Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Leden 2018

Kouzelný domov

25. ledna 2018 v 2:49 | Hanka |  Co se děje u nás
Nebudu opěvovat návraty domů z ciziny, ani se nebudu rozplývat nad krásami otčiny.
Kouzelný domov v tomto případě znamená, že jinde nic nejde, ale domov je kouzelné slovo, kde půjde absolutně všechno, alespoň z pohledu naší babičky ( a jí podobných ).

Naše babička nás už po několik týdnů častuje slovy až půjdu domů..., až budu doma... Téměř od Nového roku, pomalu nic jiného nezná. Nejméně obden chce volat nákladní taxi, protože jsme ji namluvili, že do osobáku se s chodítkem a WC židlí prostě nevejde.
Jistě, že by se vešla, chodítko se dá složit a WC židle se do prázdného kufru při troše šikovnosti taky vejde, ale snažili jsme se jí u nás udržet, co možná nejdéle. Pokud by šlo o mě, mohla by být u nás třeba rok, ale babička zná poslední dobou jen slovo DOMA.
Na jednu stranu jí chápu, doma nebyla už několik měsíců, má tam většinu svých věcí a je tam zvyklá, jenže je tady ( ne ) jedno velké ALE, které ona nevidí, nebo prostě vidět nechce.
Babi sice chodí, od té doby co má chodítko i sama, ale něco jiného je chodit s chodítkem a něco jiného sama. Takto k chůzi potřebuje kromě nohou i obě ruce a pokud by si měla něco donést, tak jí třetí ruka chybí. Bolí ji kolena a šance, že se jí koleno na operované noze podlomí v té nejnevhodnější chvíli je dost velká. Může se zachytit nábytku, nebo chodítka, ale pokud bude mít v ruce něco horkého, tak se opaří. Pořád slyším, Máňa se o mně postará, řeknu Bobině, ona mi pomůže.
Jenže tady je další velké ALE.
Myslím, že jí nepomůže ani jedna, přestože je obě babička povýšila na bohy, kdežto my všichni ostatní jsme tak akorát malé prd.
Máňa je babičky mladší sestra. Mladší o celých pět let, čili v babiččiných očích ještě mladice.
Téhle mladici táhne na 83, sama není zdravá a navíc má dost vážně nemocnou dceru o kterou se stará střídavě se svým vnukem a druhou dcerou.
Bobina je babiččina kamarádka, či spíše známá, kterou za kamarádku považuje. Bobině je už taky přes 80, nemá od babči klíče, takže by jí babi musela jít otevřít a navíc je to takový ten typ co se nechá spíš hostit, než aby aktivně někomu pomohla.
A tyhle dvě dámy jsou podle babči stěžejní pečovatelky.
Obě mohly za babičkou do Chrastavy přijet, kdykoliv by se jim zachtělo. Nepřijela ani jedna. Máňa z důvodů objektivních, Bobina neznámo proč. Stačilo se jen domluvit, klidně bych pro ni na ten autobus došla.

Samozřejmě, že se budeme u babičky všichni střídat, doneseme oběd, poklidíme, nakoupíme atd.
Ale je to pro všechny složitější. Pokud by se u nás s ní cokoliv přihodilo, ( upadla, nemohla vstát, nebo cokoliv jiného ), pomoc je buď okamžitá, nebo v řádu několika ( nejvýše 20 ) minut. Takhle cokoliv se přihodí u ní v bytě, je to složitější. Nejblíže k ní bydlí naše Věrka. Jenže ta než ustrojí Floriho a dojde k ní, je to nejméně 40 minut. My všichni ostatní bydlíme dál. Z Chrastavy do Liberce je to 10 km a vzhledem k tomu, že nemáme auto a jsme odkázaní na autobus, či vlak, tak trvá dost dlouho než bychom dorazili. Druhý syn s rodinou bydlí na druhém konci Liberce, oba jsou do večera v práci ( někdy i o víkendu ), takže taky dost složité se k ní rychle dostat. Já pracuju sice relativně blízko jejího bytu, ale taky nemůžu odběhnout, kdykoliv by mi zavolala.
Takže babi nám to všem pořádně komplikuje svou tvrdohlavostí.
Ono se dá lecos zařídit, ale s většinou věcí musí babička souhlasit a musí to podepsat.
A tady je právě zakopaný pes. Babi přece vůbec nic nepotřebuje, nepotřebuje pečovatelku, stačí na všechno sama, nepotřebuje dovážet obědy, bude si vařit ( znám ty její obědy, uvaří si 1 brambor, omastí ho Herou a říká tomu oběd ), nepotřebuje, abychom k ní denně chodili, je přece doma, nepotřebuje nic, má přece Máňu a Bobinu.
Prostě doma, je kouzelné slovo. Babička nebude u nás víc chodit, až bude doma, nechce vyprat v pračce triko a ponožky, až bude doma, tak si to vypere sama v ruce, až bude doma, tak si sama uvaří, uklidí a dokonce i vyluxuje a vytře.
Jinde nejde nic, ale až bude doma, půjde všechno samo, protože doma je prostě doma.
Po dlouhém dohadování jsme se domluvili, že babička prostě potřebuje narazit na tvrdou realitu, takže jí ( alespoň na zkoušku ) ten kouzelný domov dopřejeme. Tuto sobotu babička skutečně domů pojede. Už je zařízené větší auto a v sobotu odpoledne nastane ta pravá hodina H.
Trochu ( dost ) se ale obávám toho, že i kdyby babička objektivně zjistila, že to sama doma nezvládá, nikdy to nepřizná a raději padne, než aby souhlasila s pečovatelkou, nebo dokonce nějakým zařízením pro seniory, dokonce ani s tím, aby byla trvale u nás.

Znám takové typy. Měli jsme nedávno v nemocnici taky takovou babičku, sotva se posadila k jídlu s nohama z postele, všechno si nechala namazat a nakrájet a podat až k nosu, ale když jsem se jí ptala, s kým je doma, kdo se o ní stará, tak odpověděla, že je doma sama a že si DOMA všechno udělá.

Na jednu stranu je dobře, že je naše babička ještě duševně čilá, všechno si pamatuje a snaží se být co nejvíce samostatná, ale na stranu druhou tvrdohlavě odmítá pomoc svých nejbližších, přesto, že to všichni dělat chceme a dokonce by jí ani nic nestálo, přesto, že dobře vím, že babička jak bude moci, tak nějakou tu stovečku podstrčí i když ji nikdo po ní nežádá ( snad kromě její vlastní dcery, ta k ní ale mít přístup nebude - aspoň doufám, ublížila jí už dost ).

Tak uvidíme, třeba nás babi překvapí.

Mládeži a sucharům nepřístupno aneb vybráno ze srandokapsu

12. ledna 2018 v 22:05 | Hanka |  A tuhle znáte ?
Dostala se mi do ruky maličká knížečka srandokapsu. Vybírám z ní povedené a hlavně publikovatelné vtípky.
Jde o erotiku, takže mládeži do 18 let nepřístupno, sucharům a puritátům též.

NEKROLOG: Položila věneček na hrob svého mládí.

Varování pro náctileté: i buchta může nakynout.

- " Smím prosit? " uklání se mladý muž před hezkou ženou.
Ta ho sjede pohledem a odsekne : " S dětmi netančím ".
" Tak to pardon ", omlouvá se duchapřítomně mladík, " já netušil, že čekáte dvojčata ".

MEZI NÁMI DĚVČATY:
- " Co budeš dělat o prázdninách? ", ptá se jedna dívka druhé.
- " Nechám si narůst prsa ".

MEZI KÁMOŠI
- " Včera jsem měl poprvé holku... "
- " A vzal sis gumu, vole,"?
- " Jasně , vole, tu nejlepší, Wriglis spearming".

On a ona, park, lavička, milosrdná tma, ticho.
- Matyldo, slyšíte?
- Ano, co to je?
- To se mezi námi hroutí sexuální bariéry.

PALIČOVA DCERA
Řekněte sami, jak jinak to mohlo v tom seníku dopadnout, když měla nejen jiskru, ale i oheň v těle, tváře ji jen hořely, v očích měla plamínky, zapalovala se jí lýtka, plála touhou..., a on ji ještě ke všemu zahrnul žhavými polibky.

Dobrá rada starostlivé matky synovi, odjíždějícímu po prázdninách na koleje: Nech slečny na pokoji.

- Já nevím Jarmilko, čím mne tak přitahujete?
- Jestli to nebude tím, Josífku, že já mám osobní magnetismus a vy plechovou hubu.

- Mladá paní, co jste udělala v rámci akce " Za obec krásnější "?
- Nechala jsem si udělat novou trvalou.

Co jsou to alimenty? ( Důkaz, že rozkoš je pomíjivá, důsledky věčné ).

- Znáte nějaké zajímavé společenské hry?
- Ano, DÁMU, ČLOVĚČE, NEZLOB SE !... A GRUPNSEX.

Jaký je rozdíl mezi vrtulníkem a helikoptérou? ( vrtulník je sameček )

Není nad to, mít doma masochistu. Tomu stačí, když mu k nerozeninám dáte pětadvacet na holou.

POKROK NEZASTAVÍŠ
Babička přišla o věneček na žebřiňáku..., vnučka už v mercedesu.

U ZPOVĚDI
- Otče, pomiloval jsem jednu opuštěnou vdovu...
- Odejdi v pokoji, milý synu, to nebylo smilstvo, ale milodar.

- Pane Kukačko, nechtěl byste se podívat na moje hnízdečko?
- Lituji, slečno Jarmilko, ale já už jsem okroužkovaný.

MEZI MILENCI
- Kdy mi představíš svého muže?
- A čemu ti to bude?
- Každý pytlák má znát svého hajného.

Co si v sexu může dovolit 60 - ti letý muž a 30 - letý nikoliv? ( Mít milenku o 30 let mladší ).

- Četl jsem, že drahokamy mohou ovlivnit mnohé zdravotní potíže.
- Ano, to je pravda, kupte manželce diamantový náhrdelník... a uvidíte, jak ji přejdou všechny večerní migrény.

- Věrolomník - s Věrou v lomu.

Sexuální život muže není žádný med.
Nejprve je čím, ale není s kým, později je s čím i s kým, ale není kde, no a konečně když
je s kým i kde, tak není čím.

Jde Johny parkem ... a tu slyší v houští vzrušený ženský hlas, ještě ho tam nedávej, já ho ještě políbím a pohladím. Zvědavě a dychtivě rozhrne křoví a vidí jak dvě staré dámy pochovávají do hrobečku kocoura.

LOGICKÝ VÝVOJ
Z mladého, rozhněvaného muže se stal ubrblaný dědek.

Propána, mladá paní, trojčátka! Pan manžel je ale šikulka!
Houby šikulka, lenoch to je. Než aby dělal děti natřikrát, vzal to jedním vrzem.

Jituško, máte krásně modelované tělo...
No vidíte a to mně prý táta dělal po tmě.

Nejprve byla v sedmém nebi, potom v sedmém měsíci.

MEZI PŘÁTELI
- Tak co, dodržuje tvoje žena tu ovocnou dietu?
- Velmi důsledně, včera mi koupila kondomy s banánovou příchutí.

- Sexuologové doporučují pro zlepšení anima koupat se s manželkou ve vaně. Ale jak dlouho?
- Tak dlouho, dokud se do ní oba vejdete.

- Německý list Bild konstatuje, že sex za polední pauzy je osvěžující.
- To je sice možné, ale naše jídelny na to nejsou vybaveny.

Dělal si laskominy na pusinky a dostal držkovou.

Jak to jen říct

11. ledna 2018 v 20:00 | Hanka |  Co se děje u nás
Je neděle ráno.
Rozdávám snídani.
Už jsem skoro na konci, zbývá mi poslední pokoj.
Pan T. má odedneška přípravu na koloskopii.
Tzn. že má tři dny speciální stravu sestávající se z přesnídávky a bílého jogurtu k snídani a večeři, k obědu čistý bujón a bramborová kaše.
Nesu mu snídani - jogurt a dětskou přesnídávku. Kouká na to , chudák, s nedůvěrou.
Vysvětluji mu, že teď bude mít tři dny tuhle stravu, protože se střevo musí vyčistit od zbytků, potom bude muset vypít 4 litry speciálního roztoku, který ho pořádně prožene, ale že to je nutné, aby ve střevě lékař něco viděl a poslední den už bude jen pít hodně tekutin. Snažím se mu vysvětlit, že kolonoskopie je vyšetření konečníku a spodní části tlustého střeva a že mu zavedou trubici a tou trubicí speciální kamerku, která zobrazí střevo.
Jenže jsem nepočítala s nechápavostí jinak vcelku schopného pacienta.
Pořád nemohl pochopit ( nebo nechtěl ), kamže mu vlastně tu trubici strčí. A také ho zajímalo, zda ho uspí.
Ne, neuspí, budete muset spolupracovat. A kam mi dají tu trubku?

( Tak a už nevím jak mu to říct, přemýšlím: je to chlap, tak mu snad nebude vadit lidovější slovo. Chlapi obvykle nejsou zvyklí na salónní mluvu spíše preferují trochu lidovější výrazy. )

No do prdele, říkám pošeptem.

Rozzářil se pochopením.

JO DO PRDELE!, TAK TO JSTE MĚLA ŘÍCT DŘÍV. Smějící se

Flori řádí

11. ledna 2018 v 8:00 | Hanka |  Co se děje u nás
Můj malý vnouček Florián začíná být vtipálek.
Při poslední návštěvě jsem pozorovala , že objevil kouzlo pohybu.
Zatím ještě neleze, ale velmi snaživě strká kolínka pod bříško a snaží se dostat na všechny čtyři. Občas se mu to i podaří a pak asi půl minuty stojí na čtyřech jako pejsek a houpe se sem a tam.
A taky se dokáže dostat tam, kam zrovna potřebuje - plazením. V leže na bříšku se otáčí dokolečka jako na obrtlíku, nebo i vpřed, ale pouze za pomoci rukou. Nohy zatím nepoužívá. Dokáže si přitáhnout hračku, ležící na dece. Tak dlouho si hrne deku pod sebe až na ni dosáhne. Jenže potom neumí vrátit nasyslenou látku zpět. Většinou se do ní zahrabe a potom se hrozně rozčiluje, když se nemůže hnout.

A taky miluje všechny a všude osahávat. Nejvíce přístupná k osahávání je samozřejmě hlava.
A tak ten náš malý rarach (pra) babičce osahával nos a obličej vůbec.
Seděl (pra) babičce na klíně a strašně ho zajímalo všechno v jeho dosahu. Sebral babičce brýle a šup s nima do pusy. Babi ho nechala. Čekali jsme jak bude pokračovat a začínala to být docela legrace.
Sahal jí na nos, chytil ji za vlasy a najednou šup - sáhl jí do pusy a sevřel pěstičku. Ruku vytáhl a v ruce držel - babiččiny zuby.
Babička dost zhubla a měla volnou protézu a jak jí Florík sáhl do pusy a sevřel pěstičku, zuby jí vytáhl
Řvali jsme smíchy. Babička nemohla překvapením ani mluvit a až za chvilku z ní vylezlo - on mi sebral zuby.
Další výbuch smíchu. Sebrala jsem Florimu protézu, opláchla ji a vrátila babičce.
Vzala jsem si ho od babičky a říkám mu - Floriánku, já vím , že ještě nemáš zoubky, ale tyhle ti opravdu nebudou. Na takové si musíš ještě dobrých 70 let počkat a možná, že ještě dýl.


Jsem zvědavá, co přijde příště. Smějící se

10 důvodů

10. ledna 2018 v 22:20 | Hanka |  Zpovědnice
Začneme trochu s recesí.
V práci jsem objevila plakátek stažený z jakési internetové stránky.


Tak tedy 10 DOBRÝCH DŮVODŮ PROČ SE STÁT SESTROU.

1) Získáte zdarma módní a kvalitní oděv a obuv.

2) Sloužíte vědě. Jste vystaveni vzácným a exotickým druhům bakterií.

3) Každý den cítíte zajímavé aroma.

4) Naučíte se čelit spánkové deprivaci.

5) Ušetříte za byt a stravu. Z časových důvodů je výhodnější bydlet v práci a jídlo vynechat.

6) Posilovna a běžecký pás zdarma.

7 ) Seznámíte se se zdvořilými lékaři, kteří zanechávají jasné pokyny a krasopisně píšou.

8) Můžete oslavit všechny svátky se všemi přáteli - v práci.

9) Každý měsíc uvidíte na výplatní pásce neuvěřitelnou částku.

10) Velmi rychle pochopíte rozdíl mezi teorií a praxí v praxi.

A za sebe přidám ještě 11 důvod.

11) Máte velmi vysokou společenskou prestiž - ať jste na jakémkoliv postu, stačí jedna chyba a máte postaráno na velmi dlouhou dobu o ubytování a tepláky zdarma.

V hlavní roli babička, ale nejen ona

4. ledna 2018 v 0:28 | Hanka |  Co se děje u nás
Asi o tom moc dlouho přemýšlím a nevím jak pořád jak začít.

Tak asi takhle.

21. století se právě dožívá plnoletosti. Nevím jestli to pro někoho něco znamená, ale je to docela zajímavý fakt, opakující se pouze jednou za století.
Vánoce už mají taky na kahánku a já mám už několik dní v hlavě tento článek.
S novým rokem jsem opět ( po třech měsících ) zahájila pracovní proces, byť mé obvodní lékařce se to moc nezdálo a vyjádřila obavu, že se nejspíš znova brzy uvidíme. Řekla jsem, že už mám asi na dlouho zase choroby vybrány a že pokud nepolezu po čtyřech, rozhodně se neuvidíme. Ale ortoped s tím problém nemá, tak se uvidí.

Ale budeme se nyní věnovat hlavní aktérce tohoto článku a to naší babičce.