Lidé nepotřebují živelné katastrofy, vyhubí se sami.

Diabetes mellitus

13. července 2018 v 10:59 | Hanka |  Zdravotnické ABC
Tak a je to konečně tady. Naše VELKÉ TÉMA.
A protože je to téma nejen velké, ale i dosti široké a rozsáhlé bude to nejspíš ne na jeden, nebo dva články, ale určitě nejméně na tři, či čtyři.
Začneme nejprve obecně, potom budeme upřesňovat a nakonec se budeme věnovat komplikacím diabetu.
ZÁMĚRNĚ SE NEBUDU VĚNOVAT JEDNOTLIVÝM PŘÍPADŮM TYPU, STREJDA MÁ CUKROVKU, INZULIN NEBERE A MÁ TO DOBRÝ, ŽÁDNOU DIETU NEDRŽÍ, DĚDA MÁ TAKY CUKROVKU A BERE PRÁŠKY I INZULÍN A STEJNĚ TO MÁ FURT BLBÝ.
To jsou totiž dost časté dotazy, jak je to možné a proč to tak je.
Na konkrétní otázku zdravotního stavu každého jednotlivého pacienta musí odpovědět příslušný lékař.

My si vysvětlíme obecné věci, budu vás s konkrétními dotazy směřovat na vašeho diabetologa, či praktického lékaře, tedy toho, kdo zná váš případ od začátku a nejlépe, má k dispozici všechny výsledky a vyšetření. Pokud budou dotazy, odpovím stejně pouze obecně ( pokud budu vědět ).

Tak to byl úvod, pustíme se do toho. A začneme historií.



DIABETES MELLITUS - úplavice cukrová ( doslovný překlad z latiny ).
Zvláštní název, ale má své vysvětlení.
Název pochází - jak jinak - z latiny. Nemocný vylučuje močí velké množství cukru, tudíž jeho moč má sladkou chuť.
Starověcí ( ale ještě i středověcí ) lékaři totiž moč svých pacientů ochutnávali a z její chuti usuzovali na možnou chorobu. U zdravého člověka totiž je moč čirá, světle, či slámově žlutá bez významného pachu s mírně svíravou chutí bez jiných, patologických příchutí ( to mám z chytré knihy, abyste si nemysleli, že jsem to zkusila ).
Diabetes je nemoc ( stejně jako hypertenze, mrtvice, či infarkt myokardu ) nemocí civilizační. Tzn. v podstatě nemocí z nadbytku.
Chudé, africké národy tuto nemoc prakticky neznají. Tedy neznají jen její variantu "B".
Varianta "A", tedy diabetes I. typu je i u nich známá, ale ta má jiné pozadí vzniku než varianta "B", tedy diabetes II. typu.
To si nyní vysvětlíme.

DIABETES I. TYPU - je porucha ( vzácně i vrozená ) metabolismu cukrů u dětí a mladých lidí. Vzniká často na genetickém podkladě. Projevuje zvýšenou únavou až vyčerpaností, zvýšeným močením a zvýšeným pocitem žízně ( toto mají typ I. a II. společné ). Na rozdíl od typu II. je nemocný VŽDY závislý na inzulínu. V dobách, kdy inzulím neexistoval, tyto děti s diabetem I. typu obvykle umíraly do dvou let od objevení nemoci. Obvykle v hyperglykemickém kómatu, nebo celkovým vyčerpáním organismu. Tyto děti byly hubené až vyzáblé, ale přitom s velkou chutí k jídlu. Jejich organismus zkrátka neumí dodaný cukr zpracovat.
U těchto nemocných je velmi důležitá dobrá kompenzace glykemie. Pokud je pacient dobře kompenzován, není nijak omezován ve svých aktivitách. Divili byste se kolik vrcholových sportovců je diabetiky I. typu.

DIABETES II. TYPU - je také metabolická porucha cukrů, ale u dospělého člověka, v převážné většině staršího 60 let. To ovšem neznamená, že se tento typ nevyskytuje i u lidí mladšího věku.
Tento typ diabetu vzniká trochu jinak, než jednička.
Je to typicky civilizační choroba se všemi důsledky. Diabetici II. typu jsou převážně obézní, starší lidé, které doprovází i choroby jiných orgánů, např. hypertenze, nemoci srdce, ledvin apod., které= se projevily už dříve.
Diabetes II. typu nikdy nevzniká najednou. Je to plíživá nemoc, vznikající často i několik let než se projeví její první příznaky.
Jsou podobné jako u jedničky: Zvýšená únava, velká žízeň, časté močení, zhoršené hojení i drobných poranění. To jsou příznaky typické. Ale ne vždy to tak je. V tom to je právě zrádné.
Velmi často se na diabetes II. typu přijde náhodou, např. na preventivní prohlídce, či v rámci jiného vyšetření.
Takovým pacientům, kteří přijdou do nemocnice s nově objevenou cukrovkou říkáme ZÁCHYTY. Takové máme za úkol je ne vyléčit ( to ještě neumíme ), ale zkompenzovat jejich krevní cukr do přijatelných hodnot, zjistit, zda budou jen na dietě, na lécích, či rovnou na inzulínu, naučit je si svůj krevní cukr správně regulovat podle aktuální potřeby, ale hlavně než odcházejí domů, jsou důkladně poučeni o dietě a další léčbě.
I diabetes II. typu je často závislý na genetice a míváme v evidenci i 3 a více členů téže rodiny s cukrovkou II. typu. Není to ale pravidlo.

MOŽNÉ OTÁZKY:
Může dítě, či mladistvý dostat diabetes II. typu? - Ano, za určitých podmínek může.
Může dospělý člověk dostat diabetes I. typu? - Ano. Je to vzácné, ale může.
Jaká je pravděpodobnost, že budu mít taky cukrovku, když ji měli rodiče , či prarodiče? - Asi 50 - 60%.
Je nějaká prevence i při rodinné zátěži? - Ano, zdravá strava s dostatkem celozrného pečiva, ovoce a zeleniny, bez zbytečných tuků a dostatek tělesné aktivity.
Může vegetarián dostat cukrovku? - Ano může, ale je to vzácné.
Můžu dostat cukrovku, když piju hodně sladkých nápojů a miluju sladké? - Hned ne, spíš si zkazíte žaludek. Cukrovka přijde později jako následek nevhodné stravy a obezity.

Tak to byly nejčastější otázky s kterými jsem se zatím setkala. Máte-li jaké, piště mi je do komentářů. Pokud budu vědět, odpovím.

Zakončíme zatím naši úvodní a nejobecnější část. Mám teď dost práce ( čeká mně 10 kilo okurek ), o víkendu nejsem doma, tak snad někdy zase příště.
Čau a já jdu makat.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. července 2018 v 11:27 | Reagovat

Jsem zvědavá, zda tu cukrovku dostanu či ne. Zatím jsem ji neměla. Naši předkové pokud vím, měli t. zv. stařeckou cukrovku, ale omezení neměli a dožili se 85, 87 a 90 let-když odečtu moje rodiče, kteří zemřeli mladí na TBC, takže nevím, co by měli později. Ani bratr cukrovku neměl, zemřel na embolii dva měsíce  po operaci kyčle  v 68 letech. No, snad nějakou dobu ještě vydržím. Občas hřeším  se sladkostmi, ale ne moc. ;-)  :-D

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 17. července 2018 v 20:19 | Reagovat

Článek asi byl napsán na můj popud. Ano, měsíc mám diagnostikovanou cukrovku. Učím se. Jsem zvědavá na další díly. Ale počkám si, určitě nehoří. Měj se a pozdravuj ty zelené. :-)

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 17. července 2018 v 20:38 | Reagovat

Hani zajímavé téma, stáří přináší mnoho nemocí a podivností, vím o tom své a řeknu ti, že bych se velkého stáří dožít nechtěla. ;-)

4 Jirka Jirka | E-mail | Web | 19. července 2018 v 14:57 | Reagovat

Přiznám se, že tenhle článek nebudu číst. Když jsem totiž absolvoval poslední vyšetření, sdělil mi doktor: "Cukrovku nemáte". Heč! :-)

5 MirekČ MirekČ | Web | 3. srpna 2018 v 10:52 | Reagovat

Za celou dobu co DM II mám jsem prošel rukama několika kapacit - specialistů. Například v nemocnici U Svaté Anny v Brně to byl prim. Ošovský, v naší nemocnici prim. interny MUDr. Zapletal, až jsem zakotvil definitivně u paní doktorky, která se věnuje jen cukrovce a udělá si na pacienta čas - např. mi pokaždé prohlédne nohu, jestli na ní nemám nějaké defekty. Navíc jsem "zaháčkovaný" na podiatrické ambulanci IKEM Praha. Kdybych před třiceti lety věděl to, co vím dnes a řídil se tím, tak bych neměl dnes mnohačetné komplikace a nebyl polymorbidní pacient. Hodně se toho dočtete na mém blogu www.clupmi.blog.cz
Pokud zanecháte nějaké komentáře, rád odpovím a rozepíšu se podrobněji.

6 Hana Hávová Hana Hávová | 4. srpna 2018 v 0:24 | Reagovat

[5]: Tak to jsi v dobrých rukách. Komplikace by si nejspíše po letech měl, ale asi by na sebe daly déle čekat a možná by nebyly tak rozsáhlé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama