Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Babi je doma

2. února 2018 v 1:40 | Hanka |  Co se děje u nás
Babička je od soboty doma.
Celá šťastná, že je po 7 měsících konečně ve svém. Taťka tam s ní jednu noc, ( ze soboty na neděli ) spal, aby se přesvědčil ( a popř. upravil ještě nějaké drobnosti ), že bude vše zvládat. Hlavně v noci cestu na záchod, že si zvládne udělat snídani a vůbec takovou běžnou sebeobsluhu.
Sice jsem byla v sobotu v práci, ale protože nás tam bylo vyjímečně dost ( asi se staniční při sestavování služeb nějak utrhla ruka ), pacientů ( taky vyjímečně ) málo a ještě i docela dobrý, vyháněla mně kolegyně domů už po 10 hodině dopolední.
Řekla jsem, že teď nikam nejdu, že jsem nevstávala v půl pátý, nešla 2 km na vlak a nepřinesla jsem si oběd proto, abych to v 10 zabalila. Že pokud ten klid vydrží do oběda, tak že půjdu domů po obědě.
Klid vydržel, tak jsem to po poobědové kontrole ( tzv. sjíždění ) a měření teplot popadla kabelu a odešla.
Ale nešla jsem domů, věděla jsem,že babi má jet domů a že švagrová E. už u ní bude v bytě a bude něco chystat.
Zavolala jsem jí a šla rovnou k babičce do bytu. Švagrové jsem pomohla ještě doklidit a nachystat vše potřebné.
Vzpomněla si třeba, že jí vytře kuchyňskou linku a umyje nádobí, vždyť se na nádobí 3/4 roku prášilo. Posbíraly jsme taky všechny dečky, ručníky a vše co ještě viselo na šňůrách, tak jak to babi opustila loni v květnu ( taťka sice chodil k babče do bytu zalévat kytky, větrat a vybírat poštu , ale copak chlapa napadne, aby posbíral prádlo na praní? ).
Nádobí z linky jsme umyly a vrátily zpět tak jak jsme si myslely, že tam bylo ( jistě, že jsme myslely špatně ).




Když taťka v neděli přijel domů, ptala jsem se jak to stěhování probíhalo.
Udělej kafe, já ti to povím, to byla zase jednou story, jsem rád, že už to je za náma.
Udělala jsem kafe, vyštrachala ještě zbytek perníku, který děti náhodou nezbaštily a celá žhavá čekala na vyprávění.

TAŤKA VYPRÁVÍ :
Babička byla od rána kompletně zbalená a celá nervózní každou chvíli hypnotizovala hodiny. Od oběda byla už tak nedočkavá, že každou čtvrthodinu žádala, abych tomu známému zavolal. Dohoda zněla kolem 14. hodiny.
14. hodina minula, v půl třetí známý volal, že teď jede z Liberce, staví se doma na oběd a potom hned přijede.
Tlumočím to babičce. Začala se rozčilovat, že jsem měl zavolat taxi, že by už byla doma.
Musel jsem ji trochu " umravnit " jako že, o co jí jde, že bude doma o hodinu později, ale rozhodně jí vůbec nic neuteče.
Při nakládání chtěla pomáhat, když jsme ji nenechali, nebo spíš když zjistila, že jí to nejde, sama se ustrojila a buzerovala Růžu, ať jí přidrží vozík. Sedla si do něj, nechala se Tondou vytlačit až ven k autu a dozírala na nakládku, zda jí do auta dáváme opravdu všechno a měla samozřejmě spoustu připomínek a rad.
Po cestě se asi desetkrát ptala, zda jsem jí na poště zajistila, aby jí v pondělí přinesli důchod ( v pondělí opravdu a naštěstí důchod donesli, jinak bych to měla ještě týden na talíři ) a taky to, jestli ještě musíme kvůli něčemu na sociálku ( ne naštěstí už je vše vyřízeno a nemusíme tam ).
Když jsme přijeli, málem sama vylezla z auta, až jsem měl strach, že vypadne ze dveří.
Když jste všichni odjeli ( já a švagrová s manželem ), babička udělala okamžitě invetúru. Začala nadávat, že jsme jí udělali v lince bordel, že má všechno zpřeházené ( babi má asi paměť jako slon, když si pamatuje, kde měla jaký hrnek a že má sklenici s kafem na druhé straně poličky ) a že jí tam přibyly nějaké talířky a co ona s nima bude dělat a proč jsme jí tam daly takového jídla, že to nesní, že bude tlustá atd. A že toaletní papír má na splachovači a ne nahoře na polici. ( Na splachovač jsem jí to dala já, aby se nemusela natahovat ). A že jsme jí složily šicí stroj, co kdyby chtěla obroubit nějaké hadry ( má starou šlapací Ladu a když rozstříhá nějaké staré triko na hadry, tak je ještě obrubuje, co na tom, že je po několika použití vyhodí ) a že kytky má na jiných místech než je měla ( byly totiž soustředěny na kuchyňském stole, aby se lépe zalévaly a my je s E. po zalití přemisťovaly po nábytku všude po bytě ). Musel jsem je rozmístit tak jak si přála.

Na oko jsem se rozčilila, že to je babka nevděčná, my s E. že lezeme po skříních , utíráme prach, myjeme chlorem koupelnu a záchod, vytíráme a myjeme všechno, co nám přijde pod ruku a ještě se jí to nelíbí, ale ve skutečnosti jsem byla ráda, že to celé proběhlo relativně v klidu a babička doma vcelku vegetuje v pohodě, i když asi ne tak, jak si představovala, že to bude. Rozhodně nezvládá vytírat a žehlit, prát a šít, tak jak vykřikovala ještě u nás. Ale to po ní nikdo nechce. Nám stačí, když se zvládne aspoň částečně obsloužit.
Dnes jsem ji načapala jak sedí před otevřenou skříní a dělá inventuru šactva. Mám obavu, že polovina babiččiný skříně se v sobotu ocitne v Chrastavě, protože taťka se k ní chystá.

V sobotu večer mi půl jedenáctý zvoní telefon. Kruci , kdo to tak pozdě otravuje, snad se nic nepřihodilo. A ona to volá babička. Nebo tedy spíš taťka, který ví, že touto dobou ještě nespím a babičku mi dal k telefonu. Její hlas je až podezřele veselý, samý smích.
Já ještě ani nevybalila, svěřuje se babička, Bohoušek koupil malou lahvičku vína a my jsme si připili, jako abych tady byla spokojená, ale to já budu, to budu, když jsem doma, a povídáme si, ale už půjdeme spát, už je pozdě, no, no tak ahoj, ahoj.
Nevěřila jsem vlastním uším - tak taťka ještě babičku na starý kolena naučí chlastat. Překvapený Vždyť ani na Silvestra s námi babička nechtěla sedět až do půlnoci, natož si připíjet, odpadla v půl desátý, taťka v 11 a my si s Tondou v půlnoci připíjeli minerálkou. A teď najednou...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. února 2018 v 8:32 | Reagovat

Tak přeju babičce ať si užívá svého domova co nejdéle ve zdraví. :-)

2 Jarka Jarka | Web | 2. února 2018 v 9:29 | Reagovat

Babička ve svém známém prostředí ožila a zdá se, že je plná elánu a dobré nálady.
Možná na ni časem dolehne samota, ale zatím se zdá, že je šťastná, jako blecha. :-D

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. února 2018 v 10:53 | Reagovat

Stěhování se vydařilo, řeči jsou už za vámi a babička je spokojená. Snad jí ten elán vydrží co nejdéle. :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. února 2018 v 16:45 | Reagovat

To je dobré, zvláště ten konec, jak babička  oživla. Nedivte se jí, je radost vrátit se na místa, kde byla zvyklá. I kdyby jste jí podstrojovali, obletovali ji, doma je doma. ;-)  :-D

5 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 2. února 2018 v 19:17 | Reagovat

:-)Věřím, že je babičce veseleji a přeji vám všem, aby to dlouho vydrželo. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama