To co se u nás teď děje , to ani v televizi nevymyslí.
Už dlouho jsem si myslela, že po téměř 30 letech praxe mě už nic nemůže překvapit.
Opak je pravdou.
Ještě jsem nezažila 3 stanice na jedné chodbě.
Od února máme na oddělení kardiologii. Tz. , že máme 3 pokoje lidí léčících se se srdcem. Mají svou sestru ( bohužel jen přes den a ve všední den ), svého lékaře. Ty kteří potřebují monitoraci a jsou napojeni na telemetrie jsou sledováni ze 6 B . přes monitor. Pokud mají nějaký problém, přiběhnou na kontrolu.
jenže kardiologie je pro nás obor dost příbuzný.
Teďposlední týden však máme ( ze mně neznámých důvodů ) u nás i kožní oddělení. Tj. interna je opět chudší o dalších 9 lůžek.
Zmatek nad zmatek. Z kožního sice přišel celý kolektiv sester a ošetřovatelek, ale ony mají jiný režim jak u lidí, tak i u oststní práce. Co je u nás běžné, ony neznají.
Nevyčítám jim to, nemohou za to . Prostě jsou zvyklé dělat vše jinak, tak jak to žádá provoz jejich oddělení.
Snažíme se sžít. Je to dost těžké.
Nedá se to popsat, to se musí zažít.
Abychom odlehčily situaci, říkáme , že jsme jako kindervajíčko 3 v 1. 
