Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

V hlavní roli babička, ale nejen ona

4. ledna 2018 v 0:28 | Hanka |  Co se děje u nás
Asi o tom moc dlouho přemýšlím a nevím jak pořád jak začít.

Tak asi takhle.

21. století se právě dožívá plnoletosti. Nevím jestli to pro někoho něco znamená, ale je to docela zajímavý fakt, opakující se pouze jednou za století.
Vánoce už mají taky na kahánku a já mám už několik dní v hlavě tento článek.
S novým rokem jsem opět ( po třech měsících ) zahájila pracovní proces, byť mé obvodní lékařce se to moc nezdálo a vyjádřila obavu, že se nejspíš znova brzy uvidíme. Řekla jsem, že už mám asi na dlouho zase choroby vybrány a že pokud nepolezu po čtyřech, rozhodně se neuvidíme. Ale ortoped s tím problém nemá, tak se uvidí.

Ale budeme se nyní věnovat hlavní aktérce tohoto článku a to naší babičce.



Už delší dobu jsem slýchala, že babička ( momentálně po úraze žijící u své dcery ) na tom není zrovna nejlépe a to hlavně po stránce psychické.
O své švagrové M. od jisté doby nemám zrovna valné mínění, ale doufala jsem, že se o svou matku, která jí věnovala nejlepší roky života, pomohla vychovat syna a dala jí co mohla, dokáže aspoň s trochou úcty postarat.
Zvěsti, které se šířily v rodině mi však braly i tu trochu iluzí, kterou jsem měla.
Babičku jsem za půl roku viděla asi třikrát. Ne že bych ji nechtěla vidět častěji, ale nechtělo se mi k protivné švagrové, kde to bylo všude cítit pivem a cigaretami. Ze stejného důvodu babička viděla svého pravnuka až když bylo malému 3 měsíce. Babička se ale stále tvářila jako když je všechno v pořádku.
Brzy jsem se dozvěděla proč. Měla pod polštářem dětskou chůvičku, ( aby prý bylo slyšet, kdyby něco chtěla ), takže se ani neopovážila si na něco stěžovat.
Jen její oči mluvily velmi výrazně. Takové vyděšené oči ( aniž si to uvědomují ) mají týrané děti a staří lidé, když se za svou lásku dočkali jen nadávek a ponižování.

Pořád jsme spolu s taťkou a jeho bratrem a druhou švagrovou přemýšleli, jak ji nelépe vydrápnout z toho neutěšeného prostředí. Pokud bychom tam poštvali sociálku, či jiné úřady, babička vše zapře ( a ne jen kvůli chůvičce ) a potom hlavně proto, že by se potom měla ještě hůře.
Babička chtěla k sobě domů ( žije sama ), ale to zatím není možné, vzhledem k tomu, že velmi špatně chodí a potřebuje k tomu obě ruce ( na přidržování ).
Blížící se Vánoce byly vhodná záminka k tomu, aby babička změnila " lokál ".
Domluvila jsem se se švagrovou E. a před tím hlavně s taťkou, že bychom si babičku vzali k nám, než bude schopná žít zase ve svém bytě sama za dohledu rodiny a známých.
My jsme jí připravili pokojík blízko záchoda, normální postel ( u M. spala na gauči ), přestavěli jsme kvůli tomu skříně, by měla v pokojíku teplo a domluvu a převoz babičky jsme nechali na švagrovi ( bratrovi manžela ), jeho ženě a synovi. Jednak proto, že M. má E. raději než mě a ona s to s ní i lépe umí.
Babičce jsem nadhodila, že ji na Vánoce čekáme u nás a může u nás být tak dlouho, jak bude potřeba. Šla jsem na to od lesa, jako, že potřebuju pomoc, poradit atd., že ač jsem ještě na neschopence, tak že stejně nestíhám a věčně někde lítám ( rhc, lékař apod. ), protože by jinak spustila starou písničku, že půjde k sobě domů. Taťka už ji jen " dorazil ", jako že potřebují všichni změnu a že se na ní těšíme ...
Jednání s M. prý proběhlo docela hladce. Bylo to až překvapivé.
Nicméně mi stejně hlodal v hlavě červík pochybností jak to bude až skutečně bude babička odjíždět. Nemýlila jsem se.
Synovec si půjčil od šéfa velké auto, aby se do něho vešly všechny věci, které tam babička měla, jako inv. vozík, matraci, WC křeslo a spousta jiných věcí.
M. se celá situace za pomoci alkoholu brzy rozležela v hlavě a odmítala babičku vydat, jako by šlo o její vlastnictví, že se u ní má babička skvěle a není důvod ji někam stěhovat a že jsme všichni ku...y a chceme jen její peníze atd.
Švagr pohrozil M. policií, jestli toho okamžitě nenechá a babičku nesbalí. Babička neměla ani sílu něco namítat.

Babičku přivezli 4 dny před Vánocemi.
Babi byla vždycky ženská krev a mlíko, statná a energická.
Když babi přijela a viděla jsem ji po delší době a v plném světle a nejen v přítmí žaluzií a v noční košili, úplně jsem se jí zhrozila.
Kostra potažená kůží, splihlé, mastné vlasy, šedivá pleť, ustrašené oči. Ani se nezmohla na odpor.
Měla jsem od oběda připravené pro babičku k večeři teplé jídlo a dala ji potom na výběr, zda chce teplé, nebo si dá s námi chleba se šunkovým salámem nakrájené jablko.
Odpověď mně překvapila.
Dej mi chleba, ten jsem už neměla ani nepamatuju.Překvapený
Původně jsem to nechtěla komentovat, ale nakonec mi stejně uklouzlo: a co jsi jedla?
Polívky.Překvapený
????
Moje překvapení bylo dovršeno. To by vysvětlovalo to, že babi byla tak hubená.

Babička s chutí snědla 2 velké krajíce chleba a nesměle se ptá, zda si může ještě vzít.

Najedla se a ptala se, zda by mohla do sprchy, že se 3 neděle nekoupala a ani se nemyla v umyvadle.
Ohřeju koupelnu a všechno připravím a pak si můžeš jít hned lehnout, jistě jsi unavená.
Můžu si ještě číst?
Proč bys nemohla, jsi snad malé dítě, že musíš jít spát po večerníčku?
S taťkou jsme vzali babičku do sprchy, umyla jsem ji , dostala čistou košili a dopravili jsme ji do čisté postele.
Původně si chtěla číst, ale usnula dřív, než přečetla dvě stránky časopisu.
Dala jsem ji k ruce zvoneček, co s ním zvoníme na Ježíška, kdybych něco chtěla a já usnula tak tvrdě, že bych ji ze sousední místnosti neslyšela.
M. tvrdila, že je babička budila nejméně dvakrát za noc. Je nyní u nás už 2 týdny a ještě mně nevzbudila ani jednou. Na záchod si došla sama, drží se poliček a dojde si.

Nicméně za dobu co je babička u nás se velmi rychle zotavila. Upletla už asi 5 párů ponožek, spravuje a skládá prádlo, škrábe brambory, čte časopisy, kouká na televizi, zpívá si, přijímá návštěvy jako královna a hlavně už nás komanduje. To je neklamná známka toho, že už je zase ve své míře. Těší se z malého pravnuka a kluk ji miluje. Kdo si babičku také oblíbil, je náš kocour Ferda. Vždycky se jí usadí na klíně a nechce se hnout.
A taky se babička nechává čím dál častěji slyšet, že půjde brzy k sobě domů. Zatím se ale ještě bojíme, ji tam nechat ( hlavně v noci ) samotnou , ale do budoucna to jistě možné bude.


Nejstarší a nejmladší generace naší rodiny. Prababička a pravnuk.
Prababičce je 88 let, pravnukovi 7 měsíců.


Trochu mázlé, ale jediná fotka, kdy se babička dívá přímo do objektivu.

Na babičce je hodně vidět, že zhubla.

Babi je u nás od 20. prosince a stihla přibrat dvě kila, jí celé porce, byli jsme dvakrát venku ( na vozíku ) a psychicky je tom už docela dobře. Co se jí však děje hluboko v mysli, nad čím přemýšlí, než usne, to se asi už nedovíme.
Dnes jsem se jí ptala, zda chce volit prezidenta, že jí to zařídím, ale řekla, že ona to nevytrhne a že jí všichni prezidenti můžou vlézt na záda.S vyplazeným jazykem
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 1:18 | Reagovat

Babička je na svůj věk štramanda. :-)
Je mi líto, že s ní asi švagrová M. nezacházela nejlépe. Škoda, že se s tím babička nesvěří.
U vás se má viditelně dobře a s pravnoučkem pookřeje.
Nelidské zacházení se seniory by mělo být trestné! Své děti vychovali a ty se potom zle odvděčují. :-? Nemusí to být přímo děti, ale i cizí osoby.

2 Hana Hávová Hana Hávová | 4. ledna 2018 v 1:31 | Reagovat

[1]: Už jí provedla spoustu špatností, ale babi bude všechny "své " bránit jako lvice. Nevím, co by jí musela provést, aby jí konečně řekla, že už ji nechce vidět. Vždycky se chvilku zlobí, ale potom vždycky odpustí. Mně provádět děti to, co jí vlastní dcera, tak je vydědím. Ale to je prostě povaha.
A navíc nám to babi vůbec neulehčuje. Je tvrdohlavá, chce jen to své, co měla dřív a čemukoliv novému ( byť by to bylo pro všechny to nejlepší a nejjednodušší ) se brání zuby nehty. Nejlépe by jí bylo někde v dobrém pečovatelském domě, kde by měla pěkné zaopatření, teplo, dobrou stravu a klid, nebo aspoň nějakou pečovatelku, která by jí doma pomohla s hygienou a podobně. Ale ne, pořád si myslí, že je ještě plně soběstačná, což už není, ale nechce si to přiznat. :-(

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 8:55 | Reagovat

Bohužel já fotku prababičky s pravnučkou už mít nebudu. Když se tam dcera s malou chystaly, mamina řekla, že nechce aby tam jezdily, že by to nezvládla. A to ještě byla oproti nynější situaci hodně fit. Nakonec jsem ráda, že to tak dopadlo, protože jak znám dceru ta by to nezvládla, tu proměnu milované osoby v trosku. Já se vždycky bráním vztekem, který odnáší bohužel většinou sestry, je to hnusný, já vím, ale je to moje, i když divná, přiznávám, obranná reakce. Jen my už si jí vzít nemůžeme, musela by se předělat půlka baráku... a navíc už potřebuje celodenní péči a dozor.

4 Jarka Jarka | Web | 4. ledna 2018 v 9:41 | Reagovat

Babička je odvaha, že chce ve svém věku bydlet sama. Staří lidé se většinou samoty bojí. A je to logické, už se tak úplně nezaopatří, úklid a vaření už nezvládají dobře. Možná to babička říká i proto, že se bojí, aby nebyla na obtíž... Na fotkách vypadá spokojeně. U vás jistě po dlouhé době zažívá teplo domova. :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 13:38 | Reagovat

Jste hodní, že jste si babičku vzali a dali ji do pořádku. To je základ, hygiena, jídlo a trochu té činnosti, kterou zvládne. Té dceři asi šlo o příspěvek na bezmocnost, ale kdo to zažil ví, že je zasloužený,hlavní však je, že by se měl podle toho k tomu člověku chovat a pečovat o něj. Proč ale nechodí soc. pracovnice na kontroly jako třeba u postižených dětí?
Babiččina touha jít domů plyne hlavně z toho, že nechce být na obtíž. Je jí u vás dobře, ale jak dlouho budeš moci případně péči o ni zvládat, když ještě děláš?

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 20:40 | Reagovat

Jste hodní, že jste si babičku vzali k sobě. Babička vypadá čistě a čile. Jak to bude dál, to se neví. Ani Ty to asi nevíš. Až bude nějaká změna, napiš.

7 Hana Hávová Hana Hávová | 4. ledna 2018 v 22:45 | Reagovat

[3]: Je blbý, když se ti blízká osoba mění před očima a ty máš ještě v živé paměti, jak vypadala ještě před nedávnem. A úplně nejhorší je, když si moc dobře uvědomuješ, že s tím nemůžeš vůbec nic dělat, přesto. že by jsi strašně moc chtěla. :-(

8 Hana Hávová Hana Hávová | 4. ledna 2018 v 22:50 | Reagovat

[4]: Babička je už docela dobrá, znám daleko starší lidi a jsou ještě soběstační. Ale našli jsme způsob jak přimět babičku aby využívala služeb pečovatelky, nebo někoho podobného. Ale o tom jindy. ;-) Úklid a vaření je to nejmenší, to zvládneme sami a babička tvrdí, že jí je dobře samotné.Je fakt, že nikdy nevyhledávala nějaké známé. Myslím, že by to i dala za asistence pečovatelky. Z čeho mám největší strach, že se někde zamotá a upadne, nebo se opaří, protože si bude chtít uvařit čaj, nebo něco podobného. :-?

9 Hana Hávová Hana Hávová | 4. ledna 2018 v 22:59 | Reagovat

[5]: Jistě, že šlo dceři o peníze. Vždyť to byl jediný důvod, proč tak moc stála o to, aby babička žila u ní. Ale babička je ještě do dost velké míry soběstačná, jen prostě špatně chodí. Jinak hlava jí slouží, i když švagrová tvrdí, že je senilní, není to pravda. Pamatuje si úplně všechno.
Péče se dá zvládnout. Babi už má naučenou trasu a pokud jsem já v práci, taťka pracuje jen kousek od domova a pokud by třeba babička upadla, nebo potřebovala něco důležitého, může přiběhnout během několika minut. A navíc odpoledne jsou doma děti. Už taky nejsou malí a věděly by co mají dělat. Zatím to jde a babi zatím stále žije nadějí, že půjde domů. To ji dost posiluje. Ale až opravdu půjde, dám jí nůž na krk a půjde jen za určitých podmínek ( co se využití pečovatelky a jiných věcí týče). :-)

10 Hana Hávová Hana Hávová | 4. ledna 2018 v 23:01 | Reagovat

[6]: Změna nastala a teď babička potřebuje společnost víc než dřív. Dnes ráno jí zemřela na Moravě starší sestra a babi od rána brečí. Až se vyrovná s tímto, budeme pokračovat. :-(

11 Intuice Intuice | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 23:07 | Reagovat

[10]: No jasně, teď ji přece někam nepošlete. Asi by nejraději zůstala u vás, ale to nejde.

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 23:16 | Reagovat

Pokud by to trochu šlo, tak co nejdéle. Vždyť už má svá léta. Smrt sestry ji bude dost deptat, potřebuje milé lidi. Jejich podporu.

13 Hana Hávová Hana Hávová | 4. ledna 2018 v 23:26 | Reagovat

[11]:[12]: Babička zůstane tak dlouho jak to bude potřeba. Zase tak moc velké změny jsme nedělali, aby se to nedalo zvládnout třeba i delší dobu. Nevím, zda by chtěla zůstat u nás natrvalo, ale myslím, že až jí přejde nejhorší smutnění, bude zase recitovat básničku o domově. Neumím si však představit, že by ji tahle zpráva zastihla doma samotnou. :-x

14 Intuice Intuice | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 23:27 | Reagovat

[13]: Asi to tak bude nejlepší. Počkat, co čas vymyslí.

15 VendyW VendyW | E-mail | Web | 5. ledna 2018 v 9:09 | Reagovat

[7]:A to je přesně tenhle případ. Zatím poznává mě i sousedku, ale jak dlouho to bude? Pozná mě, ale pak už jen povídá nesmysly. Já jsem kadeřnice, jsem v Americe, pak zas má jen syna a ne dceru, tři vnoučata ....

16 Ježurka Ježurka | Web | 7. ledna 2018 v 17:59 | Reagovat

To jste zlatíčka, že jste se o babičku postarali a určitě je jí u vás dobře. Moc chválím. Moje maminka má 12 pravnoučat, ale všichni jsou daleko. Mamince bude letos 98 let, ale už jí nic moc nejde.

17 Hana Hávová Hana Hávová | 7. ledna 2018 v 23:01 | Reagovat

[16]: To je krásný věk.
Naší babi je u nás dobře, podvědomě si to uvědomuje, ale přesto pořád mluví o tom, že pojede domů. Máme strach ji tam nechat samotnou, ale nikdo z nás s ní nemůže bydlet. Máme své rodiny a své závazky. Chceme ji u nás nechat za každou cenu do konce ledna a potom, pokud ji to nepřejde, tak by zkusila jít do svého bytu, jak to bude zvládat. Naše babička má pravnouče zatím jen jedno. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama