Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Cesta domů

25. července 2017 v 23:58 | Hanka |  Co se děje u nás
Všichni, kdo milují historky z vlaku si nyní přijdou na své.
To se zase jednou České dráhy ( a nejen ony ) vyznamenaly.Zamračený

Vraceli jsme se domů z každoroční letní návštěvy sestřenice a její rodiny.
Vyjeli jsme brzy odpoledne, s tím, že bychom byli rádi doma co nejdříve.
Ideální spoj, kterým jsme v pátek odpoledne jeli tam, bohužel v neděli nejel, tak jsme zvolili jinou ( sice méně ideální, ale přesto ještě snesitelnou ) variantu.
Původní návrh byl : Podsedice - Lovosice ( autobus ), Lovosice - Děčín ( vlak ČD ), Děčín - Rybniště ( vlak ČD ), Rybniště - Chrastava ( vlak TRILEX ).
Spoje na sebe docela dobře navazovaly a neměli jsme nikde čekat déle než 15 minut.
Vyjížděli jsme v půl druhé z Podsedic a podle plánu jsme měli být do 18 hodin doma.

Jenže jak to bývá, člověk míní, pán Bůh a blbá náhoda mění...



Jediné, co vyšlo podle plánu byl odjezd autobusem z Podsedic.
Potom už se začalo všechno hroutit.

Už na nádraží v Lovosicích jsme zjistili, že si vzájemně neuznávají jízdenky České dráhy a soukromá společnost Trilex, takže jsem kupovala jízdenku jen do Rybniště a ne až do Chrastavy. Ale to bylo ještě to nejmenší zlo.
Další zrada bylo to, že vlak měl nejprve 10, potom už 15 minut zpoždění.
To ovšem znamenalo, že se nám nabourá celý další plán, protože nám všechny ostatní vlaky ujedou.

Pravda, mohli jsme jet ještě přes Litoměřice, ale to by znamenalo jet z Lovosic do Litoměřic autobusem z důvodu výluky. Ale protože byla s námi Věrka s malým Floriánkem, chtěli jsme se z důvodu obtížné manipulace s kočárkem v narvaném autobusu, výluce vyhnout.

Nastalo dohadování s průvodčí, aby nám pozdržela alespoň vlak v Děčíně. Tomu se snad podaří zpoždění dohnat, nebo alespoň zmenšit. Díky tomu, že takových cestujících bylo víc, vlak v Děčíně čekal.
Paní průvodčí byla tak ochotná, že se pokusila pro nás zajistit přípoj i v Rybništi. Jenže tady už to tak růžové nebylo. Bylo stále ve hvězdách, zda bude vlakvedoucí Trilexu ( což je konkurenční, dopravní, soukromá společnost ) ochoten čekat. Domluvili jsme se tedy s Věrkou, že bude lepší jet courákem až do Liberce. Z Liberce se už vždycky domů nějak dostaneme, ale Rybniště je díra, kde lišky dávají dobrou noc.
Při vystupování v Děčíně nám průvodčí říkala, že musíme jet do Rybniště, ať chceme nebo ne, že v Benešově nad Ploučnicí na nás bude čekat jiný vlak, který jede směrem na Rumburk, protože jednu stanici za Benešovem se stalo nějaké neštěstí ( někoho tam prý přejeli ) a celá trať na Českou Lípu a Liberec stojí.
Tak nám nezbylo, než pokračovat do Rybniště. Průvodčí tohoto vlaku se sice snažila volat do Rybniště, zda vlak počká, ale bylo jí řečeno, že Trilex bude čekat jen 5 minut. Vzhledem už existujícímu zpoždění, které se časem ještě trochu zvětšilo, nebylo reálné, že by vlak v Rybništi čekal. Největší legrace byla, že další vlak jel až za téměř 2 hodiny. Průvodčí navrhovala, abychom s nimi jeli až do Rumburka a tam nastoupili na autobus, který jede do Liberce.
To jsme s Věrkou jednoznačně odmítly.
Měly jsme pro hned několik důvodů.
1) Nikdo z nás nikdy v Rumburku nebyl a nezná město a tudíž nemáme tušení, kde nějaký autobus staví, zda by byl přesun časově únosný.
2) Rumburk je ještě o 30 km dál od Rybniště, tudíž bychom se od domova spíš vzdalovali, než přibližovali.
3 ) A hlavně, Floriánek už měl pomalu čas na jídlo a v autobuse se kojí špatně a vůbec , kde je záruka, že by byl řidič ochoten vzít kočárek a zda by bylo v autobusu vůbec místo na kočárek.

Vlak v Rybništi samozřejmě nečekal. Když jsme tam přijeli, bylo kolem pusto a prázdno.
Tak nám nastalo čekání. Chvíli jsme sledovali vlaštovky, jak krmí své mladé a obdivovali jejich letecké, akrobatické kousky.
Když se naplnil čas a vlak konečně přijel, čekala nás sice poslední, ale o nic lehčí cesta.
Z Rybniště jel vlak jen do Žitavy, tam jsme museli znova vystoupit, obejít celé nádraží, protože v Žitavě přestavují nádraží ( ještě, že ti Němci mají vše pečlivě a velmi dobře značené v češtině i v němčině), znova nastoupit do vlaku a potom teprve nás čekal ten úplně poslední úsek cesty.

Takže ač jsme měli být doma do 18 hodin, otevírali jsme dveře od vlastního domu až o 2 hodiny později. Ještě štěstí, že Floriánek skoro celou cestu prospal a vůbec po celou návštěvu byl neuvěřitelně hodný.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 26. července 2017 v 8:18 | Reagovat

Nejen na silnicích jsou koukám blázince s objížďkami. Neochota přizpůsobit se zákazníkům je u dopravních společností koukám všeobecná. Přitom ty lidi potřebují. Co se týče nekompability jízdenek mezi ČD a soukromými společnostmi je kapitola sama o sobě, ale co mne vytočilo do běla je to, že pokud se ti stane že ti ujede vlak od soukromého dopravce, na který už máš koupený lístek, neplatí už pro další spoj téhož dopravce, ale musíš si koupit novej. To mi tedy hlava nebere.

2 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 26. července 2017 v 8:27 | Reagovat

Hani, byla to krušná cesta. Ještě že byl Floriánek tak hodný.
Dívala jsem se na mapu. Nedalo se jet raději přes Českou Lípu, Mimoň, Jablonné v Podještědí? Asi ne, nejede to přes Chrastavu. Není tam zrovna hustá želez. síť.
Hlavně, že jste v pořádku docestovali. :-)

3 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 26. července 2017 v 12:04 | Reagovat

O_O Vědět co vás bude čekat, tak určitě zůstanete raději doma. To bych udělala já. :-(  O_O  :-)

4 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 26. července 2017 v 15:10 | Reagovat

[1]: Nikomu by se nic nestalo, kdyby ten vlak počkal ještě 5 minut, byl přímý, až do Liberce. V neděli v podvečer jistě nebylo nutno spěchat a navíc by jistě zpoždění trochu dohnal, protože zastávky jsou i v malých obcích, kde málokdo nastupuje a vystupuje.
Případ s neplatnou jízdenkou se mo ještě nestal, možná proto, že u nás si u soukromého dopravce, kupujeme jízdenku až ve vlaku.

5 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 26. července 2017 v 15:15 | Reagovat

[2]: Jo, to jsme chtěli, obvykle tak jezdíme. Jenže jsme se chtěli vyhnout té výluce, což s kočárkem by asi nebylo jednoduché. A když jsme chtěli pokračovat osobákem z Děčína do Liberce, stejně jsme museli vystoupit v Benešově nad Ploučnocí, protože ve Františkově ( což je jedna zastávka za Benešovem někoho přejeli)a pokračovat na Rybniště. Celá trať na Českou Lípu stála na několik hodin. I lidi co jeli do Lípy museli přestoupit a jet oklikou, nebo si zajistit svůj odvoz. :-?

6 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 26. července 2017 v 15:20 | Reagovat

[3]: To asi ne, ale jeli bychom o dvě hodiny později. Byli bychom doma stejně. Jeli jsme z návštěvy, která byla dohodnuta několik týdnů předem. Museli jsme se dostat domů za každou cenu.

7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 27. července 2017 v 8:31 | Reagovat

[4]:U regiojetu se dá koupit buď na nádraží nebo dopředu přes net. Ale nechápu to, proč když jedeš tím identickým vlakem, tu samou trať u toho samého dopravce, nemůže platit ten předchozí koupený lístek. :-? Prostě železniční a autobusová doprava u nás je kapitola sama o sobě...autobusy nenavazují vůbec na vlaky, anebo naopak.

8 Veki Veki | Web | 27. července 2017 v 18:14 | Reagovat

Zapomněla jsi na přestup ve Varnsdorfu. :-D Tři Trilexy v jeden den, ještě, že na ně na všechny šlo koupit jen jednu jízdenku. :-D

9 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 27. července 2017 v 23:52 | Reagovat

[8]: No vidíš, a mně se zdálo, že těch přestupů na půlhodinové trati bylo nějak málo. :-D  :-?

10 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 27. července 2017 v 23:53 | Reagovat

[7]: Regiojet u nás nejezdí, nebo jen vyjímečně v Liberci. U nás jezdí Trilex. 8-)

11 Jirka Jirka | E-mail | Web | 28. července 2017 v 8:10 | Reagovat

To jsou ty "radosti" cestování. Výluky, objížďky, zpoždění a následné ujetí přípoje... Člověk má pak zážitky, které by raději neměl. Proto nejraději cestuji přímými spoji nebo nejvýš s jedním přestupem, ale leckdy to tak nejde. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama