Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Květen 2016

3 v 1

28. května 2016 v 16:26 | Hanka |  Co se děje u nás
To co se u nás teď děje , to ani v televizi nevymyslí.Překvapený

Už dlouho jsem si myslela, že po téměř 30 letech praxe mě už nic nemůže překvapit.
Opak je pravdou.

Ještě jsem nezažila 3 stanice na jedné chodbě. Překvapený
Od února máme na oddělení kardiologii. Tz. , že máme 3 pokoje lidí léčících se se srdcem. Mají svou sestru ( bohužel jen přes den a ve všední den ), svého lékaře. Ty kteří potřebují monitoraci a jsou napojeni na telemetrie jsou sledováni ze 6 B . přes monitor. Pokud mají nějaký problém, přiběhnou na kontrolu.
jenže kardiologie je pro nás obor dost příbuzný.

Teďposlední týden však máme ( ze mně neznámých důvodů ) u nás i kožní oddělení. Tj. interna je opět chudší o dalších 9 lůžek.
Zmatek nad zmatek. Z kožního sice přišel celý kolektiv sester a ošetřovatelek, ale ony mají jiný režim jak u lidí, tak i u oststní práce. Co je u nás běžné, ony neznají.
Nevyčítám jim to, nemohou za to . Prostě jsou zvyklé dělat vše jinak, tak jak to žádá provoz jejich oddělení.
Snažíme se sžít. Je to dost těžké.
Nedá se to popsat, to se musí zažít.

Abychom odlehčily situaci, říkáme , že jsme jako kindervajíčko 3 v 1. Smějící se

Trocha poezie nikoho nezabije

13. května 2016 v 16:22 | Hanka |  Zpovědnice
Ne nebojte, nebudu vás oblažovat vlastními verši, i když se to občas i pokouším.
Tentokrát to nechám povolanějším, skutečným a uznávaným básníkům.

Už květnové číslo " PRAVÉHO DOMÁCÍHO ČASOPISU " přineslo i čerstvou dávku poezie.
Nejsou to dlouhé básně o několika slokách, ale krátké , hravé a trochu i ironické básničky o několika málo řádcích Smějící se. Jako kdyby si vyhlášení básníci chtěli udělat ze svých obdivovatelů a čtenářů trochu legraci.

Na něžně bílorůžové stránce s květy magnólií jsou umístěny tyto řádky a tito básníci:


Mňauuu

11. května 2016 v 4:59 | Hanka |  O zvířatech a lidech
Líza byla celý den opět nezvěstná.
Růženka byla nešťastná, protože Líza je její miláček. Brečela snad i ze spaní, protože ráno měla mokrý polštář.
Sotva přišla ze školy, první otázka byla, jestli se Líza vrátila.
Ne, nevrátila.
Celá smutná si sedla k obědu. Nepotěšilo ji ani to, že byl její milovaný řízek. Ani to, že dostala z referátu z dějepisu jedničku.

Odpoledne šla na taneční kroužek, ale zase jen tak z povinnosti, radost jako jindy z toho neměla.
Vzala si kolo, aby byla dřív doma.

Lízo, kde jsi?

9. května 2016 v 23:29 | Hanka |  O zvířatech a lidech
Včera k večeru jsme se rozhodli, že si opečeme buřtíky. Počasí bylo ideální, trocha času taky, tak jsem zapálila oheň , přinesla z lednice buřty a už to jelo.
Kočky samozřejmě nesměly chybět.
Každá dostaly taky kousek buřta, samozřejmě , že neopečené.

Stmívalo se, zvon na kostele odbil 8 úderů, byl pomalu čas jít domů. Ferda upaloval ke dveřím, sedl si na práh a čekal až mu otevřeme.
Pustila jsem ho domů, dostal nášup, pak si spokojeně lehl do mé postele a usnul.
Ale Líza mi do výčtu hladovců chyběla.
Divné, většinou je u misky první. Volám a nic. Ani se neozvala.
No nic, až budeš chtít domů, ty se přihlásíš.
Zamkla jsem dům, uklidila v kuchyni a dala si pořádnou sprchu a odsunula Ferdu, abych se dostala pod peřinu.

Jenže Líza nikde. Nepřišla celou noc a chyběla i ráno u misky. Ferda se nacpal a šel ven a já celý den přemýšlím, kde může být Líza. Vždyť jsem ji viděla ještě chvíli před tím, než jsme šli domů.Překvapený
Začínám mít pomalu strach, kam se zaběhla, nebo jestli ji nepřejelo auto nebo... takových nebo může být ještě hodně.

Lízo najdi se!


Tak konečně ty čarodějnice

9. května 2016 v 23:08 | Hanka |  Co se děje u nás
Tak konečně. Po několika dnech, kdy jsem prostě neměla na blog chuť ani náladu a vlastně ani čas, ukážeme si konečně ten náš každoroční čarodějnický rej.

Sešli jsme se jako každý rok na náměstí. O nějakou tu čarodějnickou drobotinu nebyla nouze.



Adrenalinová noční směna

6. května 2016 v 22:56 | Hanka |  Co se děje u nás
Tak už mám konečně všechny nové fotky stažené a chystala jsem se napsat článek o pálení čarodějnic u nás.
Jenže...


Je to vůbec možný ?

3. května 2016 v 23:01 | Hanka |  Zpovědnice
Tak to se mi snad ještě nestalo.
Já na dnešek spala 12 hodin v kuse.
V neděli jsem byla mimořádně v práci. Nepřišla brigádnice a já jediná vzala telefon.
No nadšená jsem nebyla, docela mi ten fakt trochu zkazil náladu. Ale dobrá, nakonec to celkem šlo.
V pondělí jsem měla svou denní a měla jsem jí mít i dnes.
Ale jak jsem zkoumala služby, říkala jsem si, proč já mám mít 3 denní a 2 noční v kuse, když někdo jiný má 1 noční ( a předtím třítýdenní dovolenou ) a 4 dny volna.
Udělala jsem to , co nikdy předtím.


Ach ta technika

3. května 2016 v 22:13 | Hanka |  Zpovědnice
Ano, tady na tom místě měl být a to ještě o dva dny dříve, měl být , jako každoročně, článek o pálení čarodejnic, kterého jsem se samozřejmě ( jako každoročně ) zúčastnila.

Jenže Tonda si nějak hrál s počítačem ( prý v rámci domácího úkolu z informatiky, ale čert mu věř ) a celé mi to překopal a já teď nedokážu stáhnout fotky, protože to je celé jinak , než já to umím.Nerozhodný