Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Pohádky pro koťata - velké kočičí zpívání

3. února 2018 v 1:56 | Hanka |  Pohádkový svět nejen pro děti
V hektické době se mi zastesklo po době, kdy byl Ferda ještě kotě a s láskou se mi tulil v náručí.
Ferda se sice tulí rád dál, ale už to není malé chlupaté klubíčko s jemnou srstí, ale pořádný kus kocoura s kožichem drsným jako kartáč, věčně s nějakým šrámem a věčně slepenými chlupy a drápkami ostrými jako jehly, které ovšem s gustem zatíná do mých stehen. Vrátíme se do doby, kdy byl ještě kotě a já mu vymýšlela pohádky, aby se mu dobře spalo.




Tak milý Ferdo, dnes si povíme pohádku o velkém kočičím zpívání.

V jedné vesnici v horském údolí žilo velké množství koček, kupodivu více kocourů než koček. Vlastně kočka tam žila jedna jediná a široko, daleko jen samí kocouři.
Však se také každou chvíli mezi kocoury strhla nějaká ta rvačka. Mladí i starší kocouři mezi sebou zápasili o všechno možné. Jednou to byla pěkná kořist, podruhé příjemné místo k odpočinku, potřetí třeba jen tak pro zábavu, nebo proto, že jeden druhému nechtěl uhnout na úzké kocouří stezce. Kupodivu se však žádný z nich nepral o jedinou kočku v celém širém okolí.
Ona totiž ta kočka vládla celému tomu kocouřímu osazenstvu tvrdou rukou.
Trochu blíže se s ní seznámíme.

Byla to štíhlá kočka na vysokých nohou s tmavě šedým kožichem, bílými tvářemi a náprsenkou, na štíhlých, tmavě zbarvených nohou měla bílé ponožky a dlouhé, bílé vousy a řasy. Oči se jí žlutozeleně leskly. Nesla hrdé jméno Kleopatra a jen vybraní přátelé jí směli říkat Kleo. Všichni ostatní jí museli říkat Madam.
Svému území vládla tvrdou rukou, jako skutečná královna Kleopatra. Kdo se k ní nechoval dostatečně uctivě, dostal výprask. Kocoury do svého doprovodu si pečlivě vybírala. Nejoblíbenějším společníkem jí byl veliký, rezavý kocour se zelenýma očima, kterému nikdo neřekl jinak nežli Rváč. Měl na svém kontě největší počet rvaček a na těle největší počet šrámů, natrženým uchem počínaje a poloslepým okem konče. Přes to poloslepé oko nosil černou pásku. Kdysi dávno ho do toho oka sekl jeho soupeř ve rvačce, dostal do něj zánět, který se sice časem zahojil, ale ne to oko už Rváč nikdy pořádně neviděl. Byl také na všechny své šrámy utržené v kocouřích bojích náležitě pyšný a také požíval mezi ostatními kocoury největší úcty. Rváč velmi pečlivě dbal, aby se Kleopatře dostávalo od obyčejné kocouří populace náležité úcty a sama Kleopatra dbala, aby každý, kdo jí chce pozdravit, to udělal s patřičným obřadem, přičemž ne každému se dostalo příznivé odpovědi.
Ještě jedna zvláštnost panovala v tom horském údolí.
Kleopatra vedla pěvecký sbor. Sama vynikající zpěvačka velmi pečlivě dbala, aby se koťatům dostávalo hudebního vzdělání a všechny adepty, kteří se hlásili do jejího pěveckého sboru osobně vyzkoušela.
Podle obecných kočičích pěveckých pravidel bylo určeno, že kočičí sbor vede nejstarší a nezkušenější kocour, ale zde to z praktických důvodů dělali obráceně.
V tom malebném údolí žil mladý, sotva kotěcímu kožíšku odrostlý siamský kocourek. Jmenoval se Samuel von Katzenburg, ale nikdo mu neřekl jinak než Sam. Svýma modrýma očima se velmi lišil od ostatních, převážně žlutookých kocourů. Byl v tomto údolí poměrně krátce a bylo nutno mu dát patřičné vychování.
Jeho výchovou byl pověřen černý kocour s velkýma žlutýma očima, kterému říkali Oskar.
Sam se navzdory svému šlechtickému původu choval poměrně skromně, ač si byl vědom svého postavení.
Základní kočičí výchovy se Samovi dostalo již v původním domově, bylo však nutno vštípit Samovi zvyklosti panující v tomto zapomenutém kousku Země.
Jako první se musel naučit jakým způsobem má správně pozdravit Kleopatru.
Oskar vykládal Samovi: Když potkáš na cestě Kleopatru, zaujmeš uctivý postoj. Přední nohy dáš k sobě, zadní máš lehce od sebe, ocas zdvihneš vysoko nad sebe, naježíš vousy a lehce škubneš hřbetem. Pokud k tobě Kleopatra přijde a a zlehka se o tebe otře, můžeš si dovolit se jí otřít o bok a o tváře, pokud ti odpoví stejně, smíš se s ní dát do řeči. Pokud škubne hřbetem a blýskne očima, raději si ji dále nevšímej. Stejně uctivým postojem pozdravíš pozdravíš i její doprovod, včetně Rváče. Ale zde nemusíš čekat na odpověď. Prostě jen zdravíš.
Možné je, že tě Kleopatra bude chtít přijmout do svého pěveckého sboru. Odmítnout pozvání ke zkoušce nesmíš a dostavit se tvá povinnost a omlouvá jen smrt. Pokud tě přijme, poděkuješ jí otřením svého nosu o její. Pokud ne, pozdravíš ji stejně jako při setkání a odejdeš.
Je možné, že kvůli tvému šlechtickému původu tě přijme do své družiny. Chovej se skromně, vyjadřuj úctu Kleopatře i Rváčovi. Pokud si tě oblíbí, sama ti navrhne, že jí smíš říkat Kleo. Jinak jí říkej Madam.

Sam, skutečně pozvání ke zkoušce dostal a byl přijat.
Byl to dobrý zpěvák a nyní mu nadcházela povinnost denně chodit na zkoušky sboru, který cvičil ve staré stodole za vsí.
Kleopatra se chtěla zúčastnit velké kočičí slavnosti, která se měla konat o nadcházejícím úplňku ve vedlejší vesnici. Kleopatře moc záleželo na tom, aby se její sbor umístil pokud možno první v soutěži o Zlatou myš.
Nadešel úplněk a s ním i tolik očekáváná slavnost. Všichni účastníci i diváci se shromáždili kolem starého stavení na konci vsi. Kleopatra se svým sborem na střeše, ostatní okolo starého stavení.
Měsíc v úplňku svítil jako miska s mlékem a dělal pro slavnou kočičí slavnost nádherné pozadí.
Kleopatra zahájila slavnost krátkým projevem a pěvecká soutěž začala. Její sbor zpíval s citem a Kleopatra byla pyšná na všechny členy a zvláště na Sama, který se ukázal jako prvotřídní zpěvák s krásným měkkým hlasem. Naproti tomu Rváč zpíval trochu nakřáplým, ale svým způsobem příjemným hlasem.

Kočičí zpěv ale nebyl příjemný všem. Všichni psi ze vsi neslušně rušili báječnou slavnost svým hrubým štěkotem a ani lidé neprojevovali kočičímu zpěvu zrovna velké sympatie.
Nicméně Kleopatřin sbor se nedal rušit a pokračoval ve své krásné písni.
Náhle ve vedlejším domě třesklo sklo a náhle něco vylétlo z okna.
Bylo to koště.
Kleopatřin sbor se rozutekl na všechny strany.
Na střeše zůstala jen Kleopatra a Sam. I Rváč se polekal a utekl.
Kleopatra se Samem měli hlavy u sebe, čumáčky se dotýkali a velmi procítěně zpívali závěrečnou píseň.
A tu se stalo něco mimořádného.

KLEOPATRA SE POPRVÉ V ŽIVOTĚ ZAMILOVALA.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. února 2018 v 7:54 | Reagovat

Pěkný! Tu můžeš vyprávět Florimu ;-)Mimochodem, kolik máte zubů? U nás jsou dva! :-D

2 Hana Hávová Hana Hávová | 7. února 2018 v 10:49 | Reagovat

[1]: Zuby ještě nemáme. Nějak si dává na čas.

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 7. února 2018 v 12:11 | Reagovat

[2]:Bobule na nás vystrkuje dva dolní tesáky :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama