení, které sloužilo na hraní. Např. můj starý, silonový župan sloužil báječně jako královský plášť a kus staré záclony jako závoj pro princeznu. Tátova stará košile v dětské fantazii, byla košilí pro piráta, či loupežníka.

Stejně tak miminkovské košilky , dupačky a kabátky, které zahájili svou pracovní dráhu skutečně jako součást garderóby mých dětí coby kojenců, ji zakončily jako oblečky na velké panenky - miminka.

A tady se pomalu dostáváme k pointě celého tohoto psaní.
Ty pěkné dupačky a košilky jsem vyprala, protože by ještě mohly posloužit pro skutečná miminka a využila jsem slunečného počasí a pověsila celou tu panenčí vlajkoslávu ven na sluníčko.
A jak si to tak pěkně věším, ani jsem si nevšimla té naší zvědavý báby sousedky, co pořád jen slídí, co je u nás novýho.
Věším , věším, je toho poměrně hodně a najednou slyším DOBRÝÝ DÉÉÉN, PANI HÁVOVÁ, KOUKÁM, CO TO VĚŠÍTE? SNAD NEČEKÁTE PŘÍRŮSTEK DO RODINY?
No ty jsi mi tady chyběla, pomyslela jsem si. Mrknu na sebe, no trochu jsem za tu zimu přibrala, ale že byla jako před porodem, to snad ne.
PROČ MYSLÍTE? ucedila jsem skrz zuby a bez pozdravu. A dál jsem si báby zvědavý nevšímala. Popadla jsem prázdný košík a mazala domů.
Z okna jsem bábu sledovala. Nasadila si brýle, aby lepší na to nadělení viděla a čumí.
Pak s vítězoslavným úsměvem, že má vstupenku na ježibabí táčky, odklusala.
Myslím, že v současné chvíli už si celá ulice myslí, že se Hávová na starý kolena zbláznila a pořídila si pátý dítě, nebo že u Hávů čekají vnouče.

Vlastně jsem tak trochu zvědavá, co se z toho vyvrbí. Kolik lidí se mně bude ptát, kdy to jako bude. A bude velký překvápko, když nebude NIC. MrkajícíSmějící se

Nyní už jsou všechny pytle označené cedulkou BÉTEL na místě určení a to včetně toho miminkovského.
A báby zvědavý , ať si lámou hlavu, proč Hávová prala košilky a dupačky.

PS: BÉTEL je organizace Jednoty bratrské, která u nás vybírá věci od spoluobčanů a buď je prodává za pakatel ve vlastním bazárku, nebo je dává na charitu, také pořádá spoustu kroužků pro děti , karnevaly a nejrůznější akce pro děti i dospělé.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 MirekČ MirekČ | Web | 17. dubna 2016 v 2:17 | Reagovat

...Z dobrých skutků, co se sousedů týče, jsem už vyrostla ...
Je to tak, za dobrotu na žebrotu. O_O

2 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 17. dubna 2016 v 2:52 | Reagovat

Myslím, že jsi četl, jak jsem s dobrým skutkem dopadla, tak víš... :-(

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 10:20 | Reagovat

Úklid chválím. :-) A že by to miminkovské oblečení bylo pro vnouče? To vás nenapadlo? :-)

4 Pavla Pavla | 17. dubna 2016 v 10:38 | Reagovat

Hani, tak to ti závidím - tu uklizenou půdu. U nás to neustále odkládáme. Sice jsou tam poklady, co by někdo jistě využil (ohromná masivní dřevěná truhla na mouku, staré plechovky od kávy a jiné...). Sice mám ráda staré věci, ale prostě k nám do domu se to již nevejde. :-( Jsem ráda, že ani z jedné strany domu sousedy nemáme, obzvlášť takovou zvědavou bábu jako ty. Tak potom napiš, co za drby ses doslechla. :-D

5 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 15:30 | Reagovat

[4]: Pavlo, dej echo mezi nějaké sběratele, třeba by si to někdo odvezl a utrousil i nějaký groš.
Buď jestli u vás ve městě máte nějaký klub sběratelů, oni si to už řeknou nebo na vývěsku.
Uděláš někomu radost. :-)

Hani, na naší půdě se lecos také najde. Mladí tam stále něco strkají. Jen nemají čas to uklidit. Já tam nevylezu, točí se mi hlava. :-(

6 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 17. dubna 2016 v 15:42 | Reagovat

[3]: Napadlo, proto se vše tak dlouho schovávalo.Jenže na vnouče to v dohledné době nevypadá a myslím, že až to bude aktuální, sejde se toho v brzké době tolik, že to mrně ani neunosí. ;-)

7 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 17. dubna 2016 v 15:50 | Reagovat

[4]: Tak najít na půdě starou, krásnou truhlu na mouku, tak jí v žádném případě nedám pryč. Bydlím v ( téměř ) 200 let staré roubence a takový starožitný kousek bych si moooc považovala. Jenže ta naše perníková chaloupka při předchozích přestavbách přišla o mnoho ze své původní krásy a dnes jsou na ní původní snad jen trámy. je to škoda, byla by jinak nádherná. A abychom ji dali do původní podoby, nato nemáme finance. A všichni předchozí majitelé si asi moc takových věcí nevážili, protože nejstarší a " nejcenější " věc, co jsme našli na půdě při stěhování, bylo kolo od kolovrátku.
:-?
Jarmilka má pravdu, dej echo mezi sběratele. Utrhnou ti ruce. ;-)

8 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 17. dubna 2016 v 15:53 | Reagovat

[5]: Schovávali jsme tam lecos, ale byly to naše krámy. Mladí k nám ( zatím ) nic nestrkají. Asi proto, že až zase tak dlouho z domu nejsou.
Asi přišel čas na likvidaci nepotřebných věcí. ;-)

9 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 18:01 | Reagovat

[8]: Hani, mladí s námi bydlí v domku a jelikož bydlí v podkroví, mají to na půdu blíž než do popelnice. :D

10 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 17. dubna 2016 v 21:13 | Reagovat

[9]: Hmm, a taky , co kdyby se to ještě někdy hodilo, jako bych to slyšela. :-D

11 Jirka Jirka | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 20:35 | Reagovat

Do sklepa a na půdu se odkládá ledacos nepotřebné a pak se na to třeba i nadlouho zapomene. Někdy se tam pak najdou i věci už památné... :-)

12 Sugr Sugr | E-mail | Web | 19. dubna 2016 v 18:27 | Reagovat

My naštěstí v paneláku máme dost málo místa, takže věcí na vyhození či zbytečných moc není, nejsou kde uskladnit. ;-)

13 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 19. dubna 2016 v 22:37 | Reagovat

[11]: To je pravda, ale u nás se už toho moc nenajde. Při stěhování jsme toho dost vyházeli a žádné historické kousky tam nebyly, bohužel. Jediný bordel na půdě je ten náš. A sklep ( nebo spíš sklípek ) je jen jedna místnost a tu každoročně , před započetím zavařovací sezony uklízím. :-)

14 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 19. dubna 2016 v 22:38 | Reagovat

[12]: To občas bývá i výhoda paneláku, že nemáš kde hromadit nepotřebné krámy. Ale stejně bych v paneláku bydlet nechtěla. Jsem spokojená v roubence. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama