Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Civilizační choroby

30. července 2017 v 19:08 | Hanka |  Zdravotnické ABC
Klasické téma dnešní doby.
Proč se civilizační choroby jmenují zrovna takto?
Protože jde o typické nemoci tzv. civilizovaného světa. Také se jim říká nemoci z nadbytku.
Primitivní ( či raději přírodní ) národy mnohé z nich vůbec neznají, nebo se u nich vyskytují jen vyjímečně.


Typické civilizační choroby jsou : nemoci srdce a cév, diabetes, obezita, onkologické nemoci všeho druhu, alergie...

Dříve se podobné choroby téměř vůbec nevyskytovaly, nebo jen sporadicky, či jen u bohaté vrstvy obyvatelstva.

Pravda, dříve lidé umírali v mladém věku na nejrůznější infekce, pramenící z téměř nulové hygieny a neexistence antibiotik, lékařská péče byla špatně dostupná a lékařská věda byla tehdy proti některým nemocem a úrazům, či zraněním téměř bezmocná.
Ale i přesto, co nastoupila éra antibiotik a rapidně se zlepšila hygiena, některé choroby byly vzácností.

No schválně, není to až nápadné, že za posledních 70 let tak rapidně přibylo především kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky? Nemoci, které v minulosti byly vzácnější, nebo se považovaly za choroby stáří se najednou objevují u čím dál mladších ročníků. A tento trend se bohužel stále zrychluje a infarkt myokardu, či cukrovka II. typu ( tzv. stařecká ) se vyskytuje už i u 30 letých lidí. Spíše vzácností je jedinec, či rodina, kde nemají žádné alergie.
Lékaři varovně zvedají prst, média se mohou přetrhnout v nabízení pořadů o zdravém životním stylu, vyrojilo se spousta receptů na zdravé jídlo, přibývá prodejen s bioprodukty a suroviny z farem mají zelenou, ale přesto...
Nechci nabádat k tomu, abychom se vrátily do pravěku a jako ideál si zvolili prvobytně pospolnou společnost a stali se opět lovci a sběrači, ale někdy je opravdu méně více.
Ale to je volba každého z nás.
Vídám denně ještě relativně mladého člověka ( zde je řeč hlavně o mužích, ženy obvykle bývají k svému zdraví ohleduplnější ), vážícího hodně přes 100 kilo, po infarktu ( jako zázrakem ho přežil ), s vysokým tlakem a cukrovkou 2.typu, jak se dožaduje odpojení od infuze, aby si mohl jít zakouřit, nebo ho potkám , jak jde z bufetu ( či přímo v bufetu ), jak se po obědě, či večeři láduje přeslazenou rakvičkou a potom se diví, že mu ve 20 hodin naměříme glykemii 30 a výše, či že mu odložíme jídlo, protože je prostě s glykemií vysoko. A to nemluvím o těch, co berou drogy a dělají všechno proto, aby své zdraví, co nejdříve zničili.
Nejvíce mně dostává podivení takového pacienta: ale já vůbec nevím, že mám cukrovku, nikdo mi to neřekl ( přitom už 10 let bere léky na cukrovku, nebo si dokonce píchá inzulín ).
Zde se mi neustále vnucuje otázka, proč takové lidi vlastně léčíme a taháme hrobníkovi z lopaty, když o takovou pomoc evidentně nestojí.
A jéje, zase jsme se dostali někam úplně jinam.

Jednoduše řečeno, dokud si lidé nepřestanou dobrovolně ničit své zdraví, budou existovat ve zvýšené míře i civilizační choroby.
A proto mám v záhlaví motto blogu : LIDÉ NEPOTŘEBUJÍ ŽIVELNÉ KATASTROFY, VYHUBÍ SE SAMI.Nerozhodný
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama